|
|
Rehabilitační ošetřování na chirurgickém oddělení
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitačního ošetřování na chirurgickém oddělení. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou sestry vnímány jako součást multidisciplinárního týmu pro oblast rehabilitačního ošetřování, do jaké míry je dokumentace k rehabilitačnímu ošetřování efektivní a také jsme zjišťovali zkušenosti pacientů se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Empirická část diplomové práce byla provedena kvantitativní a kvalitativní metodou. Technika sběru dat kvantitativní metody byla provedena za pomocí standardizovaného dotazníku o sedmnácti otázkách pro praktické sestry, všeobecné sestry a sestry magistry z vybraných chirurgických oddělení. Pro kvalitativní metodu byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s pacienty z traumatologie a ortopedické jednotky intenzivní péče. Informace z rozhovorů byly kódovány a na základě analýzy jsme zhotovily čtyři kategorie. Analýza rozhovorů probíhala metodou "Tužka a papír". Výběr informantů byl záměrný. Jednalo se o informanty v období maximálně čtrnáct dnů po operaci z Nemocnice České Budějovice. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že v komunikaci multidisciplinárního týmu se vyskytují mezery. Zvyšuje se tedy riziko pochybení ze strany personálu, kdy může dojít k poškození pacienta. Další výsledek týkající se dokumentace ukázal, že sestry vnímají dokumentaci o realizaci intervencí rehabilitačního ošetřování více jako důkaz o zlepšení stavu pacienta než jako pracovní zátěž. Dále jsme zjistili, jak se statisticky prokazuje v třetí hypotéze, že sestry poskytují rehabilitační ošetřování na základě podnětů ostatních zdravotnických pracovníků než na podkladě vlastní iniciativy. Sestry v dotazníkovém šetření nejčastěji uváděly, že k rehabilitačnímu ošetřování je podněcuje lékař. V kvalitativní výzkumné části diplomové práce jsme mapovali, jaké zkušenosti mají pacienti se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Z rozhovoru vyplynulo, že informanti mají problém rozlišit pojem rehabilitační ošetřování a fyzioterapie. Také jsme se dověděli, že většina informantů je spokojená s komunikací se sestrou, která je nutná v oblasti podpory soběstačnosti. Výsledkem rozhovoru je také fakt, že žádný informant nebyl edukovaný v předoperačním období o nácviku soběstačnosti nebo vertikalizaci. Další nedostatek byl v oblasti edukace dechové rehabilitace, kdy informanti projevili mezery v informacích o prevenci komplikací. Pozitivní odpovědi měli informanti v oblasti snižování bolesti v rámci rehabilitačního ošetřování. Z odpovědí je zřejmé, že sestry dbají na analgetickou léčbu pacientů při rehabilitačním ošetřování. Závěrem jsme se informantů dotazovali na kompenzační pomůcky. Výsledkem bylo, že informanti z ortopedických oddělení jsou o používání kompenzačních pomůcek lépe informování než informanti z traumatologických oddělení. A to zřejmě z důvodu delší předoperační přípravy. Zpracování empirické části diplomové práce je ukazatelem toho, že ačkoliv je ošetřovatelská péče na vybraných odděleních na vysoké úrovni, jsou zjevné nedostatky v rehabilitačním ošetřování. Výsledky by proto mohly být nápomocny k zaměření se na problémy v rehabilitačním ošetřování a usnadnit tak kroky managementu a zdravotnického personálu na vybraných chirurgických oddělní ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Postup a role sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci
PROKEŠ, Vojtěch
Práce se zabývá postupem a rolí sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci. První kapitola práce je zaměřena na popis paliativní a hospicové péče, na jejich cíle a druhy. Následující kapitola popisuje terminální stádium, kde vysvětluje, co to je terminální stádium, jakými fázemi vyrovnávání se s umíráním si člověk na konci života prochází, jaké má umírající práva a jaké jsou jeho potřeby. Dále se zaměřuje na samotné umírání, smrt a truchlení. Ve třetí části je popsána práce multidisciplinárního týmu a jeho členů. Role sociálního pracovníka je vyobrazena v poslední kapitole, kde je vysvětleno, jaké činnosti vykonává i jak komunikuje s pacienty a členy týmu.
|
|
|
Krizový management během pandemie Covid - 19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci
Beneš, David ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Název práce: Krizové řízení během pandemie covid-19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci. Cílem této práce bude skrze případovou studii popsat nejzávažnější problémy při implementaci změny v krizovém řízení během pandemie covid-19, se zaměřením na multidisciplinární tým u velké, fakultní organizace, poskytující zdravotnickou péči. V návaznosti na tuto (deskriptivní) část cíle je mou další ambicí formulovat faktory, které by v dalším období (vlně) usnadnily realizaci podobných krizových, opatření ve vztahu k zaměstnanci v multidisciplinárním týmu. Jako zkoumaný vzorek pro moji empirickou část práce, byli vybráni členi multidisciplinárního týmu fakultního, zdravotnického zařízení České republiky. Problémem k řešení, na který jsem se zaměřil, je reakce jedinců v multidisciplinárním týmu na změnu, resp. způsoby a případná úskalí vyrovnávání se s krizovou situací, náhle vzniklým epidemiologickým problémem. V této práci budu dále vycházet ze svých vlastních zkušeností, zkušeností zaměstnance ve zkoumané organizaci. Pro účely stanovení sledovaných oblastí změn využiji svých "terénních" poznámek z období svého aktivního působení jako člena COVID týmu a analýzy dat získaných z polo-strukturovaných rozhovorů s informanty multidisciplinárního týmu. Cílem práce je přispět k rozvoji již fungující...
|
|
|
Mezioborová spolupráce při plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózou v pobytové odlehčovací službě
Linhartová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou mezioborové spolupráce nastavením procesů zaměřených na oblast komunikace a sdílení informací v multidisciplinárním týmu (MDT). Opírá se o teoretická východiska především v souvislosti se systemickým přístupem ke klientovi. Uplatnil se zde princip case managementu, individuální spolupráce s klientem a poradenské paradigma sociální práce. Cílem práce je identifikace možné podoby efektivní mezioborové spolupráce ve vybraném zařízení, na jehož příkladě uvádí prvky ovlivňující kvalitu výstupů plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózu v podmínkách konkrétní pobytové odlehčovací služby. V teoretické části práce je představena jedinečná organizace v České republice dlouhodobě se zabývající péčí o osoby zejména v pokročilé fázi nemoci, jejíž součástí je pobytová odlehčovací služba. Uvedená odlehčovací služba usiluje o zkvalitnění péče o klienty nastavením efektivní mezioborové spolupráce s využitím metody Human Centered Design (HCD). Prostřednictvím případové studie je popsán proces zavedení změny a nastavení procesů spolupráce v konkrétním multidisciplinárním týmu. Výzkumná část se zabývá procesní evaluací implementace tohoto programu. Procesní evaluace posuzuje kvalitu implementace navržených změn, poskytuje zpětnou vazbu a identifikuje faktory, které...
|
|
|
Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce
Koutná, Jolana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce "Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce" se zabývá profesí sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Diplomová práce se standardně skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na duševní onemocnění, charakteristiku závažných duševních onemocnění, profesi sociálního pracovníka pracujícího v psychiatrické nemocnici, multidisciplinární spolupráci, specifika práce s duševně nemocnými, reformu psychiatrické péče a organizaci lůžkové psychiatrické péče v České republice. V empirické části je popsána metodologie kvalitativního výzkumného šetření a interpretována data, která jsou výsledkem polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky a jejich klienty. V závěru diplomové práce je zodpovězena hlavní výzkumná otázka, součástí jsou doporučení pro praxi a návrhy dalších výzkumů. Klíčová slova Sociální pracovník, sociální práce, zdravotnictví, psychiatrická péče, duševní onemocnění, reforma psychiatrické péče, role sociálního pracovníka, multidisciplinární tým
|
|
| |
|
|
Sociální pracovník jako člen multidisciplinárního týmu
Zámečníková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v nemocničním prostředí, konkrétně na Rehabilitační klinice při Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Práce se zaměřuje na zmapování současné podoby fungování sociální práce na této rehabilitační klinice, roli sociálního pracovníka, obsah a význam práce ve spolupráci s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Cílem teoretické části je seznámení se s profesí zdravotně-sociálního pracovníka a popsání jeho úlohy jako člena zdravotnického týmu a jeho spolupráci v rámci multidisciplinarity. Cílem empirické části je popsat současnou podobu sociální práce pohledem nejen sociálního pracovníka, ale i členů multidisciplinárního týmu. Cílem je zjistit, jak zdravotnický personál vnímá sociální pracovníky coby členy multidisciplinárních týmů a jak hodnotí vzájemnou spolupráci. Data byla získána prostřednictvím kvalitativní metodologie za užití polostrukturovaných a neformálních rozhovorů se členy multidisciplinárního týmu a se zdravotně sociální pracovnicí, která na klinice pracuje. Polostrukturované rozhovory jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování a data následně rozdělena do kategorií. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v empirické části práce v rámci kategorií vzešlých z analýzy dat. Na základě výsledků jsou formulována doporučení, jež...
|
|
|
Multidisciplinární tým a péče o pacienty s morbus Parkinson
Svobodová, Martina ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Cílem práce je zmapovat potřeby klientů sociální služby s Parkinsonovou nemocí. Na základě potřeb je cílem práce navrhnout multidisciplinární tým, jeho složení a fungování. V teoretické části se věnuji Parkinsonově nemoci jako takové, diagnostice, průběhu, léčbě a jejím vedlejším účinkům. Dále se věnuji sociálním službám, zejména těm, které se specificky zaměřují na klienty s Parkinsonem. Tuto část uzavírají kapitoly věnující se participaci a zmocnění, pacientským organizacím a multidisciplinárnímu týmu jako takovému. Třetí část se zabývá metodologií výzkumu. Využila jsem kombinovaného výzkumu, konkrétně rozhovory, terénní výzkum a dotazník. Popisuji zde analýzu dat a etické aspekty zkoumání. Výstupy z výzkumu ukazují, že pro naplnění některých potřeb klientů, je multidisciplinární tým vhodnou variantou péče. Sleduji zde, kde se pohled klienta samotného a pečujících osob na klientovy potřeby od sebe liší a kde jsou v souladu. Na základě výzkumu následně navrhuji složení multidisciplinárního týmu a modeluji jeho fungování. V diskusi se snažím kriticky nahlédnout na svou práci a také ji konfrontovat s jinými pracemi, které se zaměřují na podobné téma. Závěr shrnuje obsah diplomové práce a hodnotí, zda byly naplněny cíle této práce. Klíčová slova Parkinsonova nemoc, multidisciplinární tým, sociální...
|
|
|
Sociální pracovník jako zaměstnanec a člen (multidisciplinárního) týmu
Kolářová, Barbora ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako zaměstnancem a členem multidisciplinárního týmu v oblasti vězeňství. Cílem práce bylo zjistit pohled na sociálního pracovníka z pohledu vrcholového managementu Vězeňské služby České republiky. Teoretická část je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které se navzájem prolínají. První kapitola se věnuje základnímu vymezení sociální práce a multidisciplinárnímu týmu, ale zacházím zde i do konkrétní oblasti sociální práce s pachateli trestných činů. Druhá kapitola se zabývá obecným managementem, managementem sociální práce a také vrcholovým managmentem, který hraje velkou roli ve výzkumném šetření. Ve třetí kapitole se věnuji mé zkoumané oblasti, tedy vězeňství, stručnému vývoji, jeho struktuře a spíše pro zajímavost zabrušuji i do života za mřížemi věznice. V empirické části byl použit pro naplnění mého cíle kvalitativní výzkum, přesněji polostrukturované interview. Interview probíhala s vrcholovým managementem v oblasti Vězeňské služby České republiky. Veškerá získaná data jsou analyzována postupem, který se inspiruje a vychází ze zakotvené teorie. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že pohled vrcholového managementu na oblast sociálních pracovníků je zcela pozitivní. Dle vedení Vězeňské služby je sociální pracovník nezbytným a...
|
|
|
Podpora poskytovaná sociálním pracovníkem při léčbě dětí s poruchami příjmu potravy
Šitinová, Tereza ; Mlejnková, Kristýna (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice poruch příjmu potravy v kontextu sociální práce, jejímž cílem je zmapovat podporu od sociálních pracovníků přicházejících do kontaktu s dětmi, u nichž se projevila jedna z forem onemocnění. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje základnímu vymezení poruch příjmu potravy a jejich dělení společně s rizikovými faktory, prostřednictvím kterých dochází k rozvoji nemoci. Následně se zabývá představením sociální práce a využitím sociálního pracovníka během léčby poruch příjmu potravy. Z důvodu narušeného sociálního fungování dítěte neočekávanou životní situací, je nezbytným krokem proces posouzení životní situace, jehož výsledkem je zvolení správné intervence pro následnou léčbu. Dále se teoretická část věnuje konkrétním možnostem léčby, které jsou možné zvolit a konec první části je věnován nabídce institucí na území České republiky, kde je možné hledat pomoct. Praktická část práce představuje realizaci kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak může sociální pracovník podpořit dítě s poruchou příjmu potravy během léčby společně s diferenciací, v jakém typu zařízení pracovník působí. Výzkum dále zjišťuje zásah sociálního...
|
host ::
RSS.