|
| |
|
| |
|
|
Já, ty, my a oni: formy vlastenectví ve výukových materiálech českého vzdělávacího systému a českých třídách
Kubíček, Jan ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na podobu diskurzu nacionalismu ve vzdělávacích materiálech, konkrétně ve vybraných učebnicích dějepisu a občanské výchovy pro základní školy. Cílem práce není pojmout veškeré dostupné vzdělávací materiály v českém školním prostředí, ale uskutečnit sondu na učebnicích z vybraných předmětů od jednoho nakladatelství, které slouží jako vzorek. Existují nenápadné formy nacionalismu, které jsou součástí veřejného diskurzu, a tyto formy bude práce mapovat v daných učebnicích jako projevy diskurzu nacionalismu, jenž se svým působením snaží mimo jiné utvářet národní identitu. Proto práce v těchto učebnicích sleduje jejich jazyk, témata, která vybírají, způsoby, kterým o tématech referují a další sdělovací prostředky, jež užívají (např. vizuální dokumenty). Zmíněné prvky učebnice práce zkoumá prostřednictvím kvalitativní analýzy, konkrétně kritické diskurzivní analýzy. Hlavní otázkou, na kterou práce hledá odpověď je, které diskurzivní prostředky jsou užity pro formování české národní identity, a zdali tato identita nezahrnuje také etnocentrické vidění světa. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první kapitole je zaměřena pozornost na klíčové pojmy, které jsou potřeba pro výzkum. Druhá kapitola se věnuje metodologii výzkumu. Jsou zde představena teoretická východiska...
|
|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Národní idea v pojetí Ivana Iljina
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského myslitele I. A. Iljina s důrazem na sociální a politickou filosofii. Vzhledem k provázanosti a koherenci celého myslitelova díla je prostor věnován rovněž výkladu Iljinovy metafyziky, gnoseologie a etiky a popisu jeho filosofické metody. Je analyzován Iljinův koncept ruské "národní ideje" a jeho místo v kontextu filosofova myšlenkového systému. Analýza zmíněného konceptu má naznačit, nakolik může mít daný koncept univerzální rozměr a potenciál k obecné aplikaci. Práce zpracovává v českém prostředí dosud opomíjené, avšak stále aktuální téma. Nejedná se pouze o Iljinovu kritiku totalitarismu či západního modelu demokracie, ale také o specifické pojetí nacionalismu a důraz na právní vědomí a právní stát.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
| |
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
| |
host ::
RSS.