|
|
Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality
Bláhová, Andrea ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality se zabývá mladými českými interpretkami, které skrze svou tvorbu, rozhovory v médiích a performance na koncertech tematizují ženskou zkušenost. Vybrané texty písní pěti interpretek, rozhovory a zápisky z terénního deníku jsem analyzovala pomocí kvalitativní obsahové analýzy a výsledky dále interpretovala v sedmi různých tematických kategoriích. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnuji především definování postfeminismu a postfeministické citlivosti, populární kultury a vnímání tělesnosti v prostředí populární hudby. Empirická část se skládá z metodologických postupů, kvalitativní obsahové analýzy a následné interpretace.
|
|
|
"Jsi dobrá nebo zlá čarodějnice?" Postavy čarodějnic v současné seriálové tvorbě
MASÁŘOVÁ, Klára
V bakalářská práci se zabývám zobrazením postavy čarodějnice v současné seriálové tvorbě. V práci prvně představuji čtyři základní typy čarodějnic, které dělím podle rozřazení Heather Greene na divoké ženy, ženy nařčené z čarodějnictví, fantastické čarodějky a ostatní magické bytosti. Dále v práci uvádím stručné shrnutí vývoje postavy čarodějnice od počátku filmu a později i seriálu. V další část práce věnuji vývoji feministického hnutí, z něhož metodologicky vycházím. V následné analytické části poznatky aplikuji na tři vybrané seriály: Čarodějky (1998), American Horror Story: Coven (2013) a Sabrinina děsivá dobrodružství (2018). Cílem práce je ukázat, že je postava čarodějnice silně spjata s feministickým myšlením a představuje ženu emancipovanou skrze svoji moc. Vybrané seriály a jejich postavy představují vývoj feministického hnutí za posledních 30 let.
|
|
|
Liberální vs. radikální: který z feminismů představuje časopis Heroine?
Petřáková, Mariana ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá obsah tištěné verze magazínu Heroine a analyzuje ho z hlediska současných feministických teorií. Práce se zabývá historickým kontextem feministického hnutí v podobě tradičního vlnového rozdělení, v jehož průběhu se vytvořily i dva významné feministické proudy, a to liberální a radikální. Teoretická část se věnuje důkladnému popisu historických událostí, které za utvářením těchto proudů stály, představuje jejich hlavní autorky, teoretické koncepty a požadavky. Do těchto souvislostí následně zasazuje vztah feminismu a médií s důrazem na komparaci odlišného vývoje tohoto vztahu na tuzemské a zahraniční mediální scéně. Práce také kriticky reflektuje nástup neoliberalismu a vnímá ji jako důležitou proměnnou v kontextu působení kapitalistického trhu na feministická média. Výzkumná část této práce kombinuje polostrukturované rozhovory a kvalitativní analýzu textů za účelem identifikovat, jaká témata magazín Heroine produkuje a jak tato témata odráží stav současného feministického diskurzu.
|
|
|
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm
|
|
|
Výzkum vnímání vlivu kultovního seriálu HBO Sex ve městě na jeho divačky
Houlíková, Martina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
O seriálu Sex ve městě byla sepsána řada odborných článků či prací, avšak žádná z nich se přímo nezabývala dopadem seriálu na své fanynky. Z empirického hlediska diplomová práce Výzkum vnímání vlivu kultovního seriálu HBO Sex ve městě na jeho divačky představuje kvalitativní analýzu, v níž jsou prostřednictvím hloubkových rozhovorů s divačkami zkoumány jejich názory na různé aspekty seriálu. Dále zde sleduji jejich motivace ke sledování takového mediálního obsahu a rovněž je zmapován i vnímaný vliv divaček seriálu na jejich životy. Při kvalitativní analýze se autorka zaměřila především na jevy ze seriálu jako genderová stereotypizace, konzumní styl života (product placement v seriálu) nebo například samotné postfeministické vyznění seriálu jako takového. Inspirací pro tuto práci bylo dílo Ien Angové, která se ve svém výzkumu zaměřila rovněž na fanoušky kultovního seriálu Dallas a snažila se interpretovat úspěšnost tohoto fenoménu skrze kvalitativní výzkum.
|
host ::
RSS.