|
|
Sakrální stavby rody Buquoyů a animační aktivity s nimi spojené
DOPITOVÁ, Anna - Tereza
Cílem bakalářské práce je představení rodu Buquoyů, některých jeho představitelů a sakrálních staveb, se kterými jsou spojené. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se věnuje historii Buquoyů, popisu vybraných sakrálních staveb a osvětlení pedagogických pojmů jako je edukace, animace či aktivizace ve spojitosti se seniory umístěnými v sociálních rezidenčních zařízeních. Praktická část představuje vytvořenou aktivitu na téma rozebírané v teoretické části, která byla uskutečněna ve vybraném zařízení.
|
|
|
Liturgický prostor kostela sv. Jakuba Staršího v římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou
ČERKL, Martin
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela sv. Jakuba Staršího v Boršově nad Vltavou. Začátkem stručně vymezuje pojem liturgie a nastiňuje jeho vývoj v historickém kontextu. Dále se obecně věnuje významu a dějinnému vývoji liturgického prostoru, zejména vlivu reformy II. vatikánského koncilu na jeho podobu. Popisuje římskokatolickou farnost Boršova nad Vltavou, jakožto územní společenství s přifařenými okolními obcemi, ve kterých se nacházejí sakrální stavby sloužící k liturgickým činnostem. Na základě výše popsaných faktů je hlavním cílem práce vyobrazení vývoje a současné podoby liturgického prostoru kostela sv. Jakuba Staršího. Závěrem představuje volnočasové aktivity ve farnosti, na kterých se podílí společenství farníků.
|
|
| |
|
|
Dřevěné kostely v Maršíkově a Žárové
Vepřková, Lucie
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dřevěných kostelů v Maršíkově a Žárové z hlediska jejich stavebního vývoje, historické hodnoty, typu konstrukce a architektury. Oba kostely se nacházejí na severní Moravě, poblíž obce Velké Losiny, v šumperském regionu. Tento region má bohatou historii a poměrně velké množství historických památek. Mezi tyto pamětihodnosti patří i dřevěné sakrální stavby, které jsou cennými upomínkami lidového stavitelství.
|
|
|
Dendrochronologické datování dřevěných kostelů severovýchodní oblasti Slovenska a vytvoření lokální standardní chronologie
Lunterová, Lucia
Tato diplomová práce se zaobírá sakrální architekturou na severovýchodě Slovenska, která přispívá k významnosti regionu Šariš. Některé ze staveb (Bodružal, Hervartov a Ladomirová) jsou zařazené mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Cílem práce bylo dendrochronologický datování vybraných dřevěných kostelů v tomto regionu. Na základě standardních dendrochronologických postupů zároveň odebrat, připravit a změřit vzorky, jako i anatomicky identifikovat dřeviny použité na výstavbu kostelů. Na účely této práce bylo vybráno 8 (Bodružal, Frička, Hervartov, Jedlinka, Kožany, Krivé, Ladomirová, Lukov) kostelů srubové konstrukce, ze které bylo celkově odebráno 118 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu a vyhotovených 25 fotografií pro analýzu obrazu. Nejvíc zastoupenou dřevinou byla jedle (130 vzorků). Celkově odebraných 143 vzorků vedlo k úspěšnému datování všech kostelů. Nejstarší z datovaných kostelů byl v Hervartove, kde dřeviny na jeho stavbu vytěžili mezi lety 1589 — 1593. Naopak nejmladší z datovaných kostelů je kostel v Krivom, který byl datován do období 1822 — 1826. Ostatní kostely spadají do období od poloviny 17. století až do začátku 19. století. Synchronizované letokruhové křivky jedle byly použity k sestavení lokální standardní chronologie, která pokrývá období mezi lety 1465 — 1845. O tuto lokální standardní chronologii se možno opírat při dalším určování staveb dřevěných kostelů nejen na východním Slovensku, ale i v blízkém okolí. Výsledky datování takto přispívají k objasnění stavební historie některých kostelů, protože často odhalují nesrovnalosti uvedené v literatuře.
|
|
|
Umění a patronát Dobřenských z Dobřenic ve Východních Čechách
Pospíchal, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o sakrálním umění a patronátu vladycké, později hraběcí rodiny Dobřenských z Dobřenic na území dnešních východních Čech. Zaměřuje svou pozornost nejen na formální rozbor a popis větších či menších sakrálních staveb, ale sleduje rovněž osudy význačných členů rodiny Dobřenských a na jednotlivých příkladech nastíňuje smysl a hlubší pojetí vrcholně a pozdněbarokní chrámové výzdoby, tak jak byla zamýšlena jejími objednavateli. Hlavní pozornost je věnována kostelu sv. Klimenta v Dobřenicích se zvláštím zřetelem k jeho interiérové výzdobě a zodpovězení otázek týkajících se ikonografie a autorství oltářního obrazu sv. Klimenta, které je připisováno Ignáci Viktorinu Raabovi, oltáře sv. Jana Nepomuckého s pandánově umístěnou kazatelnou, jejichž sochařská výzdoba je připisována Ignáci Rohrbachovi a také na rozbor další sochařské výzdoby. V dalších kapitolách se práce zaměřuje i na ostatní památky spojené s rodem Dobřenských v místech, která v někdejších dobách spravovali: Nedělišti, Ouhrově či Uhelné Příbrami a rovněž na díla užitého umění. Klíčová slova: Dobřenští z Dobřenic, šlechta, baroko, rokoko, malířství, sochařství, architektura, oltář, Královéhradecká diecéze, Raab, Rohrbach, sv. Kliment, Dobřenice, Neděliště, Ouhrov, Uhelná Příbram, Východní Čechy, užité umění, sakrální stavby
|
|
|
Vliv sakrální architektury na urbanismus měst
Veselý, Josef
Since the beginnings of urban development, church buildings have been integral parts of cities, integral parts of Central European urban societies. For most of the time the Church fulfilled not only its pastoral function, but also played an important economic and educational role. As a result, church buildings became centres around which urban societies were organised.
|
|
|
Možnosti animace sakrálních památek na příkladu poutního kostela ve Skokách
Turková, Kateřina ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šrámková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje možnostem animace nevyužívaných sakrálních památek, zejména kostelů. Teoretická část hledá příčiny současného neutěšeného stavu těchto staveb, které ztratily svou pravidelnou bohoslužebnou funkci. Snaží se zhodnotit postavení náboženství a sakrality v současné české společnosti. Dále se práce věnuje pojmu animace a jeho aplikaci na specifický případ posvátného prostoru kostela. V praktické části práce je kladen důraz na karlovarský region, ve kterém se především z důvodu přerušení kontinuity společnosti v důsledku poválečného odsunu německých obyvatel nachází početná skupina opuštěných chátrajících kostelů. Jako konkrétní příklad úspěšné animace je v závěru práce podrobně popsán kostel Navštívení Panny Marie ve Skokách u Žlutic a aktivity směřující k jeho oživení, které iniciují členové spolku Pod střechou.
|
|
|
Předpoklady pro rozvoj náboženského cestovního ruchu ve vybrané oblasti
Jálová, Marie ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Švanda, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza předpokladů pro rozvoj náboženského a poutního cestovního ruchu v oblasti severního Slovácka. Teoretická část zkoumá vymezení a charakteristiku tohoto druhu cestovního ruchu v Evropě a České republice. Praktická část se soustředí na vybranou oblast východní Moravy. Zkoumá zde předpoklady pro rozvoj náboženského a poutního cestovního ruchu a navrhuje opatření, která by při splnění návazných podmínek mohla přispět ke zvýšení zájmu turistů o tuto oblast v souvislosti s tímto druhem turismu.
|
|
| |
host ::
RSS.