|
|
Detention Facilities for Immigrants in the United States of America in the Context of Compliance with Basic Human Rights
Kubíčková, Veronika ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Imigrace je téma, které hraje v americké společnosti důležitou roli, dokáže upoutat pozornost jak široké veřejnost, tak i politického světa. Zejména ve Spojených státech amerických jde o velmi složitý problém, který ovlivňuje velké množství odvětví, a proto byl pro tuto práci vybrán specifický sektor s cílem zúžit zkoumanou oblast a poskytnout podrobné informace. Tato práce se snaží analyzovat situaci v zařízeních pro zadržování imigrantů v USA s ohledem na porušování základních lidských práv. Z tohoto důvodu soustředí práce svou pozornost na mezinárodní humanitární právo a Ústavu Spojených států amerických, které by měly ochraňovat jak legální, tak nelegální imigranty, nicméně právě jejich nedodržování je jedním z hlavních bodů propojující všechny kapitoly této práce. Kvůli dostupnosti zdrojů a větší relevanci se tato práce zaměřuje na situaci posledních 15 let (konkrétně od roku 2008 dále) a přikládá velký význam finálním 3-4 rokům a administrativě Donalda Trumpa. Práce shledává opakovaná a dlouhodobá porušení vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti lidských práv i práv žadatelů o azyl a ukazuje na neoprávněnou kriminalizaci a dehumanizaci přistěhovalců (dokumentovaných i nedokumentovaných). Práce dále poukazuje na špatné systematické zacházení a zneužívání moci, ke kterým dochází v celé...
|
|
|
Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje
Surá, Kateřina ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Aplikace mezinárodního práva na kybernetické vedení boje Předmětem zájmu této diplomové práce s názvem Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje je kritické posouzení možností aplikovatelnosti současných norem mezinárodního humanitárního práva v kybernetickém prostoru. Válečné aktivity v kybernetickém prostoru jsou bohužel realitou dnešní doby, tudíž je více než žádoucí podrobit tezi o aplikovatelnosti mezinárodního humanitárního práva, kterou zastává většina mezinárodního společenství, reálnému rozboru. Výzkumnou otázkou tedy není pouze, zda je mezinárodní humanitární právo aplikovatelné na kybernetické vedení boje, ale také do jaké míry. Diplomová práce se kromě úvodu a závěru skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se věnuje základní charakteristice mezinárodního humanitárního práva a stručnému vývoji, se zaměřením na vývoj válečnictví jako předpokladu pro militarizace kybernetického prostoru. Následující kapitola definuje pojmy spojené s kybernetickým prostorem, aby byly dále v souladu s těmito definicemi používány. Stěžejní část diplomové práce tvoří rozbor aplikovatelnosti základních principů mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje a upozornění na vybrané problematické aspekty přenosu existujících norem mezinárodního humanitárního práva do...
|
|
|
Child Soldiers: Recruitment and Abuse of Children in Armed Conflicts
Karásková, Karolina ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Cílem této magisterské práce je zanalyzovat, jak jsou děti rekrutovány a zneužívány jako vojáci v ozbrojených konfliktech, a jakou ochranu jim mezinárodní humanitární právo poskytuje. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější dokumenty mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv včetně mezinárodních vládních a nevládních organizací, jež tato práva podporují. V empirické části se autorka zaměřuje na případové studie, konkrétně na případ Armády božího odporu a na případ Islámského státu. Autorka se nesnažila najít podobnosti v těchto dvou případech, ale naopak poukázala na jejich jedinečnost. Práce analyzuje důvody náboru a zneužívání dětí ze strany Armády božího odporu a Islámského státu, včetně právní odpovědnosti obou skupin. Autorka této práce si jako metodologii zvolila instrumentální případovou studii, která je užitečná pro obecné pochopení fenoménu pomocí konkrétního případu. Tato metodologie je navíc vhodná pro výklad právních dokumentů a dva vybrané případy slouží jako nástroje pro interpretaci náboru a zneužívání dětí v ozbrojených konfliktech. Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že mezinárodní humanitární právo není zcela schopno ochránit děti před jejich zapojením do ozbrojených...
|
|
|
Pomoc bez hranic? Humanitární asistence v rámci mezinárodního humanitárního práva
Ošťádalová, Šárka ; Honusková, Věra (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
| |
|
|
Právní postavení válečných zajatců
Zástěrová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Právní postavení válečných zajatců Diplomová práce "Právní postavení válečných zajatců" upravuje problematiku válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva (dále též jako "MHP"), resp. práva ženevského. V tematice válečného zajetí se střetává jak právní úprava MHP, tak řada dalších mezinárodně právních odvětví (obecné mezinárodní právo, mezinárodní trestní právo či mezinárodní právo lidských práv). Diplomová práce sleduje dva cíle: deskriptivní a analytický. Deskriptivním cílem je podat ucelený přehled o vývoji právní úpravy válečného zajetí a seznámit čtenáře s režimem válečného zajetí a zacházení s válečnými zajatci dle platných pramenů mezinárodního humanitárního práva. Analytickým cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, kdo je kombatantem, resp. kdo má po upadnutí do moci nepřítele nárok na status válečného zajatce? Diplomová práce se skládá z úvodu, tří částí (dále členěných na kapitoly a podkapitoly) a závěru. Úvod představuje téma diplomové práce, sledované cíle včetně výzkumné otázky a nastiňuje samotnou strukturu textu. V první části diplomové práce je představena právní úprava válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva. V kapitole první je MHP definováno, dále je rozděleno na odvětví ženevského a haagského práva a zmíněn je vztah MHP k...
|
|
|
Guantánamo: byly zodpovězeny všechny mezinárodněprávní otázky?
Smržová, Sabina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Po tragických událostech dne 11. září 2001 Spojené státy americké přijaly řadu nevídaných opatření, co se týče zacházení se zajatými teroristy a jejich zadržování. Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodněprávními otázkami spojenými s provozem detenčního zařízení Guantánamo na Kubě. Práce se snaží zjistit, zda a případně jak bylo na tyto otázky odpovězeno, přičemž odpovědi hledá v odborné literatuře a pramenech mezinárodního práva, a to především mezinárodního práva humanitárního a mezinárodního práva lidských práv. Úvodní část práce se věnuje historii základny. Druhá část posuzuje čtyři hlavní oblasti, a to definici konfliktu, status zadržovaných osob, problematiku zadržování po neomezenou dobu a případy mučení a používané výslechové metody. Na každou z oblastí je nahlíženo z pohledu mezinárodního práva a částečně i vnitrostátního práva Spojených států a je přiblížen vývoj řešení dané otázky a současná situace.
|
|
|
Dodržování pravidel humanitárního práva v asymetrických konfliktech Izrael/Palestina a Maroko/Západní Sahara
Gráfová, Tereza ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
práce je analyzovat dodržování základních pravidel mezinárodního Hlavní výzkumná otázka zní: "Inklinuje slabší či silnější těchto konfliktů k porušování povinností MHP více než ta druhá?" Hypotéza stanoví, že se slabší strany uchylují k porušování pravidel MHP více než jejich silnější protivníci. zpracována metodou komparativní případové studie ilně vyložena a operacionalizována na zkoumané případy aplikovatelná pravidla MHP. Těmi jsou společný článek 3 Ženevských úmluv, zásada vojenské nutnosti, zásada rozlišování, zásada proporcionality a zásada zakazující zbytečné útrapy. Následně je na základě údajů uvedených mezinárodních databázích ozbrojených konfliktů a rovněž informací získaných z odborných publikací proveden rozbor dodržování aplikovatelných norem MHP. Tento odhalil, že se porušování základních pravidel dopouštěly všechny strany zvolených konfliktů. Nebylo tak prokázáno, že by se slabší či silnější strany dopouštěly porušování více než jejich protivníci, čímž byla původní hypotéza vyvrácena. Bylo také zjištěno, že ačkoli byla v konfliktu stranami do jisté míry porušována stejná pravidla MHP, dělo se tak odlišným západosaharském konfliktu byla oběma stranami porušována stejná pravidla, a to jednáním totožným.
|
|
|
Právní postavení zdravotnického personálu, zejména Mezinárodního výboru Červeného kříže, v ozbrojených konfliktech
Bejdák, Matěj ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat právní postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Důraz je kladen na zdravotnický personál Mezinárodního výboru Červeného kříže. Práce se nejprve zabývá právním rámcem ozbrojených konflitků, jímž je mezinárodní humanitární právo, a to zejména jeho základními principy, působností a odvětvími. Dále jsou popsány úkoly a postavení Mezinárodního výboru Červeného kříže podle mezinárodního práva. Nakonec je popsáno postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Jelikož zdravotnický personál patří mezi osoby chráněné Ženevskými úmluvami z roku 1949, je naprostá většina této části práce věnována ochraně, kterou mu mezinárodní humanitární právo poskytuje. Ochrana je rozdělena na ochranu primární (týkající se přímo zdravotnického personálu) a sekundární (týkající se zdravotnických objektů, znaků atd.).
|
|
|
Help Without Borders? Humanitarian Assistance under International Humanitarian Law
Ošťádalová, Šárka ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
host ::
RSS.