|
|
War on Terror: Jak válka proti terorismu ovlivnila americkou společnost a politické dění?
Sobotka, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se soustředí na sociální a politické pozadí americké politiky War on Terror, konkrétně na operaci Neptune Spear vedoucí k cílenému zabití Usámy bin Ládina, jednoho z vůdčích osob teroristické organizace Al-Káida. Úvodní část stanovuje výzkumné otázky, hypotézu, metodologii a definuje pojem terorismus. Nastiňuje také problematiku získávání zdrojů relevantních pro toto téma, neboť velká část z nich stále spadá pod nejvyšší stupeň utajení a nebyla nikdy zveřejněna. Dále informuje o historickém pozadí War on Terror, připomíná události 11. září 2001 a popisuje průběh hledání a zabití Usámy bin Ládina. Zároveň slouží jako předmluva k výzkumné části. Samotná výzkumná část analyzuje dostupné zdroje týkající se operace Neptune Spear. Mezi zkoumané prameny patří oficiální prohlášení tehdejšího prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy, postoje vlády, tisková konference a komentáře Obamových předchůdců, Billa Clintona a George W. Bushe, původního iniciátora politiky War on Terror. Následně analyzuje veřejné mínění americké společnosti prostřednictvím odborné literatury, archivů tradičních i moderních médií, vydaných článků, průzkumů veřejného mínění a dalších. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy, zodpovězeny výzkumné otázky, potvrzena či vyvrácena předem stanovená hypotéza. Je zde...
|
|
|
Přesun volební podpory ve státě Západní Virginie po roce 2016
Obleserová, Natálie ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Ústředním tématem práce je změna voličských preferencí a dopad přesunu volební podpory od Demokratické strany k straně Republikánské ve státě Západní Virginie ve Spojených státech amerických. Cílem práce je zjistit, jaké faktory vedly západovirginské voliče ke změně volebního chování ve volbách v roce 2016 a proč zvítězil prezidenský kandidát Donald Trump. Práce analyzuje, jaké sociální a ekonomické změny v regionu měly na vítězství Donalda Trumpa vliv a zda voliči volili racionálně, kvůli ekonomické frustraci, či podporu získal kvůli obavám voličů z kulturních a sociálních změn. Práce nejprve popíše politickou krajinu Západní Virginie, kulturní a socio-ekonomický kontext voličů a dále se bude věnovat populistické rétorice Donalda Trumpa, aplikovanou na Západní Virginii. Práce je případovou studí, využívá kvantitativních metod a je rozdělena do čtyř částí. V první části je krátce nastíněna teorie volebního chování a teorie populismu, v druhé části je přiblížen historicko-kulturní kontext Západní Virginie, který je důležitý k pochopení volební mentality voličů. Třetí část popíše historicko-politický kontext, který slouží k lepšímu pochopení stranické identifikace voličů a volebních výsledků v Západní Virginii. Poslední část popíše populismus Donalda Trumpa, strukturu Trumpových voličů v Západní...
|
|
|
Geopolitická analýza ozbrojeného konfliktu v Jemenu
Brzicová, Kateřina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Tureček, Břetislav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje podrobné geopolitické analýze ozbrojeného konfliktu v Jemenu, zkoumajíc vlivy a faktory, které k tomuto konfliktu vedly a aktéry, které tento konflikt formují od jeho eskalace v roce 2015. Práce si klade za cíl nalézt propojenosti a motivace k účasti vnějších a vnitřních aktérů v konfliktu v Jemenu. Hlavním cílem je zjištění, co motivuje tytoaktéry k zapojení do jemenského konfliktu a prozkoumat jejich vliv na průběh a dynamiku konfliktu. Práce využívá metod kritické diskurzivní analýzy pro zkoumání narativů a postojů jednotlivých zúčastněných stran, což umožňuje hlubší pochopení politických a ideologických motivací a strategií, které ovlivňují průběh konfliktu. Analýza odhalila dominující narativ vnitřních i vnějších aktérů, skrze který prezentují a koncipují konflikt a svou roli v konfliktu a jak tento narativ používají k legitimizaci svých činů - vojenských i politických. Aktéři konfliktu využívají podobné narativy i přesto, že stojí na opačných stranách konfliktu, jazyk ale upravují tak, aby se hodil do jejich agendy. Zdůrazňují obranu a suverenitu země, regionální a bezpečnost a stabilitu, obviňují své protivníky z odpovědnostiza trvání konfliktu a za prohlubování utrpení lidu Jemenu. Skrze narativ dále zdůrazňují legitimitu svých akcí a vojenských operací,...
|
|
|
Zdroje energie a její spotřeba
Majer, Jan ; Kuba, Pavel (oponent) ; Bobák, Petr (vedoucí práce)
Práce popisuje základní způsoby výroby energie a uvádí základní rozdělení a charakterizaci zdrojů energie. Srovnává a popisuje výrobu energie v České republice a Spojených státech amerických. Práce vysvětluje, kde a jak se vyrobená energie spotřebovává a představuje spotřebu energie v České republice a ve Spojených státech amerických a přináší srovnání obou zemí. Uvádí procentuální zastoupení spotřeby v jednotlivých odvětvích v daných zemích a rozdělení spotřebované energie dle využitého zdroje. Práce se dále zaměřuje na porovnání spotřeby domácnosti v České republice a ve Spojených státech amerických. Uvádí, kolik v průměru spotřebuje pražská a newyorská domácnost energie a pomocí průzkumu zjišťuje příčiny rozdílu v průměrné spotřebě domácností obou zemí.
|
|
|
Aplikace tzv. Magnitského zákona v Evropské unii a Spojených státech amerických
Hajdová, Kristýna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aplikací takzvaného Magnitského zákona ve Spojených státech amerických a Evropské unii. Takzvaný Magnitského obecný souhrnný název pro sankční režimy, které vznikly jako odpověď na smrt Sergeje Magnitského, ruského právníka, jenž odhalil daňový podvod ruských úředníků. Magnitsky byl sám falešně obviněn z daňového podvodu a neprávem vězněn téměř rok. Ve vězení na byl systematicky mučen ve snaze přimět jej změnit svou výpověď, byla mu odpírána lékařská péče, a tak po 358 dnech ve vězení na následky svých zdravotních problémů zemřel. mrt vyvolala celosvětově silnou reakci během příštího desetiletí postupně státy po celém světě přijímaly sankční režimy trestající porušování lidských práv inspirované Sergejem Magnitským. Tato práce se zabývá zákon Sergeje Magnitského z roku 2012 z USA o odpovědnosti vůči právnímu státu globálním Magnitského zákoně o odpovědnosti za lidská práva z globálním režim sankcí v oblasti lidských práv z Předtím, než se v této práci pouštím do podrobnějšího zkoumání fungování a legislativy těchto sankčních režimů pomocí komparativní analýzy, uvádím v několika kapitolách stručný kontext historického vývoj sankcí, jež se postupně přeformovaly rozsáhlých embarg sankce cílené, a také přibližuji události, jež vedly až ke smrti Magnitského. Tyto kapitoly mají za...
|
|
| |
|
|
Maskulinita v americké krajní pravici, její charakter, radikalizace a rizika násilí
Kretíková, Veronika ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu maskulinity uvnitř americké krajní pravice a klade si za cíl zkoumat její charakter, radikalizaci a možná rizika násilí. Práce vychází z kvalitativní metodologie a využívá metody komparativní studie. Předmětem analýzy se staly jednotlivé krajně pravicové organizace a hnutí působící na americké politické scéně. Konkrétně bylo vybráno pět skupin, a to Proud Boys, Oath Keepers, Incel, Kingdom Identity Ministries a Nationalist Social Club. V rámci výzkumu byl u každé vybrané skupiny analyzován jejich přístup k násilí a jakým způsobem nahlížejí na problematiku spojenou s genderem. Z analýzy odborné literatury i jednotlivých případových studií vyplývá, že gender, a s ním spojená maskulinita, má v americké krajní pravici silný vliv. Témata spojená s genderem silně rezonují mezi příznivci amerických krajně pravicových hnutí a organizací, které primárně tvoří bílí muži. Výsledkem analýzy je nalezení radikálního konstruktu maskulinity u třech z pěti vybraných krajně pravicových skupin. Jedná se o Proud Boys, Incel a Nationalist Social Club. Z výzkumu diplomové práce vyplývá, že násilí představuje pro příznivce americké krajní pravice důležitý aspekt a zároveň i nástroj, který používají k dosažení svých cílů. Pokud se takový přístup k násilí spojí s maskulinním diskurzem,...
|
|
|
2021 Taliban Takeover: Defeat of the Afghan National Security Forces through the lens of proxy warfare theory
Bělohlávek, Dalibor ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Válka v Afganistánu reprezentuje pro Spojené státy americké nejdelší konflikt, do kterého byla země kdy zapojena. I přes množství vynaložených zdrojů a ztrát na životech, snaha o vybudování (stabilního) státu zkrachovala. Celá afghánská zkušenost může být nejlépe ilustrována na rapidním kolapsu Afghánské národní armády. Navzdory rokům západního výcviku a značnému množství alokovaných zdrojů, byla armáda po stažení amerických sil rychle poražena hnutím Taliban. Cílem této práce je prozkoumat vztah mezi Spojenými státy a Afghánskou národní armádou skrze optiku teorie o proxy válkách a získat z něho ponaučení, která mohou být aplikovatelná v budoucích konfliktech stejné povahy. Práce nastiňuje evoluci válek ve 21. století a předkládá argumenty, proč je pro Spojené státy klíčové tyto změny rozeznat a získat tak důležité poznatky umožňující budoucí výzvy lépe překonat. Za tímto účelem výzkum využívá konflikt v Afghánistánu, který není vnímám jako typický příklad proxy války. Práce nahlíží na problematiku perspektivou čtyř hlavních teoretiků proxy válek, každý s výrazně odlišným přístupem k tomu, co lze považovat za proxy konflikt, a identifikuje společné charakteristiky, se kterými tyto čtyři (teorie/ teoretici) operují. Tyto charakteristiky jsou poté využity k analýze Afghánské národní armády a jejího...
|
|
|
Rozdělení zisku v kapitálových společnostech - Komparace právních systémů v České republice, Spojených státech amerických a Ruské federaci
Řezníčková, Denisa ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
Rozdělení zisku v kapitálových společnostech - Komparace právních systémů v České republice, Spojených státech amerických a Ruské federaci Abstrakt V moderním podnikatelském světě je rozdělení zisku kapitálové společnosti komplexním rozhodovacím procesem zohledňujícím nejen právní, daňové a ekonomické aspekty. Proto je tato práce rozdělena do pěti kapitol, kdy první teoretická část rozebírá podstatu a implikace ekonomického chování společností, včetně motivací pro distribuci zisku. Jádro práce tvoří tři analytické kapitoly rozdělení zisku v kapitálových společnostech České republiky, státu Delaware ve Spojených státech amerických a Ruské federace. Výběr umožňuje průřezově prozkoumat rozdílné přístupy k rozdělení vytvořeného zisku na pozadí odlišných právních kultur, i politických klimat a v závěrečné páté komparativní kapitole srovnat společné jmenovatele i odlišnosti distribuce zisku v kapitálových společnostech v těchto jurisdikcích. Mezi dílčí okruhy, které práce komparuje, se řadí vybrané instituty spojené s rozdělením podílu na zisku (mj. bezhotovostní forma výplaty podílu na zisku, možnost nerozdělení zisku, zálohy a pevný podíl na zisku, nebo distribuce zisku osobám odlišným od společníků, či akcionářů). Dále do těchto okruhů autorka zahrnuje předpoklady rozdělení zisku (kdo může rozhodovat a za...
|
|
|
Uvažované reformy prezidentských voleb v USA
Trunda, Jakub ; Horák, Filip (oponent)
Uvažované reformy prezidentských voleb v USA Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá americkými prezidentskými volbami, největší pozornost je věnována samotnému volebnímu systému používanému během voleb, odborně nazývanému electoral college. Text práce se dotýká amerických prezidentských voleb, které jsou obecně velice obsáhlým tématem, a proto není možné detailně rozebrat všechny jejich jednotlivé oblasti, a tedy i zcela vyčerpat rozsah diplomové práce. Kvůli uvedené skutečnosti patří mezi cíle v prvních dvou částech diplomové práce stručně představit historický vývoje electoral college spolu s jeho současným fungování v rámci volby prezidenta USA. Poslední část práce se detailněji věnuje potenciálním reformám prezidentských voleb, jež by mohly významně přispět ke zlepšení celého procesu výběru, resp. volby amerického prezidenta. Text práce se dělí do tří na sebe postupně navazujících částí, přičemž každá je následně členěna na několik kapitol. V první části jsou představeny hlavní historické důvody vedoucí otce zakladatele Spojených států k přijetí právě tohoto volebního systému. Dále se věnuji jeho problematickému fungování, které muselo být napraveno přijetím XII. dodatku Ústavy. Ve druhé části je popsán celý průběh volby amerického prezidenta od chvíle, kdy jednotliví kandidáti začínají přemýšlet o...
|
host ::
RSS.