|
|
Využitie dreva v histórii na príklade vybraného súboru výrobkov v pamiatkovej rezervácii Vlkolínec
Lunterová, Lucia
Tato práce se zabývá využitím dřeva v historii na příkladě souboru výrobků v památkové rezervaci Vlkolínec na Slovensku, která je zařazena mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Současně byla práce doplněna o dendrochronologické datování dvou vybraných hospodářských budov v této rezervaci. Cílem práce bylo zjistit, jaké dřeviny se používaly na výrobu nábytku, hospodářských pomůcek, domácích pomůcek, ale i oken a dveří a výsledky porovnat s literaturou. Dřevina byla na výrobcích určována přímo na místě na základě makroskopických znaků dřeva. Pokud to nebylo možné, byly z daných předmětů odebírané vzorky, které byly identifikovány v laboratoři pod světelným mikroskopem. Datování objektu bylo převedené podle standardní dendrochronologické metodiky. Celkově bylo odebráno 397 vzorků dřevin z 50 předmětů, které sestávaly z 149 častí, kde bylo identifikováno 17 různých dřevin, z toho 11 listnatých dřevin, 4 jehličnaté dřeviny a dva keře. Z toho nejvíc zastoupené byli dřeviny jako smrk (95 vzorků), buk (79 vzorků), javor (60 vzorků) a jasan (42 vzorků). Původ hospodářských budov, na kterých se provádělo dendrochronologické datování spadá do období začátku, až první poloviny 20. století. Také bylo vyhodnoceno, zda si řemeslníci ve Vlkolínci vybírali dřeviny v závislosti na jejich mechanických a fyzikálních vlastností a nebo jen na základě jejich dostupnosti v okolí.
|
|
|
Dendrochronologické datování dřevěných kostelů severovýchodní oblasti Slovenska a vytvoření lokální standardní chronologie
Lunterová, Lucia
Tato diplomová práce se zaobírá sakrální architekturou na severovýchodě Slovenska, která přispívá k významnosti regionu Šariš. Některé ze staveb (Bodružal, Hervartov a Ladomirová) jsou zařazené mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Cílem práce bylo dendrochronologický datování vybraných dřevěných kostelů v tomto regionu. Na základě standardních dendrochronologických postupů zároveň odebrat, připravit a změřit vzorky, jako i anatomicky identifikovat dřeviny použité na výstavbu kostelů. Na účely této práce bylo vybráno 8 (Bodružal, Frička, Hervartov, Jedlinka, Kožany, Krivé, Ladomirová, Lukov) kostelů srubové konstrukce, ze které bylo celkově odebráno 118 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu a vyhotovených 25 fotografií pro analýzu obrazu. Nejvíc zastoupenou dřevinou byla jedle (130 vzorků). Celkově odebraných 143 vzorků vedlo k úspěšnému datování všech kostelů. Nejstarší z datovaných kostelů byl v Hervartove, kde dřeviny na jeho stavbu vytěžili mezi lety 1589 — 1593. Naopak nejmladší z datovaných kostelů je kostel v Krivom, který byl datován do období 1822 — 1826. Ostatní kostely spadají do období od poloviny 17. století až do začátku 19. století. Synchronizované letokruhové křivky jedle byly použity k sestavení lokální standardní chronologie, která pokrývá období mezi lety 1465 — 1845. O tuto lokální standardní chronologii se možno opírat při dalším určování staveb dřevěných kostelů nejen na východním Slovensku, ale i v blízkém okolí. Výsledky datování takto přispívají k objasnění stavební historie některých kostelů, protože často odhalují nesrovnalosti uvedené v literatuře.
|
host ::
RSS.