|
|
Vliv lipofilního kationtu na toxicitu fosfoniových solí u parazitických protist
Čadková, Aneta ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Trnka, Jan (oponent)
Mitochondrie jsou nezbytnými organelami zodpovědnými za energetický metabolismus a udržování buněčné homeostáze. Narušení jejich funkce může mít závažné důsledky pro celou buňku a organismus. Vzhledem k jejich klíčové roli v organismu se tak stávají atraktivním cílem pro léčiva. V této diplomové práci zkoumáme vliv a význam fosfoniových solí jako potenciálních cílených léčiv. Zkoumané látky mají modifikované kotvy na základě standardně používaného trifenylfosfoniového kationtu (TPP+ ). Tyto látky mají schopnost prostoupit fosfolipidovou dvojvrstvou a akumulovat se na vnitřní membráně mitochondrie. Náš výzkum se zaměřuje na vybrané modelové organismy třídy Kinetoplastida a oportunně patogenních hub. Tyto patogenní organismy jsou zodpovědné za vážná infekční onemocnění u lidí. Naším cílem je porovnat účinnost fosfoniových solí s různou modifikací kotvy proti těmto organismům a pokusit se objasnit jejich mechanismus účinku. Zjistili jsme, že modifikované soli jsou schopny inhibovat růst parazitických protist již při nM koncentracích, ovlivňovat mitochondriální respiraci, membránový potenciál a mitochondriální integritu. Hladina kyslíkových radikálů se nicméně nezvyšuje. Předpokládáme, že mechanismus účinku závisí na narušení mitochondriální membrány, a tak dochází k narušení homeostázy buňky. Ze...
|
|
|
Selektivní screening antiparazitárních látek
Wernerová, Klára ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Kovářová, Julie (oponent)
Mitochondrie je klíčovou organelou buňky. Podílí se na energetickém metabolismu. Nachází se zde Krebsův cyklus, respirační řetězec nebo tvorba Fe-S center, která tvoří strukturu mnoha proteinů. Proto je narušení mitochondrie pro buňku většinou fatální, zejména pokud obsahuje pouze jednu mitochondrii, jako je tomu v případě Trypanosomy brucei brucei. Parazit T. b. brucei se stal primárním modelovým organismem našeho bádání, jelikož jeho základní biochemické procesy jsou již dobře popsány, včetně metabolismu mitochondrie, a současně je laboratorně snadno kultivovatelný. Dalšími modelovými organismy, které jsme v práci použili, byly Leishmania mexicana, Cryptococcus neoformans a Candida albicans. Všechny zmíněné organismy jsou původci závažných onemocnění, a přestože proti nim existují léčiva, tak je potřeba kvůli často vznikajícím resistencím vyvíjet stále nová terapeutika. Látky zasahující mitochondrie jsou pro farmaceutický průmysl perspektivní. V této práci zkoumáme účinnost látek, jejichž struktura je složena z mitochondriální trifenylfosfoniové (TPP+ ) kotvy napojené na uhlíkatý řetězec. Tyto látky jsou schopné inkorporace do mitochondriální membrány. Práce se zaměřuje nejen na porovnávání síly účinku testovaných látek u vybraných modelových organismů, ale také zkoumá jejich mechanismus účinku....
|
|
|
Inducibilní expresní systémy a jejich využití ve studiu parazitických organismů.
Horáčková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
1 Abstrakt Inducibilní expresní systémy jsou systémy, které umožňují ‚zapínat' a ‚vypínat' expresi genu zájmu, a jsou tedy užitečným nástrojem pro studium funkce genů. Existují desítky různých inducibilních expresních systémů, které se navzájem liší úrovní, na které k indukci dochází, dobou indukce, možnostmi využití atd. V této práci budou popsány tři typy inducibilních expresních systémů, na kterých budou demonstrovány obecné rysy systémů regulovaných na úrovni transkripce. Jsou to systémy založené na regulaci lac operonu Escherichia coli, dále systémy využívající regulačních elementů transpozonu Tn10 E. coli, které jsou zodpovědné za rezistenci vůči tetracyklinu, a nakonec systémy regulované agonisty receptoru pro steroidní hormon ekdyson, který je klíčovým regulátorem vývoje hmyzu. Práce obsahuje i kapitolu o využití inducibilních expresních systémů u parazitických organismů.
|
|
|
Současná chemoterapie onemocnění způsobovaných parazitickými prvoky.
Valach, Marek ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Arbon, Dominik (oponent)
Práce se věnuje problematice chemoterapie chorob způsobených jednobuněčnými parazity. Tyto choroby postihující velkou část lidstva s nejvážnějšími následky zejména v rozvojových zemích v tropickém a subtropickém pásmu se netěší takové pozornosti jako nemoci způsobené viry a bakteriemi. Zátěž, kterou kvůli chorobám způsobenými jednobuněčnými prvoky nese obyvatelstvo těchto zemí, zdůrazňuje potřebu účinných léčebných metod založených na chemoterapii, protože vakcinace proti původcům těchto chorob zatím není dostupná. Podstatou chemoterapeutického zásahu je eliminace nebo potlačení parazita v pacientovi, využívající slabý článek jeho životního cyklu nebo rozdílu fyziologie hostitele a parazita. Cílem práce je nabídnout přehled aktuálně schválených chemoterapeutik čtyř nejčastěji se vyskytujících chorob způsobených parazitickými prvoky. Choroby jsou v práci přehledně popsány z hlediska příznaků a životního cyklu parazita. Hlavní důraz je kladen na popis mechanismu účinku jednotlivých látek a případně na mechanismus poskytující parazitům rezistenci na tyto látky.
|
|
|
Inducibilní expresní systémy a jejich využití ve studiu parazitických organismů.
Horáčková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
1 Abstrakt Inducibilní expresní systémy jsou systémy, které umožňují ‚zapínat' a ‚vypínat' expresi genu zájmu, a jsou tedy užitečným nástrojem pro studium funkce genů. Existují desítky různých inducibilních expresních systémů, které se navzájem liší úrovní, na které k indukci dochází, dobou indukce, možnostmi využití atd. V této práci budou popsány tři typy inducibilních expresních systémů, na kterých budou demonstrovány obecné rysy systémů regulovaných na úrovni transkripce. Jsou to systémy založené na regulaci lac operonu Escherichia coli, dále systémy využívající regulačních elementů transpozonu Tn10 E. coli, které jsou zodpovědné za rezistenci vůči tetracyklinu, a nakonec systémy regulované agonisty receptoru pro steroidní hormon ekdyson, který je klíčovým regulátorem vývoje hmyzu. Práce obsahuje i kapitolu o využití inducibilních expresních systémů u parazitických organismů.
|
|
|
Metody RNAi a CRISPR a jejich využití pro genetické manipulace parazitických protist
Kaiserová, Veronika ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Stojanovová, Darja (oponent)
RNA interference slouží jako obranný mechanismus, pomocí něhož se organismy brání proti cizorodým nukleovým kyselinám. RNAi negativně ovlivňuje translaci vazbou malých nekódujících molekul RNA ke komplementárnímu úseku mRNA, která je následně degradována. Novinkou v oblasti genového inženýrství je metoda CRISPR, která spočívá v modulaci genové exprese tvorbou dvouvláknových zlomů v cílové sekvenci DNA pomocí ribonukleoproteinového komplexu složeného z prokaryotické endonukleázy Cas9 a sgRNA. Obě zmíněné metody jsou použitelné pro funkční analýzu proteinů a charakterizaci metabolických drah u studovaných organismů. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o metodách RNAi a CRISPR a o jejich využití k editaci genomů parazitických protist.
|
|
|
Železo jako faktor virulence parazitických protist
Glavanakovová, Marie ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Železo je pro většinu organismů jedním z esenciálních prvků jejich metabolismu. Především díky možnosti účastnit se oxido-redukčních reakcí je tento prvek schopen zajišťovat řadu důležitých procesů v buňkách. Na druhé straně je ale známa vysoká toxicita volných atomů železa. Železo je tedy paradoxně jak esenciálním, tak potenciálně toxickým prvkem pro většinu organismů. Pro parazitické organismy je dostatečný příjem železa zásadní vzhledem k jejich vysokým nárokům na množení se ve svém hostiteli. Mnoho studií tedy zkoumá vztah dostupnosti železa na vývoj parazita jako jeden ze zásadních faktorů virulence. V experimentech se využívají chelátory, což jsou chemické látky schopné specificky s vysokou afinitou vázat ionty železa a využívají se především v léčbě nadbytku železa v organismu. Tato práce shrnuje poznatky o účincích nadbytku či nedostatku železa na vývoj parazitických organismů a v této souvislosti také o chelatačních látkách, jejich vlivu na virulenci a využití v terapii infekcí vybraných parazitických protist rodu Plasmodium, Leishmania, Trypanosoma, Trichomonas a Tritrichomonas.
|
|
| |
host ::
RSS.