|
|
The Old Norse Periphrastic Future: The Origin, Grammaticalization and Meaning
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Schulte, Michael (oponent) ; Eyþórsson, Þórhallur (oponent)
Tématem dizertační práce je původ staroseverského perifrastického futura. V první části jsou představeny hlavní způsoby vyjádření budoucnosti ve staroseverštině. Z přehledu vyplývá, že hlavním exponentem futura ve staroseverštině je - narozdíl od jiných starogermánských jazyků - pomocné sloveso munu, a to jak z hlediska frekvence, tak i z hlediska svého neutrálního významu. Jako takové je doloženo i v nejstarších pramenech z 9. století, skaldských básních. Tyto charakteristiky slovesa munu jsou v kontrastu s druhým exponentem perifrastického futura, slovesem skulu, které bylo méně časté a výrazně modálnější. Temporální charakter slovesa munu a modální charakter skulu je dále demonstrován pomocí analýzy prostředků vyjádření budoucnosti ve staroseverských proroctvích a kletbách. Následující rozbor gramatikalizace slovesa munu ukazuje, že již v 9. století se u slovesa vyvinuly významy odvozené z budoucnosti (zejména význam pravděpodobnosti). Z toho vyplývá, že munu muselo být běžně užíváno v budoucím významu už relativně dlouho před 9. stoletím. Další doklad naznačující, že munu bylo v severogermánštině používáno již v rané době jako pomocné budoucí sloveso, pochází z rekonstrukce jeho morfologického vývoje. Ten ukazuje, že munu přešlo ze třídy pravidelných slabých sloves do třídy préterito-prézentní,...
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
host ::
RSS.