|
|
Mezi doslovností a purismem - překlady německé rodinné korespondence Karla Havlíčka
Kukrechtová, Barbora ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá českými překlady německé rodinné korespondence Karla Havlíčka ze studií. Jedná se o překlady z přelomu 19. a 20. století, ze čtyřicátých let 20. století a ze současnosti. V práci je nejprve stručně popsán aktuální stav v oblasti vydávání Havlíčkovy korespondence a představena teorie skoposu jako hlavní teoretické východisko pro analýzu předmětných překladů. Pozornost je následně věnována životu Karla Havlíčka se zaměřením na jeho studijní léta. Poté jsou krátce analyzovány výchozí texty. V analytické části práce jsou představeni jednotliví překladatelé a popsány okolnosti vzniku jejich překladů. Vybrané překlady jsou následně analyzovány pomocí translatologické analýzy. Hlavním cílem práce je prozkoumání a formulace překladatelských strategií a metod při převodu rodinné korespondence Karla Havlíčka na pozadí vývoje překladatelských konvencí a proměn společenského a historického kontextu.
|
|
|
Poválečná generace překladatelů: malé a velké dějiny. Ilustrace problematiky na rozhovorech s překladateli
Neudertová, Miriam ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Diplomová práce navazuje na výzkumný projekt "Postavení literárního překladu v české společnosti po roce 1945", který byl řešený v letech 2008 až 2011 na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a v jehož rámci byly realizovány téměř tři desítky rozhovorů s významnými osobnostmi českého poválečného překladu. Práce sestává ze tří částí. V první části podává stručný úvod do metodologie vedení rozhovoru (orální historie). Ve druhé části konfrontuje objektivní historická fakta se subjektivními vzpomínkami překladatelů, tj. s informacemi získanými při uskutečněných rozhovorech. Ve třetí části rozšiřuje výzkumný korpus o dva další rozhovory. Rozhovory jsou uvedené krátkým portrétem dotazovaných a doplněny ediční poznámkou. V závěru práce shrnuje a hodnotí výsledky dosavadního výzkumu včetně nově získaného materiálu.
|
|
|
Luba and Rudolf Pellar: Translations from English
Gillová, Lucie ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Dějiny překladu jsou významnou oblastí literatury a jejich poznání je důležité z mnoha důvodů. Noví překladatelé vždy navazují na již existující překladatelskou tradici, kterou je tedy dobré zkoumat, analyzovat a poučit se z ní. Tato práce se zabývá překlady z angličtiny manželů Pellarových, kteří překládali téměř padesát let. Vzhledem k tomu, že i životní zkušenosti ovlivňují jejich dílo, je první část práce věnována jejich životům a shrnutí vybraných překladů. Druhou část této práce potom tvoří analýza vybraných překladů. Ještě předtím je ale rozebrán překlad titulů jednotlivých děl, protože i ten může o překladatelské metodě mnoho prozradit. Potom už se ale věnuje třem vybraným textům, což jsou Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) J.D. Salingera, Přes řeku do stínu stromů (Across the River and Into the Trees) Ernesta Hemingwaye a Americká Idyla (American Pastoral)Philipa Rotha. Tyto texty jsou vybrány, protože zastupují rovnoměrně celé překladatelské období a dá se tak na nich pozorovat vývoj překladatelské metody. Navíc Hemingwayův román už předtím vyšel v jiném překladu, který je tak použit pro srovnání dvou různých strategií. Samotná analýza potvrzuje, že překlady Pellarových jsou velice kvalitní. Na překládání titulu se ukazuje, že většinou zachovávají funkční ekvivalenci i význam...
|
|
|
Překlad prostředků mluvenosti v beletrii. Stoletá historie překladu Maupassantovy povídky Ivrogne.
Mundevová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent) ; Drsková, Kateřina (oponent)
Lenka Mundevová Překlad prostředků mluvenosti v beletrii. Stoletá historie překladu Maupassantovy povídky Ivrogne Abstrakt Disertační práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se velmi výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou pro interpretaci Maupassantova textu významným vodítkem. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis základních znaků mluvené francouzštiny a češtiny a srovnání jejich stratifikací. Usouvztažnění mluvenostních variet obou jazyků je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu prostředků mluveného jazyka použitých v jednotlivých českých verzích povídky Ivrogne. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu, které se uplatňovaly při převodu prostředků mluvenosti z francouzštiny do češtiny ve sledovaném časovém rozmezí. Jednotlivé jazykové prostředky použité v analyzovaných překladech jsou interpretovány v kontextu doby, v níž překlady vznikly. Při jejich stylistickém hodnocení vycházíme především z dobových...
|
|
|
Magický realismus v Čechách a německy mluvících zemích: Studie interkulturní komunikace
Pačisková, Barbora ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
V předložené diplomové práci jsem se zaměřila na překlady mezi češtinou a němčinou v rámci jednoho specifického literárního proudu, který se vyvinul v 1. polovině 20. století - magického realismu. Práce svým tematickým a metodologickým zaměřením spadá do oblasti výzkumu dějin překladu. Hlavním cílem je představit originální magicko-realistickou tvorbu v německy mluvících zemích a v Čechách a předvést, nakolik se tyto oblasti za dobu existence magického realismu propojily pomocí překladatelských aktivit. Převažuje zde přitom hledisko kvantitativní, tzn. primárně se soustředím na shromáždění příslušných originálů a zhodnocení jejich překládanosti. U dohledaných překladů je pak zkoumán zejména kulturně-historický kontext jejich vzniku a začlenění do literární tradice cílové kultury. Provedení samotného průzkumu množství existujících překladů proběhlo formou rozsáhlých rešerší v národních knihovnách. Ukázalo se, že dosud byla z němčiny do češtiny přeložena jen cca třetina titulů, které lze řadit k magickému realismu. Z českých titulů se německého vydání dočkala zhruba jedna polovina. Tato práce zdaleka nepředstavuje vyčerpávající shrnutí tématu magického realismu z pohledu translatologie. Mohla by se však stát odrazovým můstkem pro další studie nejen v oblasti dějin překladu, ale např. I v rámci teorie...
|
|
|
České překlady Johna Donna v kontextech širší překladatelské poetiky svých autorů.
Šťastná, Zuzana ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Práce zkoumá recepci poezie anglického básníka Johna Donna v českém kulturním prostředí. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, nastiňuje strukturu práce a vymezuje ústřední otázku: do jaké míry a jakým způsobem proběhla v českých zemích recepce díla Johna Donna jako výrazné a ve dvacátém století pozoruhodně vlivné osobnosti anglické lyrické poezie a především, jaký podíl mají na stavu této recepce překlady. První historicko-filologická kapitola rekapituluje vývoj Donnova postavení v rámci kánonu anglické literatury, protože tento vývoj měl vliv i na jeho recepci zahraniční, a na základě sekundární literatury i rozboru jedné konkrétní básně vytyčuje základní rysy jeho básnického stylu. Druhá kapitola je faktografickým přehledem české překladové a literárněvědné recepce a představuje jednotlivé české překladatele Donnova díla, včetně jejich motivací k překladu, pokud je bylo možno zjistit. První část třetí kapitoly nastiňuje postup používaný při zkoumání českých překladů. Představuje metodu kritiky překladu navrženou Antoinem Bermanem v jeho analýze francouzských donnovských překladů (Pour une critique des traductions: John Donne, 1995) včetně vlastních zkušeností autorky s její aplikací. Druhá část kapitoly pak stručně shrnuje závěry dvou zahraničních prací o překladové recepci Donnovy poezie ve...
|
|
|
Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého
Greňová, Martina ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Greňová, Martina: Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého Abstrakt (česky) Tato diplomová práce z oboru dějin překladu se snaží zmapovat úlohu žen v českých zemích v procesu překládání z němčiny do češtiny. Zkoumaným obdobím je 19. století a začátek století dvacátého. V tomto období se mimo jiné měnilo postavení žen a vztah mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Při definování nových vztahů mezi oběma skupinami hrálo překládání do češtiny zásadní konstitutivní roli. Základní badatelskou otázkou je, zda a jak se na tomto kulturním procesu podílely ženy a zda jejich případná participace mohla vyústit i v profesionální dráhu překladatelky. Je ovšem třeba zodpovědět i mnoho dalších otázek ohledně dobového kontextu, který měl na postavení a činnost žen zásadní vliv. Dobovou situaci rekonstruujeme na základě kvantitativní analýzy seznamu dochovaných překladů a dobových adresářů. Takto získané údaje doplňujeme o informace z textů samotných žen, ve kterých reflektují svou překladatelskou činnost. První kapitola přibližuje teoretická východiska práce. Jelikož téma zahrnuje mnoho aspektů kultury, bylo třeba zvolit interdisciplinární přístup a zohlednit poznatky z několika vědních oborů. Dále popíšeme použité zdroje a metody. Ve druhé...
|
|
|
Mezi doslovností a purismem - překlady německé rodinné korespondence Karla Havlíčka
Kukrechtová, Barbora ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá českými překlady německé rodinné korespondence Karla Havlíčka ze studií. Jedná se o překlady z přelomu 19. a 20. století, ze čtyřicátých let 20. století a ze současnosti. V práci je nejprve stručně popsán aktuální stav v oblasti vydávání Havlíčkovy korespondence a představena teorie skoposu jako hlavní teoretické východisko pro analýzu předmětných překladů. Pozornost je následně věnována životu Karla Havlíčka se zaměřením na jeho studijní léta. Poté jsou krátce analyzovány výchozí texty. V analytické části práce jsou představeni jednotliví překladatelé a popsány okolnosti vzniku jejich překladů. Vybrané překlady jsou následně analyzovány pomocí translatologické analýzy. Hlavním cílem práce je prozkoumání a formulace překladatelských strategií a metod při převodu rodinné korespondence Karla Havlíčka na pozadí vývoje překladatelských konvencí a proměn společenského a historického kontextu.
|
|
|
Překladatel Ludvík Kundera
Nešporová, Jitka ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Jitka Nešporová disertační práce ABSTRAKT Předmětem předkládané disertační práce, která je příspěvkem k dějinám českého uměleckého překladu po roce 1945, je osobnost a překladatelské dílo Ludvíka Kundery. Tento básník převáděl z mnoha jazyků do češtiny zejména poezii, a to též pomocí interlineárních překladů; zde je však jednoznačně kladen důraz na jeho přímé překlady - jejich deskripci, analýzu a recepci - v jazykovém páru čeština-němčina, jenž Kunderově překladatelské činnosti dominoval. Hlavní přínos práce spočívá v deskripci Kunderovy překladatelské metody, částečném zpřístupnění jeho literární pozůstalosti, zejména korespondence, a v aktualizaci Kunderovy překladatelské bibliografie. Kundera je nejznámější jako výlučný, autorizovaný překladatel dramat a veršů Bertolta Brechta. Jeho překlady expresionistů Georga Trakla a Gottfrieda Benna, za něž roku 1996 získal Státní cenu za překladatelské dílo, mají dnes kanonickou platnost, podobně jako překlady poezie Paula Celana či překlad Kubinova románu Země snivců. Vůbec poprvé představil českým čtenářům poezii alsaského dadaisty Hanse Arpa a východoněmeckého lyrika Petera Huchela. Charakteristika a translatologický rozbor přeloženého díla tří posledně jmenovaných autorů představuje stěžejní část disertace. Výběrem těchto tří osobností práce poukazuje také na...
|
|
|
The Influence of the Spanish polysystem on Czech-Spanish translation during the second half of the 20th century
Cuenca Drouhard, Miguel José ; Uličný, Miloslav (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent) ; Vega, Miguel A. (oponent)
Dizertační práce Miguel José Cuenca Drouhard RESUMÉ Klíčová slova: překlad, česká literatura, 20. století, polysystémová teorie, cenzura, dějiny překladu, Čapek, Válka s mloky Dějiny jako vědecký nástroj přispívají nenahraditelnou měrou k pochopení vývoje člověka, jeho činů a myšlení, neboť lidská bytost je na rozdíl od věcí utvářena svou minulostí. V rámci translatologie jsou dějiny překladu vnímány jako cenný nástroj k pochopení komplexnosti překladatelské práce a jejího významu na poli tvůrčích činností a ve společnosti vůbec. Mezi teoriemi, jež se zabývají lidským konáním a zvláště překladem, se polysystémová teorie vyznačuje deskriptivním a systémovým přístupem vycházejícím z ruského formalismu a pražského strukturalismu. Polysystémová teorie klade důraz na dynamickou a heterogenní povahu systémů v protikladu k povaze statické, homogenní a ahistorické, jež byla mylně přisuzována strukturalistické perspektivě. Překladatelská činnost a její výsledek jsou součástí především polysystému cílové kultury, neboť právě v ní je dovršen překladatelský proces, a to recepcí a finální interpretací originálu, k němuž se v této fázi přidružují předpoklady a hodnoty (tzv. repertoár) cílového polysystému. Ačkoli mezi českým a španělským sociokulturním systémem panují ve zkoumaném období zjevné rozdíly, existují zde i...
|
host ::
RSS.