|
|
Elektrochemická redukce dehydrocholové a chenodeoxycholové kyseliny na stacionárních rtuťových a amalgámových elektrodách
Patáková, Adéla ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chování kyseliny dehydrocholové a chenodeoxycholové na stacionárních elektrodách na bázi rtuti - visící rtuťové kapkové elektrodě a rtuťovým meniskem modifikované stříbrné tuhé amalgámové elektrodě. Dehydrocholová kyselina, pro kterou se jedná o první studii elektrochemického chování, poskytuje tři píky s potenciály kolem -1270 mV, -1450 mV a -1800 mV, kdy poslední redukční pík zřejmě odpovídá redukci karboxylové skupiny postranního řetězce steroidního skeletu. Elektrodové děje jsou quasireversibilní a jsou významně ovlivněny adsorpcí DHCA na elektrodu a hodnotou pH prostředí určující stupeň disociace karboxylové skupiny. Metodami DC, DP a "square-wave" voltametrie byla měřena koncentrační závislost DHCA v prostředí BR pufr (pH 7,0) - methanol (9:1), avšak ani jednou z uvedených metod nebylo dosaženo uspokojivých detekčních limitů a širokých lineárních dynamických rozsahů. Opakovatelné odezvy v širokém spektru pH však mohou být použity k elektrochemické charakterizaci látky. CDCA poskytuje v prostředí 0,04 mol·l-1 borátový pufr (pH 9,1) - methanol (9:1) signál při potenciálu ca -1350 mV. Jeho poloha i výška jsou ovlivněny přítomností methanolu a acetonitrilu: Postupným zvyšováním obsahu organického rozpouštědla dochází ke zhoršení odezvy...
|
|
|
Mercury Electrodes as Tools for Voltammetric Determination of Biologically Active Organic Compounds and for Detection of Their Interaction with DNA
Horáková, Eva
Hlavní cílem této dizertační práce bylo využití pro voltametrickou analýzu tradičních rtuťových elektrod k vývoji elektroanalytických metod stanovení organických xenobiotik a ke studiu jejich interakce s dvouvláknovou deoxyribonukleovou kyselinou (DNA). V návaznosti na můj předchozí výzkum (vedený v rámci mé diplomové práce) byl prvním zkoumaným analytem 4-nitrobifenyl (4-NBP), který je podezřelý z karcinogenity. Interakce DNA se 4-NBP byla studována diferenční pulzní voltametrií (DPV), cyklickou voltametrií (CV) a chronocoulometrií na visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE), a dále s využitím CV a AC voltametrie (voltametrie se střídavým potenciálem) na DNA modifikované HMDE. Pomocí CV byl studován mechanismus redukce 4-NBP. Dále byla věnována pozornost studiu interakce DNA se 4-aminobifenylem (4-ABP), metabolitem 4-NBP, a s meziprodukty redukce 4-NBP. Bylo zjištěno, že vlivem interakce DNA se 4-NBP a 4-ABP dochází ke vzniku agregátů DNA s těmito analyty. Druhým studovaným analytem byla methylová violeť 2B (MV). Ke stanovení MV v pufrovaném roztoku byly použity DC tast polarografie a diferenční pulzní polarografie na kapající rtuťové elektrodě (DME) a DC voltametrie, DPV a diferenční pulzní adsorpční rozpouštěcí voltametrie (DPAdSV) na HMDE. Nejnižší mez stanovitelnosti (13 nmol L−1 ) byla...
|
|
|
Elektrochemická oxidace žlučových kyselin na elektrodách na bázi uhlíku. Možnosti využití v elektroanalýze.
Klouda, Jan ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo prostudovat možnost elektrochemické oxidace sedmi vybraných žlučových kyselin a vyhodnotit vhodnost těchto procesů pro analytickou aplikaci. Sekundárním cílem bylo popsat produkty elektrolýzy žlučových kyselin. Měření probíhala v nevodném prostředí acetonitrilu a ve směsném prostředí acetonitril:voda za použití linear sweep a cyklické voltametrie na pracovních elektrodách z vysoce orientovaného pyrolytického grafitu, -cyklodextrinem zmodifikované elektrodě ze skelného uhlíku a borem dopované diamantové elektrodě. Preparativní elektrolýza proběhla na platinové elektrodě, taktéž v nevodném prostředí acetonitrilu. Měření ukázala, že ani elektroda z vysoce orientovaného pyrolytického grafitu, ani -cyklodextrinem zmodifikovaná elektroda ze skelného uhlíku nejsou za zvolených podmínek pro analytickou aplikaci vhodné. Na borem dopované diamantové elektrodě bylo dosaženo výsledků v literatuře dosud nepopsaných. Ve směsném prostředí acetonitril:voda se primární žlučové kyseliny cholová a chenodeoxycholová oxidovaly při přibližně o 0,5 V nižším potenciálu, než v dodnes publikovaných pracích na uhlíkových elektrodách. Produkty oxidace na platinové elektrodě byly separovány pomocí TLC a charakterizovány pomocí UV a IČ spektrometrie, avšak pro jejich plnou identifikaci bude...
|
|
| |
|
| |
|
|
Bórem dopované diamantové elektrody: Využití pro stanovení redukovatelných organických látek
Vosáhlová, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Studie se zabývá možnostmi využití borem dopovaných diamantových elektrod (BDD) pro elektrochemickou redukci organických látek - a pro jejich stanovení ve vodných prostředích, k čemuž mají BDD elektrody dobré předpoklady (relativně široké potenciálové okno v katodické oblasti, omezená citlivost k redukci kyslíku), ale jsou k tomuto účelu omezeně používány. Pro studii byly vybrány biologicky aktivní organické látky s typickými redukovatelnými skupinami. Vanilin (přírodní silice, syntetické aroma; redukovatelný aromatický aldehyd) na BDD elektrodě elektrochemicky redukovat nelze a azidothymidin (antivirotikum, redukovatelná azidoskupina) vykazuje redukční signál v prostředí BR pufru v rozsahu pH 6,0 - 8,0, který je ale z analytického hlediska obtížně využitelný vzhledem k poloze blízké rozkladu základního elektrolytu. Pro 5-nitrochinolin (environmentální polutant; redukovatelná nitro skupina na aromatickém jádře a dále při vyšších potenciálech redukovatelný heterocyklus) má významný vliv na výšku a polohu redukčního píku koncentrace boru v BDD filmu. Redukce chinolinového skeletu je viditelná v rozsahu pH 6,0 - 11,0 v BR pufru. Pro diferenční pulzní i DC voltametrii (redukce nitroskupiny) v optimalizovaném prostředí o pH 5,0 byly určeny meze detekce 0,2 µmol.l -1 a 2,7 µmol.l -1 při použití anodické...
|
|
|
Využití tuhých elektrod na bázi uhlíku k elektrochemické oxidaci acikloviru
Vaněčková, Eva ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Electrochemical oxidation of acyclovir at glassy-carbone electrode and boron-doped diamond electrode gives one pH-dependent oxidation signal; the corresponding electrode reaction is controlled by diffusion. It is followed by a second indistinctive signal in the pH range 2,0 - 9,0. Further, optimization of conditions was carried out for determination of acyclovir using DC and DP voltammetry. The calibration dependence on GC electrode in B−R buffer (pH = 6,0) is linear only in the concentration range from 2 to 10 μmol∙l−1 for DCV with limit of detection 0,38 μmol∙l−1; for DPV it is not linear. BDD electrode has to be activated to prevent its passivation. Anodic activation at +2,4 V for 15 s with simultaneous stirring of solution results in relative standard deviation of 0,9% for acyclovir concentration of 1∙10−4 mol∙l−1. Using DCV and DPV methods linear concentration dependences were obtained in 0,1 mol∙l-1 nitric acid and in pH 6,0 B−R buffer. The lowest limit of detection and limit of quantification (LOD = 0,47 μmol∙l−1 a LOQ = 1,55 μmol∙l−1) and linear range from 0,6 to 100 μmol∙l−1 was reached in pH 6,0 B−R buffer. Further, standard addition method was used to quantify acyclovir in Zovirax tablets. Satisfactory recoveries of 101,1 ± 2,3 % using DCV and 98,8 ± 2,2 % using DPV at BDD (compared with the...
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení riboflavinu v léčivých přípravcích.
Houšť, Jiří ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnat vybrané analytické metody sloužící ke stanovení riboflavinu v určených léčivých přípravcích. Mezi metody, u kterých probíhalo jejich zhodnocení z hlediska pravdivosti, preciznosti a časové náročnosti, byla zařazena spektrofotometrie v UV/VIS oblasti, spektrofluorimetrie a voltametrie. Jednotlivá stanovení probíhala na pěti různých přípravcích, které se nacházely ve čtyřech lékových formách: tablety, potahované tablety, lyofilizáty pro přípravu infuzního roztoku a sirup. Nejpravdivější výsledky poskytlo spektrofotometrické stanovení v UV/VIS oblasti, pravým opakem bylo stanovení voltametrické. Nejpreciznější metodou byla spektrofluorimetrie. Časově nejnáročnější se ukázala voltametrie, nejméně času naopak zabralo spektrofotometrické stanovení v UV/VIS oblasti. Klíčová slova: riboflavin, UV/VIS spektrofotometrie, fluorimetrie, voltametrie
|
|
|
Využití jednoduchého elektrochemického DNA biosenzoru při stanovení environmentálních polutantů a vyšetřování jejich interakce s DNA
Blašková, Marta ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Pomocí elektrochemického DNA biosenzoru na bázi elektrody ze skelného uhlíku (GCE) a nízkomolekulární DNA z lososích spermií (DNA/GCE) byla vyšetřována interakce DNA se třemi zástupci environmentálních polutantů - naftalenu, anthracenu a 2-aminoanthracenu. Interakce s DNA byly sledovány pomocí square wave voltametrie (SWV) a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). U naftalenu nebyla pozorována interakce poškozující DNA, v případě anthracenu byl pozorován vznik interkalačního komplexu [DNA-anthracen], jehož tvorba však nezpůsobuje vznik zlomů vláken DNA. Vznik podobného interkalačního komplexu byl pozorován i u 2-aminoanthracenu [DNA-2-aminoanthracen], u kterého se na základě získaných výsledků předpokládá, že interkalace 2-aminoanthracenu do dvoušroubovice DNA vyvolává pnutí a následný vznik jednořetězcových zlomů, které způsobují, že fragmenty DNA odpadávají z povrchu elektrody. Interkalační interakce DNA s anthracenem a 2-aminoanthracenem byla využita pro vývoj elektrochemických metod pro stanovení těchto látek na GCE a DNA/GCE. Při vývoji metod byly použity DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV). Pro stanovení anthracenu byla vyvinuta DPV metoda využívající prostředí ethanol/Brittonův- Robinsonův (BR) pufr o pH 5,0 (1:1). Mez stanovitelnosti metody (LQ) na GCE byla...
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení ibuprofenu v léčivých přípravcích.
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je určena k porovnání a zhodnocení čtyř vybraných analytických metod pro stanovení obsahu ibuprofenu v lékových formách z hlediska jejich finanční a časové náročnosti, pravdivosti a preciznosti. Byly vybrány čtyři analytické metody: acidobazická titrace s vizuální indikací konce titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie a spektrofluorimetrie. Dále byly zvoleny čtyři léčivé přípravky: potahované tablety Brufen 400 mg, čípky Nurofen 60 mg, Dolgit gel 150 g a Dolgit krém 150 g. Nejpreciznější hodnoty poskytla acidobazická titrace a spektrofluorimetrie. Naopak nejméně precizní bylo voltametrické stanovení u vzorku potahované tablety Brufen a UV spektrofotometrické a voltametrické stanovení u vzorku Dolgit krému. Výsledky spektrofluorimetrického stanovení, voltametrického stanovení a UV spektrofotometrického stanovení se shodly s deklarovanou hodnotou, tj. povoleným rozmezím obsahu ibuprofenu v lékových formách. Z finančního hlediska byla nejvýhodnější spektrofluorimetrie, naopak nejnákladnější bylo voltametrické stanovení. Časově nejnáročnější bylo voltametrické stanovení, naopak nejrychlejší metodou byla acidobazická titrace. Klíčová slova: ibuprofen, acidobazická titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie, spektrofluorimetrie
|
host ::
RSS.