|
|
Endocrine and Metabolic Aspects of Various Sleep Disorders
Vimmerová-Lattová, Zuzana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Praško, Ján (oponent) ; Šonka, Karel (oponent)
Endokrinní a metabolické aspekty vybraných spánkových poruch MUDr. Zuzana Vimmerová Lattová Abstrakt: Výsledky epidemiologických a experimentálních studií naznačují negativní vliv krátké doby trvání spánku nebo přerušovaného spánku na glukózovou toleranci. Doposud však nebyly provedeny žádné srovnávací studie glukózového metabolismu u klinických spánkových poruch. Dysfunkce HPA osy může hrát stěžejní roli v patofysiologii některých spánkových poruch, u jiných poruch spánku může být sekundární k narušenému spánku. Dysfunkce HPA osy je také považována za možnou příčinu poruch glukózové tolerance spojených s poruchami spánku. Nicméně údaje o funkci HPA osy u spánkových poruch jsou skrovné a konfliktní. Vyšetřili jsme celkem 25 pacientů s obstrukční spánkovou apnoe (OSA), 18 pacientů se syndromem neklidných nohou (RLS), 21 pacientů s primární insomnií a porovnali je s 33 zdravými kontrolami. Provedli jsme orální glukózový toleranční test (OGTT) a hodnotili další parametry metabolismu sacharidů. Dynamická odezva HPA systému byla hodnocena DEX- CRH-testem, který spojuje supresi (dexametazon) a stimulaci (CRH) HPA osy. Zaznamenali jsme vyšší výskyt poruch glukózové tolerance u pacientů s OSA (OR: 4.9) a RLS (OR: 4.7) ve srovnání s kontrolní skupinou, nikoli však u primárních insomniaků. Kromě toho byly u těchto...
|
|
|
Využití telemedicíny u afektivních poruch
Doubek, Pavel ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Anders, Martin (oponent) ; Masopust, Jiří (oponent)
Souhrn: Cílem výzkumného projektu bylo zjišťování možností telemedicínské intervence v léčbě a prevenci relapsu onemocnění pacientů s depresivními poruchami a bipolární afektivní poruchou. Bylo sledováno celkem 64 pacientů (28 mužů a 36 žen), kteří byli rozděleni do dvou skupin podle diagnózy, buď s depresivní poruchou, nebo s bipolární afektivní poruchou. Každá z těchto skupin byla rozdělena na dvě podskupiny, kdy v jedné byla užita přídatná telepsychiatrická intervence (SMS nebo telefon nebo webová aplikace) a druhá podskupina byla kontrolní. K hodnocení pacientů na počátku a na konci byly užity škály MADRS, YMRS, CGI a BD-II, sledování trvalo 52±1 týdnů. Dále byl sledován počet relapsů do epizody základního onemocnění v obou diagnostických skupinách. Výsledky byly statisticky zpracovány a ukázaly, že pro všechny pacienty s afektivní poruchou ve skupině s možností telepsychiatrické intervence, vyšly před a po intervenci významné rozdíly pro všechny měřené parametry. Pro kontrolní skupinu pacientů s afektivní poruchou žádné rozdíly zjištěny nebyly. Při porovnání počtu relapsů byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou. Průměrná doba do výskytu relapsu, v týdnech od počátku sledování byla 41,7 týdne v experimentální a 18,2 týdne v kontrolní skupině. Výsledky potvrzují...
|
|
|
Ttranskraniální magnetická stimulace v léčbě chronického tinnitu
Milerová, Jana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Tinnitus je velmi častý a obtěžující symptom, který lze charakterizovat jako percepci zvuku při absenci jeho zevního zdroje. Tinnitus je obtížně léčitelný a ve své vážné formě narušuje plnohodnotný život postiženého jedince. Zdá se, že tinnitus je výsledkem dysfunkční aktivace neuronální plasticity, která je indukována alterací senzorických a somatosenzorických vstupů. Adaptivní neuroplastické procesy vedou ke změnám rovnováhy mezi excitačními a inhibičními systémy na několika úrovních centrálního auditivního systému. Funkční zobrazovací metody dokumentují u pacientů s tinnitem zvýšenou neuronální aktivitu v oblasti primárního auditivního kortexu (PAC). Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) má schopnost indukovat změny neuronální excitability, které přetrvávají samotnou dobu stimulace. Aplikace nízkofrekvenční rTMS na oblast PAC má schopnost redukovat tuto hyperaktivitu navozením long term depression (LTD) a tím redukovat percepci tinnitu. Hlavním cílem naší studie bylo zkoumat v prospektivní, randomizované, placebem kontrolované studii, zda se výsledné ovlivnění příznaků chronického, farmakorezistentního tinnitu pomocí nízkofrekvenční rTMS lokalizované bezrámovou stereotaxí bude lišit od výsledného efektu placebo rTMS. K hodnocení efektu rTMS terapie byly použity subjektivní...
|
|
|
Léčebné ovlivnění příznaků u schizofrenních pacientů pomocí rTMS
Baláková, Lucie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Anders, Martin (oponent)
RTMS je nová neinvazivní metoda, která má potenciál jak v léčebné tak experimentální rovině. Výzkum prezentovaný v této práci byl zaměřen na možnosti aplikace repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) v psychiatrii. Zaměřili jsme se též na hlubší pochopení mechanismů účinku metody za pomoci funkčních zobrazovacích metod a snímání elektrické aktivity mozku. Experimentální část výzkumu zahrnuje zejména testování kognitivních funkcí a možnosti jejich ovlivnění pomocí stimulace okrsku mozkové kůry, která se považuje za sídlo té které konkrétní modality. V práci jsou diskutovány neurobiologické faktory, které mohou vysvětlit neúčinnost této terapie a jsou navrženy další možnosti testování využití rTMS v dané indikaci. Jedná se o změnu strany stimulace (vpravo) nebo stimulaci bilaterální, cílení cívky rTMS na dolní parietální kortex, prodloužení celkové doby stimulace a využití individuální navigace podle EEG nebo funkční zobrazovacího vyšetření.
|
|
| |
|
|
Borna disease virus (BDV), detekce cirkulujících imunokomplexů (CIC) v séru pacientů s psychickými poruchami
Racková, Sylva ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Anders, Martin (oponent) ; Sedláček, Dalibor (oponent)
Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni Psychiatrická klinika MUDr. Sylva Racková Název vědního oboru: Neurologie - psychiatrie Borna disease virus (BDV), detekce cirkulujících imunokomplexů (CIC) v séru pacientů s psychickými poruchami Autoreferát dizeratce k získání vědecké hodnosti doktora lékařských věd Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci prezenčního a následně kombinovaného postgraduálního studijního programu na Psychiatrické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni ve spolupráci s RNDr. Hanou Kabíčkovou, profesorem Hansem Ludwigem a doktorkou Liv Bode. Uchazeč: MUDr. Sylva Racková Psychiatrická klinika UK LF a FN v Plzni, Alej svobody 80, 301 00, Plzeň Školitel: Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc. Psychiatrická klinika UK LF a FN v Plzni, Alej svobody 80, 301 00, Plzeň Oponenti: Doc. MUDr. Dalibor Sedláček, Infekční klinika UK LF a FN v Plzni, tř. dr. E. Beneše 13, 301 00, Plzeň MUDr. Martin Anders, PhD., Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Stanovisko k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta UK v Plzni. Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajova dizertace se koná dne: 2010 v hod před komisí pro obhajoby doktorských dizertací v oboru neurologie-psychiatrie v knihovně Psychiatrické kliniky...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.