|
|
Křečkovití (Rodentia, Cricetinae) ve čtvrtohorním fosilním záznamu ČR a Slovenska.
Lebedová, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
1 Abstrakt (česky) Práce shrnuje výsledky fysické revize dokladů křečkovitých ve většině čtvrtohorních nalezišť ČR a Slovenska. Získaný materiál byl katalogizován, biometricky zhodnocen a analyzován s ohledem k stratigrafické posici jednotlivých dokladů a struktuře doprovodných společenstev drobných zemních savců. Výsledkem je ucelený obraz areálové historie a kritické zhodnocení taxonomické struktury obou ve středoevropském prostoru průběžně zastoupených fenotypových skupin: velkých křečků rodu Cricetus a křečíků rodů Allocricetus, Cricetulus a Phodopus. Obě skupiny jsou doloženy ze všech úseků sledovaného období (MN17-Q4), s tím, že jejich výskyt, vázaný na rozvoj členitých otevřených formací, měl vždy spíše mozaikový charakter. Platí to zejména pro rod Cricetus, který s výjimkou biozony Q2 a současného glaciálního cyklu (MIS 3, pozdní glaciál, starší holocen a poneolitické období) vystupuje ve většině úseků jako vzácný subrecedentní element. Přes zřetelné zvětšování tělesné velikost patrné zejména v úseku Q2 a Q3 a specifické poměry Q4 populací, jde o vývojově jednotnou skupinu, kterou lze ztotožnit s recentním druhem Crcietus cricetus. Pleistocenní populace vykazující zřetelně posuny průměrné velikosti (MN17-Q1 nanus, Q2-Q3 runtonensis-major) pokládáme za jeho poddruhy. V případě křečíků je situace...
|
|
|
Příjem tísňového volání a vzájemná komunikace operačních středisek základních složek IZS.
LEBEDOVÁ, Klára
Vlivem narůstajícího množství hrozeb, které každodenně ovlivňují a lidské životy a zdraví, úměrně vzrůstá i potřeba jejich ochrany. Společnost je charakteristická svým rozvojem, regulací a snahou o zkvalitňování všech oblastí života prioritou jsou však právě život a zdraví. Součinnost a potřeba spolupráce při zdolávání událostí nejrůznějšího charakteru, si vyžádaly nutnost společného legislativního zajištění. Integrovaný záchranný systém nelze chápat jako pevnou instituci, ale je vyjádřením pravidel spolupráce, nástrojem pro vzájemnou součinnost a koordinaci jeho složek. Mimořádné události, které zasáhly území České republiky, ať již se jednalo o rozsáhlé povodně, větrné smrště, hromadné dopravní nehody nebo narušování veřejného pořádku, podrobily připravenost všech záchranných složek velké zkoušce a upozornily na problematické oblasti při zdolávání těchto událostí. Prvotní roli při odezvě na žádost o poskytnutí pomoci hrají operační střediska jednotlivých základních složek IZS. Tísňové volání tvoří jeden ze základních způsobů přijetí hlášení o vzniku mimořádné události a vyžádání pomoci složek IZS. Prostřednictvím této služby je zajišťována ochrana základních lidských práv: ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku. V úvodu teoretické části práce je provedeno vymezení jednotlivých pojmů z prostředí integrovaného záchranného systému a problematiky operačního řízení na úrovni operačních středisek základních složek IZS. Dále je uveden systém příjmu tísňových volání a historický vývoj telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola popisuje způsob zajištění interoperability v operačním řízení IZS. Poslední kapitola je věnována zavádění Projektu informačních systémů IZS. Hlavním úkolem tohoto projektu je zlepšení spolupráce mezi základními složkami a to zejména v oblasti příjmu tísňového volání. Tohoto zlepšení se dosáhne zejména modernizací informačních a komunikačních technologií, tak aby došlo ke sjednocení úrovně informačních systémů všech operačních středisek. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného operačního programu. I když je určen prioritně operačním střediskům základních složek, velkým přínosem bude i pro občany. Cílem práce je poukázat na důležitost a přínosy zavedení Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska základních složek IZS a zároveň upozornit na, z nich vyplývající, zkvalitnění služeb poskytovaných obyvatelstvu. Dále bylo provedeno zhodnocení prostředí příjmu tísňového volání a komunikace IZS před a po zavedení projektu. Výzkumná otázka byla stanovena na základě zvolených cílů, ve znění: Dojde zavedením Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska ke zkvalitnění vzájemné spolupráce operačních středisek IZS a zároveň služeb poskytovaných obyvatelstvu? Výzkum problematiky probíhal formou kvalitativního výzkumu ve dvou částech. První částí bylo provedení rešerše dostupné literatury a platných legislativních norem. Vyvozené teoretické výsledky byly prakticky ověřovány prostřednictvím rozhovorů s vedoucími pracovníky operačních středisek jednotlivých základních složek IZS. Rozhovory byly zaměřeny na získání informací týkajících se jednak změn již proběhlých, nebo aktuálně probíhajících a to v rámci operačního řízení složky a zároveň operačního řízení v rámci IZS daného území. Tato praktická část je dále doplněna o přehledy tabulek, grafů a fotodokumentaci, které informují o současném technickém stavu operačních středisek a přehledy spolupráce integrovaného záchranného systému. Ze získaných výsledků byly zpracovány SWOT analýzy, které přehledně popisují stav operačního řízení před a po zavedení IS IZS. Zkoumaný soubor operačních středisek základních složek byl omezen na prostředí integrovaného záchranného systému na území Jihočeského kraje.
|
|
|
Interoperabilita v Integrovaném záchranném systému.
LEBEDOVÁ, Klára
Hlavním cílem práce Interoperabilita v integrovaném záchranném systému bylo objasnění pojmu interoperability a upozornění na její potřebu v prostředí komunikace a vzájemného působení základních složek integrovaného záchranného systému při společných zásazích. Výzkum probíhal ve dvou částech. První část byla věnována studiu literatury, zejména legislativních norem týkajících se integrovaného záchranného systému a jeho jednotlivých složek. V druhé části byly získané poznatky ověřovány v praxi. Úvodní část práce se věnuje seznámení s jednotlivými pojmy z oblasti interoperability a integrovaného záchranného systému. Jsou zde uvedeny složky, jejich hlavní úkoly a způsoby zabezpečení aspektů interoperability. Dále se práce věnuje úrovním řízení zásahu, komunikaci a koordinaci složek na úrovni operačních středisek a spolupráci složek mimo dobu zásahu. Úvodní část uzavírají informace o připravovaném projektu jednotného informačního systému integrovaného záchranného systému (Projekt IS IZS), jenž by měl přinést značné zlepšení a zkvalitnění spolupráce mezi základními složkami a to nejen při příjmu tísňového volání, ale i při společných zásazích. Teoretické výsledky byly aplikovány na území Středočeského a Jihočeského kraje. Bylo provedeno srovnání jednotlivých složek a jejich zabezpečení v uvedených aspektech interoperability. Toto srovnání odhalilo v některých oblastech rozdílnou úroveň mezi složkami. I přesto z výsledků vyplývá, že interoperabilita v integrovaném záchranném systému je zajištěna, Česká republika má poměrně dobře fungující systém v oblasti odpovědi na mimořádné události
|
host ::
RSS.