|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
|
Omyl
Musil, Jan ; Zvára, Michael (oponent)
Omyl Abstrakt Diplomová práce rozebírá problematiku civilněprávního omylu. Cílem je v prvé řadě podrobně zmapovat souvislosti stručného znění zákona, které je spojeno s velkým množstvím výkladových problémů. Předmětem zájmu jsou zejména způsoby vyvolání omylu, otázka omluvitelnosti a význam lsti v právním jednání. Výklad se opírá o českou i zahraniční odbornou literaturu a judikaturu, zejména Nejvyššího soudu. V úvodních kapitolách je právní úprava zasazena do širší perspektivy. Nejprve jsou přiblíženy, pro výklad klíčové, zákonné zásady a též teorie řešící problematiku rozporu projevu a vůle. Následně je přiblížena historická geneze úpravy, které má značný význam pro navazující výklad. Jedním z pilířů práce je teoretické rozdělení jednotlivých druhů omylů. Další výklad pak rozebírá způsoby vyvolání omylu. Za pomoci historického, logického a systematického výkladu je učiněn závěr o nutnosti překlenutí textové nedokonalosti zákona. Zohledněn je specifický charakter lstivého omylu. Pro výklad tuzemské úpravy a úvahy de lege ferenda je významný exkurz do zahraničních unifikačních projektů, které podstatně pečlivěji zpracovávají textaci úpravy omylu. Kapitola o omluvitelnosti podrobně rozebírá doktrinální a judikatorní základy této, do zákona nezapracované, koncepce. Je argumentováno ve prospěch silnějšího...
|
|
|
Omyl
Musil, Jan ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Omyl Abstrakt Diplomová práce rozebírá problematiku civilněprávního omylu. Cílem je v prvé řadě podrobně zmapovat souvislosti stručného znění zákona, které je spojeno s velkým množstvím výkladových problémů. Předmětem zájmu jsou zejména způsoby vyvolání omylu, otázka omluvitelnosti a význam lsti v právním jednání. Výklad se opírá o českou i zahraniční odbornou literaturu a judikaturu, zejména Nejvyššího soudu. V úvodních kapitolách je právní úprava zasazena do širší perspektivy. Nejprve jsou přiblíženy, pro výklad klíčové, zákonné zásady a též teorie řešící problematiku rozporu projevu a vůle. Následně je přiblížena historická geneze úpravy, které má značný význam pro navazující výklad. Jedním z pilířů práce je teoretické rozdělení jednotlivých druhů omylů. Další výklad pak rozebírá způsoby vyvolání omylu. Za pomoci historického, logického a systematického výkladu je učiněn závěr o nutnosti překlenutí textové nedokonalosti zákona. Zohledněn je specifický charakter lstivého omylu. Pro výklad tuzemské úpravy a úvahy de lege ferenda je významný exkurz do zahraničních unifikačních projektů, které podstatně pečlivěji zpracovávají textaci úpravy omylu. Kapitola o omluvitelnosti podrobně rozebírá doktrinální a judikatorní základy této, do zákona nezapracované, koncepce. Je argumentováno ve prospěch silnějšího...
|
|
|
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
|
|
|
Omyl v občanském právu
Havlín, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice omylu v občanském právu coby vady vůle jednajícího. Cílem práce je poskytnout přehled jednotlivých druhů omylů v platné právní úpravě vhledem k nedávné rekodifikace občanského zákoníku. Stěžejní ustanovení jsou obsažena v § 583-585 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Práce se nejprve věnuje obecné problematice náležitostí právního jednání, s podrobnější úpravou vůle, její charakteristiky, projevu vůle a vztahu mezi nimi, jelikož právě tyto náležitosti právního jednání jsou zcela zásadními pro problematiku omylu. Následuje základní vymezení omylu na vnitřní a vnější, přičemž nejvýznamnější osnovou práce je omyl vnitřní, vnější je zmíněn pouze okrajově. Poté jsou rozebrány jednotlivé typy omylu dle výše uvedených ustanovení, počínaje omylem podstatným. Podrobněji je řešena otázka rozhodující okolnosti, potřebnosti účasti druhé strany na podstatném omylu a omluvitelnosti omylu, zmíněn je rovněž omyl vyvolaný lstí, jakožto zvláštní druh omylu. Následující kapitola je věnována omylu ve vedlejší okolnosti a jak rozlišovat okolnost vedlejší od okolnosti rozhodující. Samostatná kapitola se zabývá omylem vyvolaným třetí osobou jakožto novinkou v současném občanském zákoníku oproti předchozí úpravě. Poté jsou v práci rozebírány další případy omylů nacházející...
|
|
|
Constantly Think: A Philosophical Interpretation of Thinking in Thomas Bernhard and Friedrich Nietzsche
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Daniela Foltinová: Neustále myslime: Filozofická interpretácia myslenia u Thomasa Bernharda a Friedricha Nietzscheho Táto práca podáva filozofickú interpretáciu problému myslenia tak, ako je možné ju získať na základe podrobných analýz románov Thomasa Bernharda Chůze, Mýcení a Staří mistři a analýz poznania, omylu a myslenia u Friedricha Nietzscheho v textoch Lidské, příliš lidské: O prvních a posledních věcech a Radostná věda: My nebojácní. Hlavnou otázkou práce je: "Čo znamená myslieť?" Interpretácie Bernharda sú vedené v troch líniách, štvrtá interpretácia je výlučne interpretáciou Nietzscheho. Práca načrtáva celkom štyri interpretácie myslenia, ktoré však obsahovo tvoria jednu celistvú interpretáciu. V prvej je myslenie charakterizované ako stav chaosu, ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia vedie ku koncepcii reflektívneho myslenia pozorovateľa. Obe interpretácie sú negatívnym výrazom myslenia ako nemyslenia. Tretia interpretácia myslenia, kde mysliteľ je rozprávačom príbehu, vypovedá o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nutne zahŕňa prvok procesuality, je nereflektovaná a nekonceptualizovaná. Preto sa tu myslenie odhaľuje na základe literárnej formy románov. Analýza myslenia u Nietzscheho podtrhuje vznesenú problematickosť konceptuálneho myslenia a zdôrazňuje hranicu...
|
|
|
Omyl v občanském právu
Altmanová, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Cílem této práce je poukázat na výkladová úskalí ustanovení platného občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) upravující omyl coby vadu vůle jednajícího a na základě příslušných interpretačních metod nastínit jejich způsob řešení. Práce se zabývá především obecnou úpravou omylu ve smyslu § 583 - § 585 občanského zákoníku, tedy v oblasti uzavírání smluv, a analyzuje právní následky, které tato vada vůle působí. V úvodu práce je vymezen klíčový pojem - omyl - ve dvojím smyslu, jednak jako rozpor mezi vůlí a projevem, jednak jako vada vůle, přičemž posledně uvedený je jádrem této práce. Práce detailně analyzuje podmínky právní relevance tzv. podstatného omylu. Těmito podmínkami jsou rozhodující skutečnost, účast druhé strany na omylu a omluvitelnost omylu. Samostatná kapitola je věnována omylu vyvolanému lstivě, který představuje s ohledem na svou závažnost zvláštní případ omylu, jehož podmínky upravuje zákon odlišně. Další kapitola se zaměřuje na předpoklady, za kterých je právně relevantní omyl vyvolaný třetí osobou. V závěru práce jsou rozebrány právní následky, které omyl působí, tedy právo namítnout neplatnost smlouvy, právo na náhradu způsobené újmy a právo na přiměřenou náhradu.
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
| |
|
|
Omyl v trestním právu
Semrád, Matyáš ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexní rozbor problematiky omylu v trestním právu, nalezení slabých stránek současné úpravy a nastínění příslušného řešení. Omylem je myšlen jakýkoliv nesoulad něčí představy s realitou. Poznání omylu pachatele trestného činu je pro právní teorii velmi podstatné, v případě trestněprávně relevantních omylů jde o velmi závažný důsledek pro subjektivní stránku trestného činu. V českém trestním právu, spočívajícím na zásadě odpovědnosti za zavinění, se jedná o problematiku, bez níž by tento koncept nebyl úplný a jehož smysl by se vytrácel. Tato práce třídí problematiku omylu z pohledu aktuální právní úpravy, právní nauky a příslušné judikatury. První kapitola této práce se věnuje vysvětlení samotného pojmu omylu, jeho teoretickému zařazení do kontextu trestního práva a vysvětlení jeho důsledků. Zaměřuje se na pojem zavinění, zvláště jeho význam a složky, druhy samotného zavinění, což jsou úmysl a nedbalost (včetně jejich forem), či pojem vina, což jsou pojmy, které je třeba znát pro další orientaci v problematice omylů, a vlastně trestního práva vůbec. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na historický vývoj trestněprávního pojetí omylu na straně pachatele na našem území. Mé srovnání začíná v roce 1918, při vzniku samostatného Československa, a dále je členěno vždy na...
|
host ::
RSS.