|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Efekt přírodního prostředí na variabilitu srdeční frekvence při chůzi
Polyák, Daniel ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Cíl: Cílem práce je posoudit efekt přírodního prostředí oproti laboratornímu na variabilitu srdeční frekvence během chůze. Metody: Sedm studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy absolvovalo jednu návštěvu v přírodním a laboratorním prostředí. Účastníci vyplňovali Stroopův test po dobu 10 minut. Následovala chůze po dobu 40 minut s aktivním sledováním variability srdeční frekvence pomocí sportovních hodinek a hrudního pásu. Hodnotilo se sedm indikátorů variability: Srdeční frekvence, RMSSD (Root Mean Square of Successive Differences), Standard Deviation - SD1 a SD2, stress index, PNS index, SNS index. Data byla analyzována v programu Kubios HRV, zpracována, zaznamenána v programu Excel a znázorněna do sloupcových grafů. Výsledky: Průměrná srdeční frekvence Účastníka 1 byla 71 t/min v laboratoři, 87 t/min v přírodním prostředí; Účastníka 2 byla 87 t/min v laboratoři, 92 t/min v přírodním prostředí. Průměr RMSSD Účastníka 1 byl 53 milisekund(ms) v laboratoři, 30 ms v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 15 ms v laboratoři, 11 ms v přírodním prostředí. Průměr SD1 Účastníka 1 byl 34 % v laboratoři, 31 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 25 % v laboratoři, 36 % v přírodním prostředí. Průměr SD2 Účastníka 1 byl 66 % v laboratoři, 69 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 75 % v...
|
|
|
Změny nálad při chůzi v modrém prostředí
Horký, Matouš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo analyzovat, jak různé typy přírodních prostředí ovlivňují fyzické a duševní zdraví jedinců. Metody: Do výzkumu se zapojilo 7 studentů UK FTVS. Účastníci navštívili přírodní prostředí (modrý prostor) v pražské Troji a laboratoř v budově UK FTVS. Při návštěvě těchto prostředí podstoupili: 10 min Stroopův test k navození kognitivního stresu a 40 minut chůze vlastně zvoleným tempem. Aktuální psychické stavy a emoce byly sledovány pomocí standardizovaného dotazníku POMS (Profile of Mood State), který byl v průběhu návštěvy vyplňován celkem čtyřikrát. Výsledky: Z průměrných výsledků dotazníku POMS (na škále 0-4, 0= vůbec ne, 4= velmi značně) bylo získáno, že míra naštvanosti v laboratorním prostředí činila 0,68 a v modrém prostředí 0,39. Úroveň únavy 1,17 v laboratoři a 1,19 u vody. Hodnoty deprese v laboratoři 0,67 a u vody 0,54. Zmatenost byla v laboratoři na hodnotě 0,88 proti modrému prostředí 0,55. Napětí v laboratoři 1,02 a v modrém prostředí 0,60. Vitalita ve vodním prostředí 1,51 a v laboratoři 1,29. Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí POMS v průběhu času činily (modrý prostor) po úvodním měření: naštvanost 0,40, únava 0,95, deprese 0,59, zmatenost 0,54, napětí 0,50, vitalita 1,79. Stroopův test ve 2. měření zvýšil všechny hodnoty kromě vitality: naštvanost 0,83, únava...
|
|
|
Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR
Kobr, Vojtěch ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název: Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR Cíle: Cílem této práce bylo zmapovat současný stav výuky venku v hodinách tělesné výchovy ve vybraných základních školách v ČR. Dále pak analyzovat a porovnat výuku v městských a venkovských školách. Metody: V naší práci jsme použili metodu dotazování. Anketní šetření bylo určeno učitelům tělesné výchovy. Bylo využito kvantitativního přístupu k výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 27 učitelů tělesné výchovy ze 4 městských a 5 venkovských základních škol České republiky. Výsledky: Zjistili jsme, že venkovní výuku tělesné výchovy využívají všichni učitelé, pokud jim to časové rozhraní hodiny a počasí dovolí. Využívají tuto možnost z důvodu většího prostoru, více možností aktivit, a také protože se uplatňují benefity venkovní výuky. Během venkovní výuky tělesné výchovy dochází nejčastěji k aktivitám jako je atletika, míčové sporty a sportovní hry. Aktivity v přírodním prostředí se vyskytují v tělesné výchově v menší míře. Rozdíl ve venkovní výuce tělesné výchovy mezi městskými a vesnickými základními školami je minimální. Závěr: Venkovní výuka se dle zjištěných výsledků vyskytuje na vybraných ZŠ v dostatečné míře. Někteří učitelé TV si jsou vědomi benefitů, které výuka v přírodě nabízí, avšak během venkovní výuky TV převažují...
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Koťová, Marie ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Obytný soubor je navržen jako polouzavřený prostor, který se zároveň otevírá do volné krajiny. Proto vznikla snaha, aby byly jednotlivé domy citlivě zasazeny do terénu a jejich povrch byl z přírodních materiálů. Funkční náplň souboru je složena především z ploch čistého bydlení. Objekty se skládají z bytů a doplňkových prostor, jako jsou garáže, technické místnosti, kolárny, kočárkárny a sklepních kóji.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Šónová, Marcela ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Objekt byl navržen v souladu se všemi potřebami a limity území, na které reaguje. Jeho funkční náplň, tvar i orientace plně respektují okolní podmínky území. Tvar objektu reaguje na proměnlivý terén a orientaci ke světovým stranám. Návrh nabízí plochy čistého bydlení, vybavení pro obyvatelé a dostatek ploch pro rekreaci a volný čas. Soubor se snaží v co nejvyšší míře zachovat zdejší přírodní prostředí a byl navržen v souladu s principy udržitelného rozvoje.
|
|
|
Maziva stvořená přírodou
Drobilič, Ivo ; Urban, Filip (oponent) ; Nečas, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce poskytuje přehled o látkách, které fungují jako mazací média ve svém přirozeném prostředí. První část práce se zabývá mazivy v lidském těle. Podrobně jsou tak popsány látky jako například voda, krev, či synoviální kapalina. Následující kapitola pojednává o mazivech v oblasti běžného lidského života, kdy lze jako příklad zmínit sníženou adhezi pneumatik v důsledku deště, či problematiku delší brzdné dráhy vlaků v případě, kdy jsou koleje pokryty spadeným listím. Poslední část práce poskytuje navíc přehled o mazivech, jejichž základem jsou přírodní produkty.
|
|
|
A Proposal of Voluntary Reporting in Selected Company
Jánov, Richard ; Hanušová,, Helena (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with reporting of sustainability development and its mode of administration of regular reports. The purpose of the first section is to explain, define and describe theoretical and methodological approaches of corporate social responsibility of companies, how they were developed and what are their elementary principles and characteristics. The second section focuses on the analysis of implementation of corporate social responsibility in a concrete company in three areas – economical, social and environmental. The aim of the thesis is to create report about corporate social responsibility and sustainability development, based on acquired information and evaluated analyses.
|
|
|
Vliv degradace zvolených materiálů pro FDM 3D tisk v přírodním prostředí
Macháček, Jan ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Zemčík, Oskar (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zjistit vliv biodegradačního prostředí na zvolené materiály používané na FDM 3D tisk a jejich vybrané mechanické vlastnosti. Tyto mechanické vlastnosti jsou měřeny v daných intervalech a jsou následně vyhodnoceny. Tímto způsobem je zjištěn vliv biodegradačního prostředí na dané materiálu v průběhu jednoho roku. V technologicko-ekonomickém zhodnocení je doporučen vhodný materiál pro výtisky umístěné v přírodním prostředí.
|
host ::
RSS.