| |
|
Slow Life: Pomalé žití v dnešní rychlé době
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této kvalifikační práce je představení konceptu tzv. pomalého žití, slow living. Hlavním východiskem tohoto životního stylu je pak princip udržitelnosti a obecné ohleduplnosti jak vůči ostatním členům společnosti, tak vůči životnímu prostředí a omezeným přírodním zdrojům. Koncept slow se vymezuje proti stále se zrychlujícímu životnímu tempu, hladu konzumní společnosti, a zbytečnému hromadění materiálních věcí, které ve skutečnosti nejsou pro život potřeba. Pokouší se ukázat, že i s málem může být člověk šťastný, o to více, když svým chováním nebude přispívat k výrobě nekvalitních výrobků, špatnému zacházení s lidskou pracovní sílou, a produkci dalšího zbytečného odpadu. Krom seznámení se s motivy k pomalému životnímu přístupu se v několika příštích kapitolách budeme věnovat především tématu jídla a oblékání, ovšem zaměříme se na ně odlišným pohledem, než jakým se na tyto oblasti díváme většinou. Zajímat nás budou jejich rychlé a mnohými kritizované varianty, a poté si představíme jejich pomalejší protiklady. Na mnohých stránkách nám bude činit společnost námi načrtnutý slow-lifer, tedy modelový příznivec tohoto životního přístupu, díky kterému si budeme umět lépe představit konkrétní situace, které vyznavač pomalejšího životního tempa řeší každý den. Velkým tématem zde bude také cena a kvalita výrobků, stejně jako původ jejich vzniku, požadavek férového jednání a transparentnosti produkce je pro koncept slow totiž charakteristický. Provázet nás budou tedy otázky typu - Opravdu danou věc potřebuji? A pokud ano, je nutné ji kupovat, nebo si ji dokážu obstarat jinak? Nakolik mě ovlivnila reklama, která se tváři, že daný produkt splňuje má kritéria a očekávaní, a je tomu opravdu tak? S jejich zodpovězením nám pomohou následující stránky.
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
Egoismus - etika dnešní doby
Macko, Milan ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným egoistickým zaměřením člověka. V úvodní části krátce vylíčí historické pozadí a vznik moderních empirických věd. Upozorňuje na vznik nového kulturního paradigmatu, které mělo vliv na celkový vývoj a hodnoty společnosti. Následně popíše jednotlivé jevy, které přispívají k akceptaci principů, jež společnost vyznává. Rozbor jednotlivých faktorů prostřednictvím metod analýzy a syntézy umožní z hlediska širší perspektivy náhled na samotný fenomén egoismu. Práce se zaměří na zodpovězení otázky, zda závislost člověka na současné společnosti vede k rozvoji egoistického charakteru. Pokusí se pomocí filozofické a teologické reflexe, podpořené moderní vědou, najít nástin řešení, jež by přispělo k altruistickému profilu společnosti. Klíčová slova Ježíš, Platón, Sókratés, Dobro, egoismus, empatie, filozofie, geny, inteligence, hodnoty, konformita, konzum, moc, věda
|
| |
|
Konzumní společnost a reprezentace štěstí v reklamě
Žatečka, Lukáš ; Šrám, Kristián (vedoucí práce) ; Kolomoiets, Maksym (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací štěstí v reklamně v kontextu teorie konzumní společnosti. Cílem práce je zjistit, jaké možnosti reprezentací štěstí ve spojení s konzumními produkty zprostředkovávají reklamy svým divákům, přičemž zkoumány jsou televizní a online reklamy vztažené k prostředí ČR. V první části práce jsou zpracovány teoretická východiska pro témata konzumní společnost, reklama a štěstí. Konzumní společnost je konceptualizována jako hedonicky orientovaná a etablovaná v materialistickém pojetí světa. Reklama je pojímána jako hlavní ideologický nástroj konzumní společnosti používaný k transformaci hodnot. Na štěstí je nahlíženo jak z hedonické, tak z eudaimonické perspektivy. Vzhledem k abstraktní povaze štěstí jsou z expertního diskursu odvozeny konstitutivní prvky štěstí, které slouží jako konceptuální rámec a výchozí kategorie pro analýzu. Rozlišeny jsou kategorie sociální vztahy, produktivní činnost a zdraví. Jejich zobrazení v reklamě následně zpracovává kvalitativně založená empirická část. Výběrový vzorek tvoří 24 reklam. Při práci s daty je použita metoda kvalitativní obsahové analýzy. V rámci analýzy jsou u každé výchozí kategorie identifikovány centrální motivy, které jsou doplňovány o jejich vizuální reprezentace. Formy reprezentací u jednotlivých motivů se prolínají a...
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
Komercializace estetiky
VOLDŘICH, Martin
Práce se zaměří na průzkum vztahů estetické a směnné hodnoty, respektive na komercializaci umění. Záměrem je reflektovat širší kulturně společenské proměny spojené s epochou moderny a utvářením masové kultury, jakož i etablování nového uměleckého paradigmatu s přihlédnutím ke komodifikaci umění. Zvláštní pozornost bude věnována tzv. kritické teorii frankfurtské školy.
|