Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Old Norse Periphrastic Future: The Origin, Grammaticalization and Meaning
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Schulte, Michael (oponent) ; Eyþórsson, Þórhallur (oponent)
Tématem dizertační práce je původ staroseverského perifrastického futura. V první části jsou představeny hlavní způsoby vyjádření budoucnosti ve staroseverštině. Z přehledu vyplývá, že hlavním exponentem futura ve staroseverštině je - narozdíl od jiných starogermánských jazyků - pomocné sloveso munu, a to jak z hlediska frekvence, tak i z hlediska svého neutrálního významu. Jako takové je doloženo i v nejstarších pramenech z 9. století, skaldských básních. Tyto charakteristiky slovesa munu jsou v kontrastu s druhým exponentem perifrastického futura, slovesem skulu, které bylo méně časté a výrazně modálnější. Temporální charakter slovesa munu a modální charakter skulu je dále demonstrován pomocí analýzy prostředků vyjádření budoucnosti ve staroseverských proroctvích a kletbách. Následující rozbor gramatikalizace slovesa munu ukazuje, že již v 9. století se u slovesa vyvinuly významy odvozené z budoucnosti (zejména význam pravděpodobnosti). Z toho vyplývá, že munu muselo být běžně užíváno v budoucím významu už relativně dlouho před 9. stoletím. Další doklad naznačující, že munu bylo v severogermánštině používáno již v rané době jako pomocné budoucí sloveso, pochází z rekonstrukce jeho morfologického vývoje. Ten ukazuje, že munu přešlo ze třídy pravidelných slabých sloves do třídy préterito-prézentní,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.