|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda
Jansová, Doubravka ; Vláčilová, Ivana (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Autor: Doubravka Jansová Vedoucí práce: PhDr. Ivana Vláčilová, Ph.D. Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí teoretických poznatků o cévní mozkové příhodě a vypracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě. Metody: Práce je rozdělena na obecnou a praktickou část. V obecné části se zaměřuji na popsání teoretických východisek této diagnózy za pomoci odborné literatury. V praktické části je zpracována kazuistika pacienta, se kterým jsem měla možnost spolupracovat během souvislé odborné praxe na rehabilitačním lůžkovém oddělení v Nemocnici Na Homolce v Praze v termínu 30.1.-9.2.2024. Kazuistika obsahuje vyšetření pacienta, navržení terapie dle vstupních hodnot, denní záznam terapií a zhodnocení následného efektu terapie. Výsledky: Během několika terapeutických jednotek se povedlo dosáhnout většiny cílů krátkodobého fyzioterapeutického plánu - zabránění rozvoje spasticity, prevence svalových zkrácení, udržení kloubních rozsahů, zlepšení aktivní hybnosti levostranných končetin, zlepšení stereotypu sedu a chůze, zvýšení soběstačnosti v běžných denních činnostech. Závěr: Většiny cílů, které jsme vytyčily pro krátkodobý fyzioterapeutická plán s ohledem na cíle pacienta se povedlo...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou
Kmochová, Natálie ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou Cíle: Cílem bakalářské práce je zpracování teoretických poznatků zabývající se cévní mozkovou příhodou a praktické části zahrnující kazuistiku pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou. Souhrn: Bakalářská práce byla vytvořena na základě čtyřtýdenní souvislé praxe v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze na rehabilitačním oddělení v období od 22. 01. 2024 - 16. 02. 2024. Práce je rozdělena na teoretickou část, pojednávající o cévní mozkové příhodě. Praktická část obsahuje metodiku práce a kazuistiku pacienta s touto diagnózou. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou CMP, a fyzioterapeutickými postupy. Kazuistika pacienta zahrnuje vstupní vyšetření pacienta, 8 terapeutických jednotek a závěrečné výstupní vyšetření včetně celkového závěrečného zhodnocení. Klíčová slova: CMP, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda s levostrannou hemiparézou, fyzioterapie po ischemické cévní mozkové příhodě
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou
Dvorská, Kateřina ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
iv Abstrakt Autor: Kateřina Dvorská Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou Cíl: Získání a zpracování teoretických poznatků o cévní mozkové příhodě. Dále vypracování kazuistiky pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou, zahrnující vlastní vyšetření, následný návrh terapie a její praktické provedení. Metody: Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - obecné a speciální. Obecná část se věnuje teoretickému popisu onemocnění, jeho vyšetření a vybraným fyzioterapeutickým postupům. Informace k této části byly vyhledávány v učebnicích, studiích a odborných článcích. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou, která zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, 10 terapeutických jednotek a výstupní kineziologický rozbor. Na konci speciální části se nachází zhodnocení efektu terapie a diskuze, ve které porovnávám metody použité při terapii a jejich výsledky s informacemi z odborných studií. Výsledky: V průběhu terapií docházelo k postupnému zlepšení stavu pacienta. Díky pokroku v hybnosti levé horní a dolní končetiny došlo k výraznému zlepšení po stránce samostatnosti včetně chůze a samoobsluhy při ADL. Závěr: Zpracování této práce mi přineslo poznatky ohledně cévních mozkových příhod. Došlo ke splnění stanovených cílů,...
|
|
|
Specifika logopedické intervence u dospělých osob po cévní mozkové příhodě
Králová, Tereza ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na specifika logopedické intervence u osob po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to části teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce definuje pojem cévní mozková příhoda a shrnuje poznatky z oblasti etiologie, symptomatologie, diagnostiky a prevence. Dále vymezuje jednotlivá narušení komunikační schopnosti pojící se s prodělanou cévní mozkovou příhodou (tj. afázie, dysartrie, dyspraxie, dysfagie a kognitivně komunikační poruchy), jejich klasifikaci, etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Empirická část diplomové práce je zaměřena na kvalitativní výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je zjistit a popsat specifika logopedické intervence u osob po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění, kdy je pacient hospitalizován v nemocničním zařízení. Výzkumné šetření je realizováno přímým pozorováním práce klinického logopeda v nemocničním prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění, dále pak analýzou lékařských zpráv a dokumentů. Z výsledků přímého pozorování a analýzy dokumentů bylo sestaveno pět případových studií pacientů hospitalizovaných v nemocnici po prodělané cévní mozkové příhodě s následnou narušenou komunikační...
|
|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Analýza trombu ve vícefázických CT datech u ischemické mozkové příhody
Mikešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou trombů v mozkových vícefázických CT datech. V teoretické části práce je vypracována rešerše metod zejména segmentace trombů. Dále je v této části shrnutá anatomie mozkových tepen a přiblížena cévní mozková příhoda. Stručně jsou popsány vybrané metody z oblasti zpracování obrazu. Výsledkem praktické části je porovnání metod segmentace trombů. Samotné segmentaci předcházelo předzpracování dat, které je v práci popsáno, a vytvoření manuální anotační databáze. Nejlepší implementovanou metodou se ukázala metoda adaptivního prahování, která dosáhla Dice skóre 0,4555. Vhodným zkombinováním všech metod bylo dosaženo finálního Dice skóre 0,5145. Ze segmentovaných objemů byly následně vypočítány parametry trombů. Mediánová hodnota průměrné intenzity dosáhla na 51,55 HU, medián délky byl 15,16 mm a mediánový objem byl stanoven na 65,34 mm3. Následná korelační analýza neukázala žádný významný vztah mezi odvozenými parametry.
|
|
|
Case study of physiotherapy treatment of a patient after ischemic stroke in basal ganglia with right sided spastic hemiparesis
Barakat, Husam Aldin Naser ; Kočí, Gabriela (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Případová studie fyzioterapeutické léčby pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě v bazálních gangliích s postižením pravé strany těla v podobě spastické hemiparézy Cíl: Tato práce si klade za cíl zkonsolidovat teoretické poznatky o ischemické cévní mozkové příhodě a představit podrobnou kazuistiku pacienta trpícího postižením pravé strany těla v důsledku ischemické cévní mozkové příhody v bazálních gangliích. Metody: Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí: obecné a specifické. Obecná část komplexně pokrývá teoretické aspekty související s cévní mozkovou příhodou, zahrnující typická fyzioterapeutická vyšetření pro diagnostiku, spolu s výběrem běžně používaných metod a postupů ve fyzioterapeutickém řízení těchto pacientů. Specifická část se zabývá kazuistikou pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě, zaměřuje se na následné postižení pravé strany těla v podobě hemiparézy. Zahrnuje podrobné popisy počátečního a finálního kineziologického vyšetření, průběh jednotlivých terapií a komplexní shrnutí výsledků terapie. Specializovaný obsah vychází z praktických zkušeností získaných během kontinuální profesionální praxe na Oddělení pooperační rehabilitace v Oblastní nemocnici Kladno, probíhající pod vedením supervizora Bc. Tomáše Modlingera od 16. ledna do 10. února 2023....
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etio- patogeneze, klinický obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akutním, sub- chronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových příhodách s trvalými následky je velké riziko pádů. Uvádíme některé vybrané metody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Rovnovážné schopnosti pacienta jsou vyhodnoceny pomocí BESTestu. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají vhodně využít funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, BESTest
|
|
|
Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO
Oktábcová, Alice ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
Jméno: Bc. Alice Oktábcová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: ……………………. Název diplomové práce: Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO Klíčová slova: cévní mozková příhoda, roboticky asistovaná terapie, Amadeo, follow up studie, horní končetina V posledních letech bylo v západních zemích zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, která způsobuje omezení motorické aktivity, dále vede k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních a dolních končetiny po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární a multifaktoriální přístupy, které se používají za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Naději na zlepšení výsledků rehabilitace dává používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity, alespoň u pacientů po iktu, a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo. Tento přístroj je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů (I.-V.) a...
|
|
|
Neurologické projevy Fabryho nemoci
Reková, Petra ; Kemlink, David (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Kešnerová, Petra (oponent)
Neurologické projevy Fabryho nemoci Abstrakt Práce se zabývá cerebrovaskulárními projevy vzácného X-vázaného onemocnění, Fabryho choroby (FCh). Screeningové programy mohou odhalit nepoznané onemocnění, zvyšují povědomí o nemoci s cílem včasného stanovení diagnózy a zahájení terapie před rozvinutím ireverzibilního orgánového poškození. Identifikace vaskulárních abnormalit a vliv komorbidit na cerebrovaskulární fenotyp pacientů s FCh může pomoci rozšířit znalosti o patofyziologii cerebrovaskulárního postižení. Hlavními cíli studií, které jsou podkladem práce, bylo stanovit prevalenci FCh a zhodnotit relevanci diagnostiky FCh v rizikové skupině pacientů s akutním iktem, pomocí ultrazvuku analyzovat cerebrovaskulárního fenotyp pacientů s FCh a určit prediktory výraznějšího cerebrovaskulárního postižení. V práci jsme ukázali relativně vysokou prevalenci FCh u dospělých pacientů s akutní CMP, navrhli překlasifikování varianty G325S a identifikovali novou variantu R30K. Upozornili jsme, že spojení aseptické meningitidy s lakunárním iktem u mladého člověka by mělo vést k podezření na FCh. Dále jsme demonstrovali vícečetné rozdíly v neurosonologických parametrech mezi pacienty s FCh a skupinou subjektů bez FCh. Potvrdili jsme častější výskyt strukturálních změn cévní stěny velkých tepen a zjistili nižší...
|
host ::
RSS.