|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
Plane Hijack in Prague in 1989 - Motivations, Course, and Impact of an Attempt to Escape Communist Czechoslovakia
Styková, Klaudia ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje prípadu únosu lietadla maďarských aerolínií MÁLEV, ku ktorému došlo na pražskom letisku Ruzyně 29. marca 1989, kde malo lietadlo Tupolev Tu-154 B2 na pravidelnej linke MA640 Budapešť - Amsterdam medzipristátie. Práca sa ďalej zaoberá problematikou protiprávnych činov v civilnej leteckej doprave. Venuje sa československej legislatíve týkajúcej sa týchto protiprávnych činov, pričom taktiež poskytuje prehľad protiprávnymi činov v civilnej leteckej doprave, ku ktorým došlo v Československu v období rokov 1948 - 1991. Práca rozoberá priebeh samotného únosu lietadla, profily únoscov, priebeh vyšetrovania v Československej socialistickej republike, ako aj priebeh vyšetrovania v Spolkovej republike Nemecko, kde lietadlo pristálo a kde boli únoscovia zatknutí, vyšetrovaní a nakoniec aj súdení. Hlavným cieľom práce je analýza motivácií únoscov, pričom záverom sa pokúsim objasniť príčiny únosu lietadla a obhájiť či vyvrátiť hypotézu, že hlavnou príčinou únosu lietadla nebol socialistický režim v Československu. Kľúčové slová: únos lietadla, Praha - Ruzyně, Frankfurt nad Mohanom - Rhein-Main Air Base, Československá socialistická republika, Spolková republika Nemecko, 1989
|
|
|
Odchod vojsk Varšavské smlouvy z území ČSSR v letech 1989 až 1991
Mazanec, Pavel ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozhlasový dokument a jeho zpracování. V teoretické části práce popisuji hlavní vlastnosti rozhlasového dokumentu a zásady jeho tvorby. Dále se zde stručně věnuji také historii tohoto žánru. V praktické části mé práce přikládám konkrétní mnou zpracovaný rozhlasový dokument na téma odchodu sovětských vojsk z Československa, který probíhal po sametové revoluci. Základním prvkem dokumentu v praktické části je především práce s rozhlasovým archivem a rozhovor s pamětníkem. Scénář praktické části práce je součástí přílohy.
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
Plane Hijack in Prague in 1989 - Motivations, Course, and Impact of an Attempt to Escape Communist Czechoslovakia
Styková, Klaudia ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje prípadu únosu lietadla maďarských aerolínií MÁLEV, ku ktorému došlo na pražskom letisku Ruzyně 29. marca 1989, kde malo lietadlo Tupolev Tu-154 B2 na pravidelnej linke MA640 Budapešť - Amsterdam medzipristátie. Práca sa ďalej zaoberá problematikou protiprávnych činov v civilnej leteckej doprave. Venuje sa československej legislatíve týkajúcej sa týchto protiprávnych činov, pričom taktiež poskytuje prehľad protiprávnymi činov v civilnej leteckej doprave, ku ktorým došlo v Československu v období rokov 1948 - 1991. Práca rozoberá priebeh samotného únosu lietadla, profily únoscov, priebeh vyšetrovania v Československej socialistickej republike, ako aj priebeh vyšetrovania v Spolkovej republike Nemecko, kde lietadlo pristálo a kde boli únoscovia zatknutí, vyšetrovaní a nakoniec aj súdení. Hlavným cieľom práce je analýza motivácií únoscov, pričom záverom sa pokúsim objasniť príčiny únosu lietadla a obhájiť či vyvrátiť hypotézu, že hlavnou príčinou únosu lietadla nebol socialistický režim v Československu. Kľúčové slová: únos lietadla, Praha - Ruzyně, Frankfurt nad Mohanom - Rhein-Main Air Base, Československá socialistická republika, Spolková republika Nemecko, 1989
|
|
| |
|
|
VÝZKUM VOLNÉHO ČASU MLÁDEŽE V OBDOBÍ MEZI ROKY 1965 - 1972 V ČSSR
ŠINDELÍŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce je historickou sondou do významného období rozvoje sociologie volného času (1965-1972) v tehdejší ČSSR, vychází přitom z dobových definic termínu "volného času", které se vzájemně liší v přístupu, s jakým je tento pojem vymezován; dále obsahuje tehdejší vymezení a rozdělení volnočasových aktivit, vlastnosti a funkce volného času. Diplomová práce popisuje postavení a vývoj sociologie jako vědní disciplíny v poválečných létech, uvádí přehled o nejčastějších tématech a metodách sociologického výzkumu volného času používaných ve zkoumaném období. Východiskem pro určení témat a používaných metod jsou zejména práce českých sociologů Dismana a Filipcové. Vzhledem k tomu, že se jedná o práci, která je zpracována na katedře pedagogiky, je přehled rozvoje sociologie volného času zasazen do širšího kontextu a jedna kapitola je zvláště věnována volnému času mládeže. Práce celkově hodnotí přínos sociologie pro výzkum a pedagogiku volného času ve zkoumaném období.
|
host ::
RSS.