|
|
Koncept občanské gramotnosti v mezinárodní perspektivě. Česká republika, Austrálie, Anglie
Pilousková, Ivana ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Šíp, Radim (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem občanské gramotnosti. V první řadě práce reflektuje teoretické pojetí občanské gramotnosti, a to nejen v kontextu českého vzdělávání, ale i zahraničního, přičemž se práce soustřeďuje výhradně na práci s anglofonními zdroji. Pro tyto účely je provedena literární rešerše s oporou relevantní odborné literatury. Druhá část práce se soustřeďuje na práci s českým, anglickým a australským kurikulem. Nejprve jsou kurikula představena obecně, včetně jejich pojetí občanského vzdělávání, a následně jsou v těchto kurikulech pomocí metody obsahové analýzy reflektovány vybrané aspekty občanského vzdělávání. Dílčím cílem této diplomové práce je také adekvátní vymezení klíčových pojmů souvisejících s tématem, např. občan a občanství anebo gramotnost a kompetence. Výsledkem této práce je jednak teoretická reflexe občanské gramotnosti v České republice a zahraničí, a jednak komparace pojetí občanského vzdělávání ve vybraných kurikulech, se zaměřením na tyto aspekty: míra zastoupení společenskovědních oborů, koncept aktivního občanství a práce s termínem kompetence. KLÍČOVÁ SLOVA gramotnost; občanská gramotnost; občanství; občanské vzdělávání; vzdělávací kurikula
|
|
|
Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti
Veretelnyk, Iegor ; Uhl, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
1 Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl blíže se podívat na fenomén státního občanství prizmatem státoobčanské úpravy dvou mladých států s různou právní kontunuitou a historií, České republiky a Ukrajiny. Státní občanství je dynamický pojem procházející proměnou současně s proměnou lidské společnosti a jejích hodnot obecně a právní kultury konkrétně. Proměnu tohoto fenoménu si lze zobecněně představit na dichotomické škále "státní moc - jednotlivec", kdy se v souvislosti mimo jiné s mezinárodním právem a konkrétně doktrínou lidských práv se pojetí občanství ve většině států čím dál blíží pólu jednotlivec, kdy přestává být suverénní doménou státní diskrece a neomezené státní moci, ale začíná být nazíráno jako lidské právo, nebo dokonce svobodná volba jednotlivce. Hlavním cílem práce bylo jednak zjistit, zda oba zkoumané státy se svou státoobčanskou úpravou také přiblížily tomuto pojetí, a jednak zjistit, nakolik je současná česká a ukrajinská právní úprava státního občanství zformována, resp. ovlivněna předchozími právními úpravami platnými na území obou států v různých časových obdobích. Závěrem práce je, že oba relativně mladé státy udělaly během své 30leté existence veliké kroky vstříc vnímání státního...
|
|
| |
|
|
Každému zvířeti milující domov: občanská angažovanost zakladatelek útulků pro psy a kočky
Urbanová, Adéla ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce představuje závěry kvalitativního výzkumu, který se zabýval občanskou angažovaností zakladatelek soukromých útulků pro psy a kočky. Téma je uchopeno na základě teorie sociálních hnutí a s pomocí modelů překlenujících protiklad dobrovolnictví a aktivismu. Interpretace výsledků tematické analýzy se zároveň opírá o koncept zoopolis, který předkládá občanství jako kategorii aplikovatelnou na vztahy lidí a zvířat. Zakladatelky soukromých útulků přistupují ke zvířatům, která mají v péči, jako k nezaměnitelným individualitám, bytostem s osobností a aktérům, kteří mohou být a jsou zváni k účasti na rozhodnutích dopadajících na jejich životy.
|
|
|
Téma občanství ve výuce Občanské výchovy a Základů společenských věd
STRNAD, Ladislav
Práce se týká tématu občanství ve výuce předmětů Občanská výchovy a Základy společenských věd. Skládá se ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická se zabývá institutem občanství a vývojem státního občanství na území České republiky, a to ve spojení s historickým vývojem naší republiky od roku 1918 do současnosti. Praktická část obsahuje výukové aktivity zaměřené na pochopení institutu občanství a na změny v nabývání a pozbývání československého, nyní českého občanství.
|
|
|
Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje
Stein, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Michal Stein Abstrakt bakalářské práce Michal Stein Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav etnologie Bakalářská práce 2015 Michal Stein 40 stran Michal Stein Abstrakt: Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje Autor se v bakalářské práci zabývá otázkou vztahu mezi tureckým nacionalismem a jeho evropskými zdroji a vzory inspirace. V úvodu práce se soustředil na obecný kontext vztahu mezi Evropu a Osmanskou říší. V další části práce autor uvádí základní teorie nacionalismu vybraných důležitých teoretiků nacionalismu. Následující část se věnuje srovnání mezi francouzským a německým pojetím nacionalismu a srovnáním jejich vlastností. Toto srovnání je podle názoru autora klíčové pro pochopení turecké modernizace a fenoménu tureckého nacionalismu. V druhé polovině práce autor charakterizuje klasické pojetí tureckého nacionalismu a na jeho vývoj v kontextu procesů turecké modernizace a evropských myšlenkových vzorů nacionalismu. Zaměřil se na specifika tureckého nacionalismu. Cíl práce je poukázat na prvky přejaté z evropských nacionalismů a naopak na specifické prvky, odlišné vlastnosti, od evropských typů. V poslední části práce autor poukazuje na postmoderní teorie a pozice vybraných tureckých teoretiků nacionalismu a na vztah mezi nacionalismem v...
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Dynamika naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku v letech 1995 až 2005
Márová, Tereza ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
V roce 1991 Lotyšsko s Estonskem (společně s Litvou) obnovily svou nezávislost. Předchozí období sovětské okupace však zanechalo neblahé, a do značné míry i trvalé, změny v etnické skladbě obyvatelstva. Změny byly primárním důvodem, proč obě země přijaly výrazně restriktivní podmínky při obnově občanského statusu - občanství bylo uděleno pouze předválečným občanům a jejich přímým potomkům. Bakalářská práce se formou komparační analýzy snaží nalézt hlavní rozdíly a podobnosti v dynamice naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku. Dynamika bude studovaná v letech 1995 až 2005. V roce 1995 započal lotyšský naturalizační proces. Pro rok 2005 je charakteristická razantní změna preferencí ne-občanů, která pravděpodobně nastala po vstupu obou zemí do Evropské unie. V první části práce budou vysvětleny základní pojmy problematiky. Pak následuje představení obou zemí na začátku 90. let minulého století. Zbytek práce je věnován samotné komparační analýze. Naturalizace je analyzovaná podle znaků, o kterých se domnívám, že měly jednoznačný vliv na dynamiku procesu - zákon o občanství (a jeho dodatky), jazykový zákon a jazyková otázka, období vstupu obou zemí do EU a ekonomické souvislosti. Klíčová slova Sovětský svaz, Lotyšsko, Estonsko, naturalizace, občanství, ne-občan
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav
Hřebejk, Jiří ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Práce na téma "Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav" pojednává o teoretickém pojetí institutu státního občanství, o obsahu tohoto pojmu, o historickém vzniku předobrazu dnešního státního občanství v antice a na území dnešní České republiky, jeho zakotvení nejprve v předpisech soukromého práva a jeho postupný přerod na veřejnoprávní institut. Práce je genezí ústavní a zákonné úpravy v Československu v letech 1918 až 1992, v České republice jako subjektu československé federace v letech 1969 až 1992 a poté ve svrchované České republice od roku 1993 do současnosti. Práce rovněž poukazuje na mezinárodní smluvní úpravu institutu státního občanství, které je sice výrazem svrchovanosti státu, ale multilaterálními mezinárodními smlouvami státy vytváří sjednocující platformu tohoto institutu zejména v rámci Evropy. Opominuta není ani soudní judikatura, zejména Ústavního soudu České republiky vztahující se k obsahu a výkladu institutu státního občanství v zákonodárství České republiky.
|
|
|
Citizenship of the European Union: rights of EU citizens and its impact on the legal order of the Czech Republic
Růžek, Lukáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce zkoumá obsah, účel a dopady občanství Evropské unie. Evropská unie je mezinárodní organizace sui generis, která prostřednictvím své činnosti zasahuje do každodenního života občanů členských států. Již od svého vzniku se snaží Evropská unie (dříve Evropské společenství) postupovat v souladu se zájmy svých členských států. Skutečnost, že se postupem času rozšiřovaly kompetence svěřené Evropské unii, umožnila, aby se mohla Evropská unie zabývat dalšími problémy. Postupem času, ve snaze snížit demokratický deficit, došlo k budování přímého vztahu mezi Evropskou unií a občany jednotlivých členských států. Ačkoliv některá práva občanů Evropské unie již byla obsažena v jejím právu, k vložení samotného institutu občanství Evropské unie došlo až Maachstrichtskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Tento moment znamenal zlom ve vztahu mezi Evropskou unií a občany členských států. Došlo tím ke vzniku speciálního druhu občanství, pro který je charakteristická akcesorita a adicionalita vůči občanství členských států. Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má institut občanství Evropské unie na právní rámec Evropské unie, právní systémy členských států a každodenní život jednotlivců. Hlavním cílem této práce je evaluace dopadů a kvality práv spojených s právním institutem...
|
host ::
RSS.