|
|
Charakterizace a průběh zrání sýrů eidamského typu
Dostálková, Andrea ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek a volných/vázaných mastných kyselin v modelových sýrech eidamského typu, tj. přírodní polotvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Pro výrobu sýrů byly použity různé kombinace mikrobiálních kultur; u všech jako základ mezofilní kultura a čtyři vybrané kmeny termofilních kultur Lactobacillus casei a Lactobacillus plantarum. Cílem bylo posoudit vliv různých mikrobiálních kultur na obsah měřených parametrů, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu zrání sýrů. Pro identifikaci a semikvantifikaci aromaticky aktivních látek byla vybrána metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze sýrů byla provedena podle ČSN EN ISO 1735:2005 a mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 50 těkavých sloučenin, z toho 11 alkoholů, 5 aldehydů, 7 ketonů, 6 karboxylových kyselin, 10 esterů, 3 laktony, 2 sirné sloučeniny a 6 zařazených do skupiny „ostatní“. Všechny lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. V jednotlivých vzorcích bylo identifikováno 30–40 sloučenin, nejvíce zastoupeny byly alkoholy, karboxylové kyseliny a ketony. Počet i obsah identifikovaných sloučenin během zrání mírně klesal. Ve všech vzorcích bylo identifikováno 17 mastných kyselin, a to jak ve formě volné, tak esterově vázané, během zrání také došlo ke snižování jejich obsahu. Nejvíce zastoupeny byly kyseliny myristová, palmitová, stearová a olejová. Mezi vzorky byly nalezeny významné rozdíly (p
|
|
|
Srovnání aromatického profilu ovocných destilátů
Koubek, Miroslav ; Veselá, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení aromatických látek v ovocných destilátech. V teoretické části je popsána technologie jejich výroby od surovin až po konečný produkt. Dále jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky a stručně je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie spojené s hmotnostní spektrometrií. Cílem experimentální části byla identifikace a srovnání profilu těkavých látek v destilátech z různých druhů ovoce. Aromatické látky byly identifikovány pomocí metody SPME-GC-MS. Jako modelové vzorky byly použity domácí ovocné destiláty získané od soukromých pěstitelů. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 53 těkavých látek, z toho 25 esterů, 9 alkoholů, 5 aldehydů, 4 alkeny, 2 ketony, 1 kyselina a 7 ostatních sloučenin.
|
|
|
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
|
|
|
Vliv aromaticky aktivních látek na senzorickou kvalitu nečokoládových cukrovinek
Motúzová, Eliška ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách a jejich vlivem na senzorickou kvalitu/flavour. V teoretické části je popsána výroba nečokoládových cukrovinek, jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky včetně alergenních a metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce tuhou fází a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Dále jsou stručně popsány použité senzorické metody. Jako modelové vzorky pro experimentální část práce byly vybrány kyselé želé cukrovinky s ovocnou příchutí, konkrétně žluté (citron), zelené (jablko), červené (jahoda) a oranžové (pomeranč), od pěti různých českých i zahraničních výrobců, zakoupené v běžné tržní síti. Pro identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Pro hodnocení senzorických vlastností byly použity stupnice, profilový test a hodnocení časového vývoje. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 120 aromaticky aktivních látek včetně 8 alergenních.
|
|
|
Ověření přesnosti metody stanovení vonných látek s alergenními účinky
Rychetský, Matěj ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ověřením přesnosti metody stanovení potenciálně alergenních vonných látek v cukrovinkách. V teoretické části jsou popsány syntetické i přírodní vonné látky, které se v potravinách vyskytují, důkladněji jsou popsány látky potenciálně alergenní. Dále je stručně charakterizována metoda mikroextrakce pevnou fází ve spojení s plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií, která byla při měření použita. Nakonec jsou popsána základní kritéria měřená při validaci analytické metody. V experimentální části byla ověřena opakovatelnost a reprodukovatelnost metody HS-SPME-GC-MS pro stanovení potenciálně alergenních vonných látek s použitím standardů vonných látek a vybraných vzorků kandytových cukrovinek. Měřením bylo zjištěno, že použitá metoda je vhodná při kvalitativním stanovení (na základě retenčních časů), ovšem při kvantitativním stanovení (na základě ploch píků) metoda vykazuje menší přesnost, jejímu zlepšení budou věnovány následující experimenty.
|
|
|
Srovnání aromatického profilu kozího vs. kravského mléka
Pospíchalová, Alžběta ; Saláková,, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním aromaticky aktivních látek v kozím a kravském mléce. Je sledován obsah aromaticky aktivních látek ve vzorcích kozího a kravského mléka, které byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. V teoretické části je mléko charakterizováno, je popsána jeho tvorba v mléčné žláze dojnic, jeho složení včetně přehledu aromaticky aktivních látek, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, vady mléka a jsou popsány rozdíly mezi kravským a kozím mlékem. Dále je popsána plynová chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce na tuhé fázi v tandemu s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části bylo 13 vzorků kozího a 8 vzorků kravského mléka podrobeno analýze metodou HS–SPME–GC–MS. Vzorky byly analyzovány čerstvé a po tepelném ošetření. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 78 těkavých látek, z chemických skupin byly nejvíce zastoupeny ketony, z hlediska obsahu aldehydy, alkoholy a karboxylové kyseliny. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu i v obsahu identifikovaných sloučenin, v kozím mléce bylo celkem 64 a v kravském 48 těkavých látek.
|
|
|
Změny aromaticky aktivních látek během výroby modelového sýra
Školová, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo identifikovat aromaticky aktivní látky v modelových sýrech typu Moravský bochník, diskutovat jejich změny v průběhu zrání a posoudit vliv aplikace různých poměrů mikrobiálních kultur na počet těkavých látek. Pro identifikaci těkavých látek byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Celkově bylo identifikováno 148 těkavých látek, z nichž 82 lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. Pro výrobu modelových sýrů byly použity tři mikrobiální kultury, resp. jejich různé kombinace s převažující mezofilní nebo termofilní kulturou. Nepodařilo se prokázat vliv převahy mezofilní/termofilní kultury na počet aromatických sloučenin v sýrech; z hlediska senzorické kvality se více osvědčily kombinace s převažující mezofilní kulturou. V průběhu zrání sýrů docházelo ke snižování počtu identifikovaných sloučenin u všech sledovaných kombinací kultur. Za optimální dobu zrání sýrů lze považovat dobu 3 měsíce.
|
|
|
Obsah aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách
Paulišová, Sabina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích nečokoládových cukrovinek. Na základě získaných výsledků je porovnáván aromatický profil jednotlivých vzorků. Teoretická část se zabývá aromaticky aktivními látkami, legislativou a technologickou výrobou nečokoládových cukrovinek. Dále je zde uvedena experimentální technika a použité metody v praktické části, tedy mikroextrakce tuhou fází a plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. V experimentální části byly identifikovány těkavé aromaticky aktivní látky ve vzorcích kyselých želé bonbonů zelené barvy dostupných v běžné tržní síti. K tomu byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci lišily v typu a počtu těkavých sloučenin. Celkem bylo nalezeno 72 různých sloučenin, z toho se jednalo o 11 aldehydů, 14 alkoholů, 27 esterů, 1 heterocyklus, 8 karboxylových kyselin, 6 ketonů, 4 uhlovodíky a 1 sirnou sloučeninu.
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících tvorbu těkavých aromaticky aktivních látek v přírodních materiálech
Loupancová, Blanka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Fišera, Miroslav (vedoucí práce)
Produkce vysoce kvalitních potravin vyžaduje precizní kontrolu faktorů ovlivňujících jejich kvalitu. Cílem této disertační práce bylo pomocí vhodných fyzikálních, chemických a senzorických metod sledovat vliv sterilačního záhřevu a teploty a doby skladování na vybrané parametry vhodné potravinářské matrice. Jako modelová matrice byl zvolen sterilovaný tavený sýr. Tavený sýr je koncentrát mléčných bílkovin, vyráběný tavením směsi přírodních sýrů, tavicích solí, vody a dalších mléčných, příp. nemléčných surovin. Použitím vysoké teploty (cca 80-100 °C) při tavení dochází k žádoucí přeměně této směsi na homogenní hladkou lesklou hmotu požadovaných texturních, strukturních, reologických a senzorických vlastností. Sterilovaný tavený sýr je po výrobě podroben ještě sterilačnímu záhřevu (nad 100 °C), čímž se výrazně prodlouží jeho trvanlivost. V rámci disertační práce byly analyzovány tavené sýry (sušina 40 % w/w, tuk v sušině 45 % w/w), část vzorků byla podrobena termosterilaci (117 °C 20 min.). Sýry byly skladovány při různé teplotě (chladírenské 6 ± 2 °C, skladové 23 ± 2 °C a zátěžové 40 ± 2 °C), sterilované po dobu 2 let, nesterilované 1 rok. V pravidelných intervalech byly odebírány vzorky pro fyzikální (instrumentální měření barvy a textury), chemické (stanovení mastných kyselin a aromaticky aktivních látek) a senzorické (hodnocení pomocí stupnice, párová porovnávací zkouška, pořadová zkouška) analýzy. Byl zkoumán jednak vliv sterilačního záhřevu, jednak vliv skladovacích podmínek na uvedené parametry. Nesterilované tavené sýry si udržely velmi dobrou senzorickou kvalitu po celou dobu deklarované trvanlivosti (4 měsíce), po jejím uplynutí však došlo k výraznému zhoršení většiny sledovaných senzorických vlastností. Následkem použitého sterilačního záhřevu došlo ke změně barvy a textury sýrů, což vyplývá z výsledků senzorického i instrumentálního stanovení. Dochází i ke zhoršení chuti a vůně. Tyto změny jsou patrné ihned po vyrobení a rozdíly byly pozorovány po celou dobu použitelnosti. U sterilovaných tavených sýrů došlo během skladování k výraznému zhoršení jednotlivých senzorických ukazatelů. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u konzistence, vůně a chuti. Výsledky instrumentálních technik potvrzují závěry vyplývající ze senzorického hodnocení. Měření barvy a textury potvrzuje vznik tmavšího zbarvení (zvyšující se celkový rozdíl barvy delta E*) a vyšší tvrdost (zvýšení Fmax) sterilovaných tavených sýrů, pokračující během skladování. Zhoršující se chuť a vůně je v souladu se snižujícím se obsahem aromaticky aktivních látek a vybraných mastných kyselin.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
host ::
RSS.