|
|
Křečkovití (Rodentia, Cricetinae) ve čtvrtohorním fosilním záznamu ČR a Slovenska.
Lebedová, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
1 Abstrakt (česky) Práce shrnuje výsledky fysické revize dokladů křečkovitých ve většině čtvrtohorních nalezišť ČR a Slovenska. Získaný materiál byl katalogizován, biometricky zhodnocen a analyzován s ohledem k stratigrafické posici jednotlivých dokladů a struktuře doprovodných společenstev drobných zemních savců. Výsledkem je ucelený obraz areálové historie a kritické zhodnocení taxonomické struktury obou ve středoevropském prostoru průběžně zastoupených fenotypových skupin: velkých křečků rodu Cricetus a křečíků rodů Allocricetus, Cricetulus a Phodopus. Obě skupiny jsou doloženy ze všech úseků sledovaného období (MN17-Q4), s tím, že jejich výskyt, vázaný na rozvoj členitých otevřených formací, měl vždy spíše mozaikový charakter. Platí to zejména pro rod Cricetus, který s výjimkou biozony Q2 a současného glaciálního cyklu (MIS 3, pozdní glaciál, starší holocen a poneolitické období) vystupuje ve většině úseků jako vzácný subrecedentní element. Přes zřetelné zvětšování tělesné velikost patrné zejména v úseku Q2 a Q3 a specifické poměry Q4 populací, jde o vývojově jednotnou skupinu, kterou lze ztotožnit s recentním druhem Crcietus cricetus. Pleistocenní populace vykazující zřetelně posuny průměrné velikosti (MN17-Q1 nanus, Q2-Q3 runtonensis-major) pokládáme za jeho poddruhy. V případě křečíků je situace...
|
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia) ve fosilním záznamu střední Evropy: fenotypová proměnlivost, taxonomická struktura, areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Myšivky rodu Sicista patří k nejvzácnějším a nejméně známým evropským savcům, charakterizuje je řada biologických zvláštností (hibernace, estivace) a extrémní dispozice k raritní areálové dynamice. Fosilní záznam je velmi neúplný a provází jej četné kontroverzní interpretace. Předložená práce shrnuje výsledky revize fosilního materiálu rodu z ČR, Slovenska a dalších oblastí. Jedná se o bezmála 150 dokladů z období holocénu, posledního glaciálu i nejhlubších úseků čtvrtohor a je to tak zjevně nejucelenější jednotně zpracovaný soubor. Konfrontací s materiálem recentních populací byla podrobně zhodnocena variační dynamika metrických a nemetrických dentálních znaků a fenotypová specifika jednotlivých fosilních populací. Výsledky ukázaly značný rozsah variability a omezenou použitelnost standardních diskriminačních kritérií druhových skupin S. betulina a S. subtilis s.l. (incl. trizona, loriger, severtzovi). V plném rozsahu to platí o materiálu ze starších úseků čtvrtohor, nezanedbatelnou část početných dokladů ze souvislých faunových sledů současného klimatického cyklu se přes specifické odlišnosti jednotlivých lokálních populací ovšem podařilo s recentními druhy identifikovat. Výsledky naznačují areálovou expansi S. subtilis s.l. v době rozvoje glaciálních stepních formací (zejm. MIS 3) s perzistencí...
|
|
|
Bioakustický obraz netopýřího společenstva: sezonní dynamika netopýrů v Krugerově NP, JAR.
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Echolokační schopnosti netopýrů a specifita jejich hlasů umožňuje sledování struktury a proměny jejich společenstev na dálku bez nutnosti kontaktní manipulace s jedinci. Prostřednictvím celonočních akustických záznamů lze získat standardizované informace o struktuře loveckých společenstev a v následných analýzách hodnotit efekt různých faktorů, které ji ovlivňují. Multidisciplinární projekt MOSAIK (Monitoring Savanna Biodiversity in Kruger NP) mapující vzory variací v savanových komunitách pod různými prostorovými a časovými vlivy zahrnuje netopýry jako jednu z modelových skupin. Ve standardizovaných monitorovacích bodech projektu (pokrývajících 20 odlišných oblastí, z nichž každá obsahuje triplet bodů lišících se přístupem k vodní ploše: trvalá, sezonní a kontrolní stanoviště bez zdroje vody), byl v průběhu dvou sezon snímán celonoční akustický záznam netopýrů (pomocí rekordérů Song Meter SM4BAT). Všechny záznamy byly analyzovány pomocí softwaru Kaleidoscope Pro s alternativní aplikací klastrové identifikace využívající vstupní databázi vyvinutou Weier et al. 2018 a Taylor et al. 2020 a následně manuálně překontrolovány. Bylo provedeno několik porovnání mezi body, oblastmi i mezi sezonami, v potaz byly brány i vegetační a potravní nabídka bodů či vzdálenost od campů. Dohromady jsme analyzovali 94...
|
|
|
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
|
|
|
Rod Neomys (Mammalia, Eulipotyphla, Soricomorpha) ve střední Evropě: historie a areálová dynamika.
Pažitková, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje poznatky o historii a areálové dynamice rodu Neomys, významné složky fauny západního Palearktu, na základě excerpce mnoha literárních zdrojů. Udává přehled nálezů dokládající přítomnost zástupců rodu Neomys a příbuzných linií v evropském fosilním záznamu. Shrnuje hypotézy popisující vývoj rodu a fylogenetické vztahy, prezentované v jednotlivých studiích. Klíčovým taxonem pokládaným za předkovskou linii rodu Neomys je rod Asoriculus, z nějž se nejstarší formy rodu Neomys diferencují během starších čtvrtohor. Konkrétních dokladů zohledňujících minulost dnešních evropských taxonů (fodiens, anomalus, milleri) a jejich areálovou historii je nicméně poměrně málo a jejich interpretace nejsou jednoznačné. Jednou z příčin jsou i nejasnosti stran fenotypové variability jednotlivých druhů a orientace příslušných fylogenetických morfoklin. Z tohoto důvodu je v práci věnována pozornost otázce mezidruhových rozdílů v rámci rodu se zvláštním přihlédnutím ke kraniálním a dentálním znakům a charakteru proměnlivosti recentních taxonů. Práce poukazuje na neúplnou znalost areálové historie a zdůrazňuje potřebu konfrontovat přímý fosilní záznam s modely vycházejícími z molekulárně-genetických analýz.
|
|
| |
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Sonar netopýrů Starého světa: diversita echolokačních specializací
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Echolokace patří ke klíčovým komponentám adaptivního rozvrhu netopýrů. Její modifikace jsou určujícím faktorem pestré škály potravních a loveckých strategií, díky nimž netopýři patří mezi jednu z nejdiverzifikovanějších skupin terestrických savců s celosvětovým rozšířením. Během svého vývoje se potýkali s mnoha vlivy formujícími design signálu a využití echolokačních schopností. V této bakalářské práci se zabývám některými z těchto vlivů a efektem, který mají na netopýří společenstva. Zmiňuji zde základní charakteristiky echolokačních typů, vliv Dopplerova posunu, strategie a využití echolokace v různých prostředích i přizpůsobení obraným schopnostem kořisti. Mimo jiné zde uvádím i historii a vývoj detektorových zařízení umožňujících terénní výzkum echolokační biologie netopýrů. Klíčová slova: Netopýři, echolokace, sonar, diverzita, adaptace, Starý svět
|
|
|
Historie rejsků skupiny Sorex araneus západního palearktu (Mammalia, Soricidae)
Cestrová, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Na základě literárních dat, práce podává stručný přehled evoluční problematiky druhové skupiny Sorex araneus, představující jednu z nejvýznamnějších složek společenstev drobných zemních savců holoarktické oblasti. Shrnuje její biologická specifika (včetně aktivitních charakteristik, potravní ekologie a reprodukce), odvíjející se od mimořádně vypjaté energetické bilance, a klíčové faktory její ojedinělé mikroevoluční dynamiky. Těmi je, vedle trisomie pohlavních chromozomů (XX/XY1Y2), extrémní chromozomální polymorfismus s mnohačetným spektrem Robertsonovských translokací produkujících velké množství chromozomálních ras s odlišnými kombinacemi metacentrických chromozomů a evolučními a funkčními charakteristikami samostatných druhů. Interpretace historie skupiny, založené na molekulárně fylogenetických analýzách, jsou konfrontovány s výpovědí fosilního záznamu. Přes nemalý objem fosilních dokladů (více než 300 nalezišť) není jejich interpretace dosud zcela jasná a představuje úkol návazného výzkumu. Klíčová slova: Sorex araneus, fosilní záznam, fylogeografie, pleistocén, palearktická oblast
|
|
|
Pojetí těla v staroseverské literatuře
Novotná, Marie ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží nastínit prostor představ o těle, který se ukazuje v staroseverské literatuře. Protože slovo pro tělo (líkamr) přichází stejně jako termín pro netělesnou duši (sál) do staroseverské literatury až s křesťanskou literaturou a nelze je tedy jako marker použít, jsou vybrána dvě témata, jež se představ o těle úzce dotýkají: proměna podoby (hamr) a somatické projevy emocí. V oblasti jevů spojených se změnou podoby je analyzováno sématické pole kořene ham-, a to rozborem kontextu všech nalezených výskytů tohoto kořene v staroseverské literatuře (113). V rámci tematických okruhů, které se v materiálu ukázaly (tj. změna podoby související s letem, s bojovou extází a s magií) jsou pak jednotlivé výskyty tříděny na ose od těch, kde je podoba myšlena holisticky, po ty, kdy je rozlišena na podobu těla či duše. V této souvislosti je poukázáno na blízkost člověka a zvířete v germánském prostředí, neboť proměny často se zvířecí podobou souvisejí a poukazují tak na hranice lidské identity. Také v oblasti somatických projevů emocí lze najít případy, kdy se mentální a fyzická oblast prolínají a kde hranice mezi nemocemi s emocemi není zřetelná, i ty, kde jsou obě oblasti již více či méně odděleny. Staroseverské prameny tak ukazují svou vysoce heterogenní povahu a v otázce propojení těla a duše v...
|
host ::
RSS.