|
| |
|
|
Povrchová úprava DPS imerzním cínem
Karzel, Vítězslav ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je prostudovat problematiku povrchových úprav desek plošných spojů vhodných pro bezolovnaté pájení. Zároveň je nutné teoreticky rozvinout problematiku imerzního cínu a připravit si podklady pro následné měření. V první části práce se tedy věnujeme především teoretickým podkladům a správnému rozboru problematiky povrchových úprav desek plošných spojů, hlavně imerzního cínu a správné porozumění faktorům ovlivňujícím smáčivost desek plošných spojů. V další části se věnujeme změření smáčivosti vybraných vzorků a zhodnocení naměřených dat.
|
|
|
Zlaté fólie z Borqu - ikonografická a náboženská analýza
Gorroňová, Marianna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Souhrn Tato práce se věnuje analýze ikonografických elementů na pěti zlatých fóliích, které vyobrazují dvě postavy, jež na sebe hledí z profilu. Fólie byly nalezeny v základech obytného domu z doby stěhování národů a rané doby vikinské v náčelnickém sídle Borg uprostřed Lofotského souostroví v severním Norsku. Z důvodu této analýzy zde autorka představuje tři hlavní skupiny zlatých předmětů, a to zlaté brakteáty, zlaté fólie a jeden medailon. Na těchto předmětech je zobrazen pár postav a předměty byly nalezeny ve Skandinávii. Autorka zde uvádí kontext těchto nálezů, ikonografické prvky a vědecké interpretace jejich obsahu. Elementy na fóliích z Borgu jako typ fólie, vzhled očí, poloha muže a ženy, jejich oblečení a účes srovnává autorka s 91 fóliemi, které byly nalezeny na území Skandinávie, a také s brakteáty a jinými předměty zde uvedenými. Upozorňuje na částečnou shodu těchto elementů a u každé fólie z Borgu hledá její ikonografickou podstatu a funkci, jež konfrontuje s teoriemi o vlivu náboženství. Jelikož fólie z Borgu postrádají atributy, autorka se domnívá, že se nejedná o všeobecné zobrazení božstev. Naopak má každá fólie svůj vlastní příběh, na nichž jsou zobrazeni lidé z běžného života. Soudě podle kontextu uložení fólií ve vztahu k domu v Borgu se může jednat o model náčelníka a jeho ženy, o dva...
|
|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
|
Reflexe severského objevení Ameriky
Novotná, Markéta ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Polách, Vladimír (oponent)
Práce mapuje proměny reflexe objevení Ameriky Seveřany, a to ve třech krocích. Nejdříve představuje význam a pojetí vikinských cest do Ameriky v dobových materiálech, zejména v ságách o Vínlandu. Tato část je doplněna o obecný úvod do problematiky ság. Následně představuje situaci v 19. století, kdy se vikinský objev nového kontinentu stává vědeckým i uměleckým tématem. Popsány budou faktory, které k zvýšenému zájmu o dané události vedly (národní uvědomění ve Skandinávii, romantismus). Třetí část bude věnována současné reflexi vikinského objevení Ameriky (projevy v umění, společnosti, politice). Jako metoda je využita diskurzivní analýza, která poukazuje na posuny v reflexi dané problematiky.
|
|
|
Hel. Staroseverské podsvětí a jeho vládkyně
Ratajová, Kateřina ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Staroseverská říše mrtvých a její vládkyně se obě jmenují Hel. Účelem práce je rekonstruovat takovou koncepci Helu, jež vypovídá primárně o představách přetrvávajících v období zapsání látky, protože hledání původní podoby redukuje prameny na základě spekulací o vlivu křesťanství. Metodou zkoumání je analýza textů a užití slova hel s ohledem na žánr a kontext, přičemž největší výpovědní hodnota se přičítá starším skaldským a eddickým básním, jejichž formální pravidla zajistila uchování látky v nezměněné podobě. Kapitoly týkající se užívaných pojmů, umístění podsvětí, představ spojených s cestou do podsvětí a pobytem v něm, pojednávají o jednotlivých rysech a aspektech Helu a jeho vládkyně.
|
|
|
Seiðr
Šebetovská, Michaela ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
SEIÐR Michaela Šebetovská AAAABSTRAKTBSTRAKTBSTRAKTBSTRAKT Tato práce pojednává o seiðu, staroseverské magicko-věštecké technice, některými badateli přirovnávané k šamanským rituálům. Je kladen důraz na primární prameny a informace z nich. I přes jejich častou zlomkovitou a neurčitou povahu je součástí této práce pokus o jejich shrnutí do přehledného celku, aby tak bylo čtenáři ve stručnosti předestřeno, co o seiðu říkají staroseverské texty. Rozebrány jsou bytosti provádějící tuto techniku, jejich vzhled, místo ve společnosti, vybavení a podmínky potřebné k provedení seiðu a také účel, za nímž byl konán. Poznatky jsou následně v práci využity k interpretacím a podrobnějším rozborům některých aspektů seiðu.
|
|
|
Rose, oh pure contradiction... Form and funcion of philological "possibility"
Jakubcová, Alena ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Diplomová práce tematizuje proměnu světonázoru a pohledu na literaturu na přelomu 19. a 20. století a slučuje obě v pojmu možnosti jako žité a vnímané skutečnosti. Tato teze je založena na výsledcích interpretace dvou literárních děl, Bebuquin (Carl Einstein) a Mein Name sei Gantenbein (Max Frisch). Analýza postupuje po jednotlivých vrstvách literárních děl a dochází k charakteristice možnosti pomocí tří pojmů - ›mnohoznačné různorodosti‹, ›otevřené neurčitosti‹ a ›prázdné neurčitelnosti‹.
|
|
|
Þórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)
Kozák, Jan ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Práce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.
|
|
|
The Old Norse Periphrastic Future: The Origin, Grammaticalization and Meaning
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Schulte, Michael (oponent) ; Eyþórsson, Þórhallur (oponent)
Tématem dizertační práce je původ staroseverského perifrastického futura. V první části jsou představeny hlavní způsoby vyjádření budoucnosti ve staroseverštině. Z přehledu vyplývá, že hlavním exponentem futura ve staroseverštině je - narozdíl od jiných starogermánských jazyků - pomocné sloveso munu, a to jak z hlediska frekvence, tak i z hlediska svého neutrálního významu. Jako takové je doloženo i v nejstarších pramenech z 9. století, skaldských básních. Tyto charakteristiky slovesa munu jsou v kontrastu s druhým exponentem perifrastického futura, slovesem skulu, které bylo méně časté a výrazně modálnější. Temporální charakter slovesa munu a modální charakter skulu je dále demonstrován pomocí analýzy prostředků vyjádření budoucnosti ve staroseverských proroctvích a kletbách. Následující rozbor gramatikalizace slovesa munu ukazuje, že již v 9. století se u slovesa vyvinuly významy odvozené z budoucnosti (zejména význam pravděpodobnosti). Z toho vyplývá, že munu muselo být běžně užíváno v budoucím významu už relativně dlouho před 9. stoletím. Další doklad naznačující, že munu bylo v severogermánštině používáno již v rané době jako pomocné budoucí sloveso, pochází z rekonstrukce jeho morfologického vývoje. Ten ukazuje, že munu přešlo ze třídy pravidelných slabých sloves do třídy préterito-prézentní,...
|
host ::
RSS.