Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj aktivních doplňků s probiotickou složkou
Cveček, Jan ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo prozkoumat antimikrobiální aktivitu probiotických bakterií a zjistit, jaký vliv na ni mají prebiotika a izoláty z rostlin. Probiotika jsou bakterie, které mají zdravotní benefity pro člověka. Jejich hlavní použití je v potravinářském průmyslu, jako startovacích kultur fermentace, kdy při tomto procesu produkují antimikrobiální látky, které podporují odolnost vůči patogenním bakteriím a prodlužují dobu trvanlivosti fermentovaných potravin. Díky jejich antimikrobiálním vlastnostem je vyvíjena snaha najít další využití těchto metabolických produktů v potravinářském průmyslu. Nicméně další uplatnění probiotik je velice limitující, protože se jedná o živé organismy. Postup, který by mohl napomoci využití živých probiotik, je jejich enkapsulace s prebiotiky. V experimentální části bakalářské práce byl sledován nárůst probiotik v komerčním médiu a v minimálním médiu. Minimální médium je vhodné pro izolaci, metabolických produktů, jako jsou kyselina mléčná a bakteriociny. Dále byl sledován vliv obohaceného média o kombinace prebiotika-inulinu a esenciálních olejů z oregana a tymiánu na produkci biomasy. V druhé části byla analyzována kyselina mléčná a antimikrobiální aktivita kultur v jednotlivých médiích a kultur v komerčním médiu s aditivy. Pomocí antimikrobiálních testů bylo prokázáno, že esenciální olej z tymiánu a inulin mají pozitivní vliv na antimikrobiální působení probiotik. Pomocí výsledků z první a druhé části měření bylo minimální médium prokázáno jako nevhodné pro kultivaci vybraných probiotik, protože nárůst a antimikrobiální aktivita izolátů z tohoto média byla velice nízká. V třetí části byly zhotoveny částice pomocí enkapsulace probiotik s prebiotiky a esenciálními oleji a byl sledován nárůst probiotické kultury z daných částic. Výsledkem bylo, že probiotika z částic se během 15 dní postupně uvolňovaly do média a narůstaly. Následně bylo navrženo využití těchto částic v potravinářském průmyslu a jejich další zkoumání.
Vliv vybraných lékařských hub a dalších prebiotik na růst a metabolismus probiotických bakterií.
Husová, Martina ; Bendová, Agáta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem lékařských hub a dalších prebiotik na růst a biologickou aktivitu probiotických bakterií. Vybrané rody bakterií mléčného kvašení Bifidobacterium a Lactobacillus produkují antimikrobiální látky bakteriociny a jejich produkce je závislá na kultivačních podmínkách a dostupných zdrojích živin. Teoretická rešerše popisuje a charakterizuje probiotické bakterie, jejich metabolismus a význam pro lidské zdraví. Podobným způsobem se teoretická část věnuje prebiotikům a jejich vybraným zástupcům, kterými jsou čtyři druhy lékařských hub, mikroskopická řasa rodu Chlorella, rezistentní škrob, buněčná biomasa kvasinky Saccharomyces cerevisiae a doplňky stravy jako inulin a psyllium. V rámci experimentální části byly připraveny z těchto prebiotik extrakty třemi různými způsoby – varem, louhováním a hydrolýzou. Získané extrakty byly charakterizovány z hlediska obsahu makronutrientů, jako byly sacharidy a bílkoviny. Na základě růstu čtyř druhů bakterií mléčného kvašení kultivovaných ve standardním médiu a jejich produkce antimikrobiálních látek byl pro kultivaci v prebiotických extraktech vybrán kmen Bifidobacter bifidum. Po stanovení nárůstu probiotické biomasy v médiích s prebiotiky byly kultury odstředěny a v bakteriálním supernatantu byl stanoven obsah proteinů. V lyofilizovaných probiotických extraktech byl stanoven obsah kyseliny mléčné vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, a nakonec proběhlo stanovení antimikrobiální aktivity bujónovou diluční metodou a resazurinovým testem viability. Výsledky antimikrobiálních testů byly srovnány s antimikrobiální aktivitou kyseliny mléčné o stejné koncentraci, v jaké byla obsažena v probiotických extraktech. Pro nejvyšší obsah makronutrientů v prebiotických extraktech je nejvhodnější metodou extrakce var. Pro nerozpustné polysacharidy typu rezistentního škrobu je vhodná hydrolýza, ovšem ta vyžaduje následnou úpravu extraktu, aby poskytoval vhodné podmínky pro kultivaci. Extrakty připraveny varem nejvíce podpořily růst probiotických bakterií a zároveň jejich produkci antimikrobiálních látek. U těchto vzorků byly naměřeny nejvyšší koncentrace bílkovin a kyseliny mléčné. U všech typů kultivace byla potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů. Téměř všechny probiotické extrakty vykazovaly antimikrobiální aktivitu proti Staphylococcus epidermidis a Escherichia. coli. Bujónovou diluční metodou byla opět potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů například v extraktech s obsahem řasy chlorely či kvasinky S. cerevisiae, protože tyto extrakty působily antimikrobiálně při nižších koncentracích než obsažená kyselina mléčná.
Optimalizace kultivace Korálovce ježatého (Hericium erinaceus) s následnou fermentací v přítomnosti probiotických bakterií
Radvanová, Tereza ; Vršanská, Martina (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Zaměřením této diplomové práce je optimalizace kultivace houby korálovce ježatého (hericium erinaceus) na obilných substrátech s následnou fermentací probiotickými bakteriemi. Teoretická část práce se zabývá popisem korálovce ježatého, jeho nutriční hodnoty, biologických účinků, využití a kultivace. Dále je uveden přehled nutriční hodnoty použitých obilných substrátů, charakteristika probiotik, jejich biologických účinků a metabolismu. Nakonec byla zařazena kapitola věnující se popisu tradičního postupu koji fermentace. V experimentální části byla optimalizována kultivace korálovce ježatého na sedmi obilných substrátech – ječných kroupách, kukuřičné krupici, pšeničných otrubách, pohance, amarantu, quinoe bílé a červené. Pomocí spektrofotometrických metod byl v samotných obilných substrátech a substrátech obohacených o mycelium stanoven obsah ve vodě rozpustných proteinů, celkových sacharidů, celkových fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byl u vzorků stanoven obsah mastných kyselin metodou plynové chromatografie a lipofilních látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. Obilné substráty obohacené o mycelium měly zvýšenou antioxidační aktivitu a koncentraci ve vodě rozpustných proteinů, fenolických látek, flavonoidů a lipidů. Mimo to byla analýzou pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie zjištěna zvýšená koncentrace tokoferolů, ubichinonu a ergosterolu. Pro fermentaci probiotickými bakteriemi Lactobacillus rhamnosus byly vybrány substráty s bohatým růstem mycelia – ječné kroupy, kukuřičná krupice, quinoa červená a amarant. Po ukončení fermentačního procesu byly zopakovány spektrofotometrické metody a stanovena koncentrace kyseliny mléčné pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. U vzorků s probiotiky se mírně zvýšila jejich antioxidační aktivita, koncentrace fenolických látek, flavonoidů a proteinů rozpustných ve vodě. Koncentrace kyseliny mléčné u kontrolních vzorků a vzorků s probiotiky se téměř nelišila. Ze získaných výsledků v této práci vyplývá, že obiloviny obohacené o mycelium a produkt fermentace probiotiky by mohly být využity k vývoji doplňku stravy nebo funkčních potravin.
Hodnocení vybraných pekařských výrobků v závislosti na technologii výroby a receptuře
HRDLIČKOVÁ, Vanda
Společně s nastupujícími trendy zdravého životního stylu, bio produktů a ekologického zemědělství se do povědomí populace čím dál tím více dostává domácí výroba nejrůznějších potravinářských výrobků a s ní i proces fermentace. Fermentační technologie zahrnují širokou škálu produktů, ať už v potravinářství či v jiných oborech. První zmínky o fermentaci mouky a vody (tedy pekařského kvasu) jsou mapovány již v době 1500 před Kristem ve starém Egyptě, a i přes nové technologie kypření těsta, jako jsou např. droždí, kypřící prášek a jedlá soda, se právě pekařský kvas dostává do obliby nejen pekařů, ale i běžné populace. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv použitého kvasu či pekárenských kvasnic na kvalitu pekařských výrobků. První část je věnována teoretickému pře-hledu, týkající se fermentací, obilovinám, pečivu a technologiím jeho výroby. Druhá část práce byla praktická, kde byly vzorky připraveného pečiva vyhodnoceny dvěma metodami na základě pekařského pokusu - tedy senzorickou analýzou a fyzikálněchemickými analýzami. Práce byla doplněna i o dotazníkové šetření. Byly zjištěny významné rozdíly ve fyzikálněchemických parametrech chlebů kypřených kvasem a kypřených za pomoci kvasnic (kyselost, objemová hmotnost, projevy stárnutí). Rovněž byl prokázán pozitivní vliv kvasu v senzorické analýze, při které byly kvasové chleby hodnoceny hodnotiteli lépe než vzorek chlebu kvasnicového.
Izolace DNA z probiotických druhů baktérií mléčného kvašení v potravinových doplňcích
Tvrdíková, Jana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V této práci byly testovány magnetické nosiče funkcionalizované streptavidinem při selektivní izolaci DNA. Metoda selektivní izolace DNA byla testována s využitím DNA probiotického kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 211/06. Na nosiče s navázaným streptavidinem byl imobilizován biotinylovaný oligonukleotid a využit jako DNA sonda pro izolaci komplementárního řetězce DNA pomocí DNA/DNA hybridizace. Jako DNA sonda byl testován primer R 5´ bio a biotinylovaný denaturovaný PCR produkt specifický pro druh Lb. paracasei. Byly optimalizovány následující experimentální podmínky selektivní izolace DNA: teplota a doba hybridizace, množství DNA, eluce DNA z mikročástic. Izolace DNA byla ověřena pomocí PCR s rodově specifickými primery. Byl amplifikován rodově specifický PCR produkt o velikosti 250 bp, který byl prokázán pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Použitý postup byl úspěšně použit při selektivní izolaci DNA Lactobacillus z komplexního vzorku doplňku stravy (BIFI pangamin).
Mléčné bakterie a jejich využití
Jiříková, Ivana ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium mléčných bakterií. V rámci práce byla provedena rešerše shrnující poznatky o těchto bakteriích. První část je zaměřena na obecnou identifikaci bakterií a rozdělení do jednotlivých rodů, dále je popsána cytologie, metabolismus a průmyslové využití bakterií mléčného kvašení.
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
Probiotické potraviny
Páterová, Alena ; Navrátilová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je literární rešerší sumarizující poznatky o problematice probiotik a jejich pozitivních účincích na lidské zdraví. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, při aplikaci v odpovídajícím množství jako součást potraviny, vykazují zdravotní prospěch u člověka i zvířat. Probiotika jsou důležitou součástí léčby v gastroenterologii, v hepatologii, při léčbě urogenitálního systému, při prevenci a terapii nádorových onemocnění a při mykotické oportunní infekci. Nejznámějšími probiotiky jsou bakterie mléčného kvašení, z nichž se nejčastěji používají laktobacily a bifidobakterie. Diky svým jedinečným metabolickým charakteristikám jsou mléčné bakterie zahrnuty v mnoha procesech kvašení mléka, masa a zeleniny. Výrobků obsahujících probiotika je v současné době na trhu celá řada. Lze říci, že pokrok ve výzkumu probiotických bakterií je prospěšný jak spotřebitelům tak výrobcům.
Molekulární typizace bakterií mléčného kvašení
Jelínek, Zdeněk ; Ing. Špano Miroslav,PhD. (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení nacházejí uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale také ve zdravotnictví. Jsou součástí mnoha fermentovaných mléčných výrobků i běžné střevní mikroflóry. Pro identifikaci bakterií byla vyvinuta celá řada metod, v této práci se však zaměříme na Rep-PCR a RAPD. Cílem bude zhodnotit vliv různých korelačních koeficientů a algoritmů shlukové analýzy dat na taxonomické zařazení bakterií.
Identifikace baktérií mléčného kvašení v probiotických preparátech (tabletách) s využitím amplifikačních metod
Balogová, Petra ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Laktobacily hrají důležitou roli ve fermentačních procesech již po tisíciletí. Byly prostudovány jejich probiotické vlastnosti a dnes jsou používány při výrobě fermentovaných potravinových výrobků a doplňků stravy včetně farmakologických preparátů. V této práci byla pozornost zaměřena na zástupce rodu Lactobacillus v probiotických preparátech (tabletách). Pro identifikaci laktobacilů v sedmi probiotických preparátech byla použita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR), založené na amplifikaci sekvence DNA. Jako DNA matrice byla do PCR směsí použita celková DNA izolovaná z tablet pomocí magnetických nosičů (P(HEMA-co¬-GMA) pokrytých karboxylovými skupinami. Rodově specifické produkty (250 bp) byly detekovány pomocí gelové elektroforézy na agaróse. Přítomnost DNA rodu Lactobacillus byla prokázána ve všech výrobcích kromě jednoho. Na etiketě tohoto výrobku byla uvedena pouze přítomnost probiotických bakterií. Pravděpodobně se jednalo o zástupce jiného rodu než Lactobacillus.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.