|
|
Zjišťování efektivity výuky v terénu u žáků gymnázia
Husáková, Iveta ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
5 Abstrakt Dlouhodobě působící kurzy a terénní programy mohou mít pozitivní vliv na znalosti, postoje a chování žáků. Vliv kratších kurzů (1-5 dní) je však sporný, ačkoliv právě tyto kurzy mají z praktického hlediska nezastupitelný význam. Výzkum efektivity krátkodobě trvajících terénních kurzů, z hlediska krátkodobého i dlouhodobého účinku na žáky, však obdržel doposud jen málo pozornosti, zvláště pak u žáků gymnázia. Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat krátkodobou i dlouhodobou efektivitu výuky v terénu (na exkurzi) s klasickou výukou ve škole a to na příkladu tematického celku ekosystémy. Konkrétně jsem chtěla zjistit, zda se liší výsledky žáků (1) v jednotlivých testech mezi experimentální a kontrolní skupinou, (2) mezi jednotlivými testy napsanými s různým časovým odstupem, (3) v závislosti na dalších charakteristikách žáků. Experimentu se zúčastnilo celkem 102 žáků ze tří gymnázií. Na každé škole byla vždy jedna třída experimentální, která byla vyučována v terénu, a jedna třída kontrolní, která byla téže látce vyučována klasicky ve škole. Žáci vyučovaní v terénu pracovali ve skupinách a plnili různé praktické úkoly dle pracovního listu. Výstupem z exkurze byla samostatná prezentace žáků o výsledcích jejich pozorování. Kontrolní třídy byly vyučovány metodou výkladu a řízeného rozhovoru a...
|
|
|
Uplatňování metod kritického myšlení ve výuce fotosyntézy
Beránková, Tereza ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
V této práci se schází dva fenomény. Prvním z nich je fotosyntéza, klíčový proces pro vznik a udržení rozmanitého života na této planetě, který rostlinám umožňuje využívat nevyčerpatelný zdroj energie slunečního záření k produkci organických látek a navíc uvolňovat kyslík. Druhým z nich je kritické myšlení, schopnost třídit a vyhodnocovat příchozí informace a tvořit si vlastní názor, tato schopnost je pro člověka moderního světa nepostradatelná. V teoretické části práce se pojednává o pojmu kritické myšlení, o vyučovacích metodách, kterými lze tuto schopnost rozvíjet a dále o fotosyntéze z biologického i didaktického hlediska. Praktická část práce se zabývá sestavením a ověřením materiálů k tematickému celku fotosyntéza, které by napomáhaly rozvoji kritického myšlení žáků středních škol. Dále je v rámci praktické části realizováno dotazníkové šetření, kterým bylo zhodnoceno dosavadní využívání metod kritického myšlení u učitelů biologie na gymnáziích a analyzovány jejich vyučovací metody pro téma fotosyntéza. V práci byla též provedena analýza tématu fotosyntéza ve vybraných středoškolských učebnicích.
|
|
|
Praktické formy výuky v přípravném vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie: (se zaměřením na mikrobiologii)
Pavlasová, Lenka ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Vašutová, Jaroslava (oponent) ; Čížková, Věra (oponent)
Předložená práce se zabývá praktickými formami výuky v přípravném vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie. Řešen je především problém reflexe výuky v tomto přípravném vzdělávání, zejména v jeho praktických složkách. Konkrétně se jedná o problém výuky jednoho odborného předmětu - mikrobiologie. Cílem předložené práce bylo navrhnout inovovaný obsah praktické části kurzu Mikrobiologie, který by měl sloužit k výuce studentů oboru Učitelství biologie pro ZŠ a SŠ na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, resp. k výuce jeho bakalářské části v připravovaném strukturovaném studiu. K dosažení cíle bylo v první fázi potřeba analyzovat stávající stav výuky mikrobiologických témat na školách v rámci předmětu přírodopis a biologie a v přípravném vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie. Protože ve výuce českého učitele hraje podstatnou roli používaná učebnice, byla jednotlivá mikrobiologická témata analyzována i v dostupných učebnicích.
|
|
|
Biotechnologie ve výuce na gymnáziu
Ouřadová, Věra ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Biotechnologie provází lidskou společnost již od její dávné minulosti a bezesporu bude mít zásadní vliv i na její budoucnost. Z tohoto důvodu by se měli mladí lidé seznamovat s biotechnologií, její podstatou, potenciálem a riziky, nejen prostřednictvím médií, ale především v rámci školní výuky. Tato práce se věnuje problematice výuky biotechnologie na středoškolské úrovni a jejím prvním cílem je charakterizovat její současný stav. K tomuto účelu byla provedena analýza kurikulárních dokumentů a středoškolských učebnic a orientační průzkum úrovně znalostí biotechnologie a postojů vůči ní u studentů ve věku 14- 19 let. Druhým cílem práce je navrhnout možný způsob zařazení tématiky biotechnologie do výuky na gymnáziu jednak jako součásti školního vzdělávacího programu, a dále prostřednictvím výukových materiálů orientovaných na praktickou činnost studentů s aktivním získáváním poznatků a formováním jejich postojů.
|
|
|
Identifikace miskoncepcí žáků v tematickém celku Plazi
Petříková, Simona ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Pisková, Dana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na identifikaci miskoncepcí žáků základních škol v tematickém celku Plazi. Nejprve je problematika miskoncepcí charakterizována v obecné rovině, následně je provedena pojmová analýza učebnic přírodopisu v daném tematickém celku. Mylné představy žáků 5., 7. a 9. ročníků byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. Výsledky byly statisticky zpracovány v tabulkovém procesoru MS Excel a v programu MS Excel Chi+square+All. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení jednotlivých oborů biologie a oblíbenost přírodopisu u žáků 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia
Malcová, Kateřina ; Čížková, Věra (oponent)
V posledních letech ztrácejí přírodovědné předměty u žáků na oblibě. Úkolem vyučujících by měla být snaha o zlepšení postojů žáků k těmto předmětům všemi možnými prostředky. V postojích žáků k přírodopisu se odráží celá řada faktorů, jako jsou pohlaví, věk, velikost místa bydliště, vyučující, ale i oblíbenost dílčích biologických oborů. Proto je na místě tyto faktory a jejich vliv zkoumat. Pokud budou učitelé vědět, jak žáci vnímají jednotlivé biologické obory, mohou v případě těch neoblíbených uzpůsobit výuku tak, aby byla pro žáky atraktivnější, což může pozitivně ovlivnit i celkový postoj k přírodopisu. Předložená práce je založena na výzkumu zaměřeném na problematiku hodnocení dílčích biologických oborů, který byl proveden na vzorku 550 žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků nižšího stupně víceletých gymnázií. Tento výzkum byl publikován, článek "Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory biologie žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia?", je přílohou této práce. Výsledky ukázaly, že nejoblíbenějšími obory biologie jsou zoologie a biologie člověka, naopak mezi nejméně oblíbené biologické obory patří protozoologie, geologie a mykologie. Důležitými faktory, které ovlivnily hodnocení jednotlivých biologických oborů, byly pohlaví, ročník studia, typ školy (základní škola x víceleté...
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Bayerová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
|
Analýza vyučovacích hodin přírodopisu a biologie zaměřená na profesní vidění a reflexi budoucích učitelů
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Čížková, Věra (oponent)
Pedagogické praxe jsou podstatnou složkou ve vzdělávání budoucích učitelů, neboť při nich dochází k rozvoji specifických znalostí důležitých pro výkon učitelské profese. Disertační práce se věnuje profesnímu vidění a schopnosti reflexe u budoucích učitelů biologie v průběhu pedagogických praxí. Konkrétně se práce zabývala analýzou samostatných reflexí studentů a hospitačními rozhovory. Výzkum sestává z několika studií. V první studii byla provedena analýza 130 písemných reflexí pořízených před a po individuálním sledování videozáznamu z vyučovacích hodin 65 studentů. Pro analýzu písemných reflexí byl použit kategoriální systém dle Sherin a van Es (2008). U studentů konajících svoji první praxi na základních školách byl, na rozdíl od studentů působících na středních školách při své druhé praxi v rámci studia učitelství, po sledování vlastního videozáznamu z výuky zaznamenán statisticky významný posun napříč celou řadou kategorií profesního vidění. Dále byla uskutečněna výzkumná sonda zacílená na hlubší výzkum povahy hodnotících výroků. Výzkumné sondy se zúčastnilo 10 budoucích učitelů biologie a bylo analyzováno 40 písemných reflexí. Pozitivní povaha výroků převažovala především během praxí na základních školách. Poté, co studenti zhlédli videozáznam z vlastní vyučovací hodiny, však převažovala...
|
|
|
Integrovaná výuka a interdisciplinární přístup v chemii a biologii v prostředí českých škol.
Kotvaltová Sezemská, Karolína ; Petrželová, Simona (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Bayerová, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá tématem integrované výuky v prostředí českých škol, konkrétně těmito hlavními otázkami: Jaký stupeň integrace preferují čeští učitelé pro úroveň středních škol? Jakým způsobem je možné podpořit integrovanou výuku na středních školách? Z těchto otázek plynou následující hlavní cíle: zjistit, jaký stupeň integrace přírodovědných předmětů preferují čeští učitelé pro úroveň středních škol; zjistit hlavní překážky zavádění integrované výuky; zjistit faktory, které mohou napomoci častější integraci poznatků; vytvořit podporu pro integrovanou výuku na českých středních školách. Za účelem dosažení těchto cílů bylo provedeno především dotazníkové šetření mezi středoškolskými učiteli doplněné o informace z rozhovorů s akademickými pracovníky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti preferují zachování samostatných přírodovědných předmětů s důrazem na mezipředmětové vztahy. Za hlavní překážky označili respondenti skutečnost, že se související témata v chemii a biologii neprobírají ve stejnou dobu, nedostatečné znalosti z druhého oboru či nedostatek výukových materiálů. Hlavním faktorem, který pak může napomoci respondentům s častější integrací poznatků z biologie a chemie, pak jsou vhodné výukové materiály. Respondenti uvedli,...
|
|
|
Hodnocení jednotlivých oborů biologie a oblíbenost přírodopisu u žáků 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia
Malcová, Kateřina ; Čížková, Věra (oponent)
V posledních letech ztrácejí přírodovědné předměty u žáků na oblibě. Úkolem vyučujících by měla být snaha o zlepšení postojů žáků k těmto předmětům všemi možnými prostředky. V postojích žáků k přírodopisu se odráží celá řada faktorů, jako jsou pohlaví, věk, velikost místa bydliště, vyučující, ale i oblíbenost dílčích biologických oborů. Proto je na místě tyto faktory a jejich vliv zkoumat. Pokud budou učitelé vědět, jak žáci vnímají jednotlivé biologické obory, mohou v případě těch neoblíbených uzpůsobit výuku tak, aby byla pro žáky atraktivnější, což může pozitivně ovlivnit i celkový postoj k přírodopisu. Předložená práce je založena na výzkumu zaměřeném na problematiku hodnocení dílčích biologických oborů, který byl proveden na vzorku 550 žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků nižšího stupně víceletých gymnázií. Tento výzkum byl publikován, článek "Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory biologie žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia?", je přílohou této práce. Výsledky ukázaly, že nejoblíbenějšími obory biologie jsou zoologie a biologie člověka, naopak mezi nejméně oblíbené biologické obory patří protozoologie, geologie a mykologie. Důležitými faktory, které ovlivnily hodnocení jednotlivých biologických oborů, byly pohlaví, ročník studia, typ školy (základní škola x víceleté...
|
host ::
RSS.