|
|
Přechod z aktivního života do starobního důchodu
KUNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na přechod z aktivního života do starobního důchodu. Téma této práce je velmi aktuální. Zabývá se dospělými v aktivním pracovním procesu, kteří se připravují na další životní etapu, zvažují možnosti odchodu do starobního důchodu, nebo částečné či úplné pokračování činnosti v zaměstnání. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, popsáno období aktivního stárnutí a přípravy na stáří. Je zde věnována pozornost důchodovému systému. Dále je rozebrán přechod z pracovního života do starobního důchodu, ve kterém je popsán starobní důchod, podmínky nároku, potřebné kroky k získání starobního důchodu a časování odchodu do starobního důchodu. Cílem práce je popsat, jak lidé v předdůchodovém věku prožívají své současné životní období, jak se připravují na období po ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu, a jaké faktory jejich rozhodování o ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu ovlivňují. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce je použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen lidmi, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku a zvažují ukončení či pokračování v zaměstnání. Výsledky jsou zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu má být zjištěno, zda lidé pomýšlejí na přípravu na stáří a život v důchodu, jaké mají povědomí o podmínkách pro odchod do starobního důchodu, podle čeho se rozhodují a co očekávají od života po ukončení zaměstnání. Práce může posloužit jako materiál pro občany, kteří se blíží svému důchodovému věku. Může pomoci ke specifikaci ukazatelů přechodu z aktivního života do starobního důchodu.
|
|
|
Choice Architecture and the Pension System in the Czech Republic
Polenova, Daria ; Štěpánek, Martin (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Předmětem této práce je výzkum vlivů behaviorální ekonomie na důchodový systém. Analýza je provedena se záměrem porovnání českých a švédských penzijních plánů z pohledu behaviorální ekonomie. Aplikace průzkumové logistické regrese slouží ke zkoumání rozdílů a podobností v názorech českých a švédských občanů. Jako zdroj dát jsme využili Eurobarometr 76.2 (2011). Výsledky ukazují, že oba státy mají podobné názory na fundamentální otázky týkající se důchodu. Bez ohledu na fakt, že oba národy podporují myšlenku, že starší lidé by mněli odkládat odchod do důchodu na později, je počet zaměstnaných českých seniorů nižší v porovnáni se seniory ve Švédsku. Můžeme se tedy domnívat, že švédský důchodový plán, na nějž politici uplatnili některé zásadní principy behaviorální ekonomie, funguje při maximalizaci zaměstnanosti lépe, než český systém. Lepší funkčnost švédského systému možná očekávat i při plnění hlavního cílů penzijního systému, co následně slouží jako důkaz, že lidé mohou být ovlivněni různými faktory při odkladu odchodu do důchodu. Analýza dále poukazuje na tendenci lidí k nereálným očekáváním, které vedou k situacím kdy selhává lidská schopnost správně vyhodnotit dané okolnosti. Právě takové momenty vyžadují "šťouch", aby se zabránilo nežádoucímu dopadu na život jednotlivce a na ekonomiku celé země.
|
|
|
COMPARISON OF MORTALITY STRUCTURE BY AGE IN THE REGIONS OF THE WORLD HEALTH ORGANIZATION
Sabó, Martin ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pachlová, Tereza (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá porovnáním struktury úmrtnosti podle věku a zahrnuje 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je konfrontace vývoje úmrtnosti v těchto státech za pomoci jednotlivých úmrtnostních charakteristik. Na jejím začátku jsou definovány demografické pojmy a ukazatele, zdroje dat a metodika výpočtu. Za hlavní zdroj dat byla použita databáze Světové zdravotnické organizace a Světové banky, přičemž všechny země byly rozděleny do šesti světových regionů. Druhá kapitola je věnována vybraným typem úmrtnosti, konkrétně novorozenecké a kojenecké, úmrtnosti dětí do 5 let, dále mateřské úmrtnosti a úmrtnosti dospělých. Po ní se práce zaměřuje na střední délku života 0 a 60 ročních s rozlišením pohlaví. Poslední kapitolou je část věnovaná optimálnímu důchodového věku ve vybraných státech. Závěr výše uvedené vhodně spojuje a i díky tomu v něm najdeme ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti prakticky na celém světě.
|
|
|
Porovnání důchodových systémů České republiky a Slovenska
Kreisinger, Martin ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce s názvem Porovnání důchodových systémů České republiky a Slovenska se věnuje systémům důchodového zabezpečení v těchto dvou zemích. V práci se autor věnuje obecné charakteristice důchodových systémů, a to například z hlediska jejich financování, daňového prostředí či provozovatele. Následně byl popsán současný stav českého a slovenského důchodového systému, charakteristika jednotlivých pilířů a jejich fungování. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat penzijní systémy České republiky a Slovenska, provést jejich komparaci na základě zvolených kritérií a na závěr navrhnout zajímavý či přínosný podnět pro reformu penzijního systému v ČR. Při analýze je kladen důraz na základní stavební kameny systémů a zachycení daných parametrů pro analýzu, které byly vybrány pro svou vypovídající hodnotu.
|
|
|
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice
Železná, Ladislava ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj důchodového pojištění v České republice a změn důchodového věku v souvislosti s vývojem střední délky života a změnami věkové struktury obyvatelstva České republiky. V první části práce je popsán demografický vývoj a změny věkové struktury populace v České republice. Druhá část práce obsahuje přehled historického vývoje důchodového pojištění na území dnešní České republiky, zejména vývoj nejdůležitějších právních norem, ale i statistických údajů a také základní pojmy a charakteristiky současného důchodového pojištění. Ve třetí části jsou analyzovány změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich souvislost se zvyšováním důchodového věku v systému důchodového pojištění. Klíčová slova: důchodové pojištění, důchodový věk, věková struktura obyvatelstva, naděje dožití.
|
|
|
Integrace imigrantek v důchodovém věku v České republice
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou integrace imigrantek v předdůchodovém a důchodovém věku v České republice. Hlavním cílem práce bylo popsat a analyzovat skupinu imigrantek v předdůchodovém a důchodovém věku v České republice, přinést základní přehled o situaci těchto žen s důrazem na jejich specifické postavení v sociálním sytému a zhodnotit jejich proces integrace do české společnosti. Teoretická část práce přináší charakteristiku imigrantů v České republice. Dále je zaměřena na základní definice, pojmy a teorie bezprostředně související s procesem integrace imigrantů v předdůchodovém a důchodovém věku, tedy z oblasti migrace a integrace, sociálního a důchodového systému, stáří a procesu stárnutí s ohledem na specifickou situaci v České republice včetně příkladů ze zahraničí. Výzkumná část obsahuje výsledky výzkumu realizovaného zejména prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s imigrantkami zaměřujícího se na průběh imigrace, proces integrace, ekonomickou a sociální situaci imigrantek. Získaná data jsou konfrontována s informacemi poskytnutými prostřednictvím rozhovoru s odborníkem na danou oblast a s poznatky z odborné literatury.
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přechod z pracovního procesu do starobního důchodu
Štanclová, Marie ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které probíhají u lidí, již odešli do starobního důchodu. Řeší zejména dopad na jejich další život v poslední etapě života. Následně pak také zvládnutí odchodu do důchodu, jak se při něm lidé cítí, popisuje jednotlivé změny, které u člověka probíhají. Dále pak zmiňuje informace o důchodu, druhy důchodů. Popisuje, jak může probíhat příprava na něj, adaptace. Zmiňuje se o rolích, které má člověk před odchodem do důchodu a po něm. Popisuje reakce seniorů samotných, jejich vnímání této etapy a zároveň, jak na ně reaguje jejich okolí. Veškeré informace byly, zjišťovány u oslovených respondentů, kteří si již prošli odchodem do důchodu. Byla s nimi provedena metoda strukturovaného rozhovoru a získané informace byly následně zpracovány.
|
|
|
Učení se češtiny v důchodovém věku
Drtinová, Simona ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
DRTINOVÁ, Simona. Učení se češtiny v důchodovém věku. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta filozofická, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Práce se z interdisciplinárního hlediska zabývá problematikou učení se cizích jazyků v důchodovém věku, jehož charakteristiky mohou být omezená ekonomická aktivita, větší množství volného času a možný výskyt určitých bariér způsobených věkem. Jako příklad učení se cizího jazyka bude sloužit případ cizinců důchodového věku v České republice, kteří se učí česky. V teoretické části je nejprve vymezeno stáří spolu se změnami, které k procesu stárnutí a stáří patří: změny jsou popsány na úrovni tělesné, kognitivní a sociální. Dále se v práci pojednává o procesu učení s důrazem na učení se cizích jazyků. V rámci pedagogicko-psychologické složky procesu učení jsou zde zmíněny jeho vybrané složky, konkrétně se jedná o motivaci k učení, různé formy výuky a roli učitele při výuce. Závěr teoretické části se zabývá nabídkou kurzů češtiny. Veškeré oblasti práce pojednávají o daném tématu vždy v obecné rovině a poté s důrazem právě na seniory. Praktická část této diplomové práce, provedená pomocí mnohočetné případové studie, se pokouší zodpovědět otázky týkající se motivace seniorů k učení se češtiny, průběhu a forem jejich učení, a to pomocí...
|
|
|
Stanovení věkové hranice odchodu do starobní penze
Svoboda, Radovan ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Stanovení důchodového věku je klíčovým problémem každého penzijního systému, jeho řešení se dotýká každého občana a má i významný politický rozměr. Za hlavní důvod pro navyšování důchodového věku, ke kterému dochází ve všech evropských zemích, je považován demografický vývoj a ekonomické faktory (prodlužování průměrného věku dožití, rostoucí poměr počtu důchodců k počtu ekonomicky aktivních osob a růst nákladů na důchodový systém). Práce popisuje současné reformní kroky v evropských zemích, ale zejména obsahuje obšírnou analýzu ukazatelů, které jsou relevantní při řešení důchodového věku. Analýza vychází z oficiálních statistických údajů, které jsou zkoumány i ve vzájemných korelacích. Zdůrazněna je potřeba interdisciplinárního přístupu, který eliminuje jednostranné pohledy a účelové používání dat vytržených z širších souvislostí a dlouhodobějších trendů. Zvláštní pozornost je věnována genezi a aktuálnímu řešení důchodového věku v České republice. Práce nabízí argumenty na podporu uzákonění důchodového věku v 65 letech včetně mechanismu jeho navyšování podle vývoje ukazatele naděje na dožití. Při řešení dané problematiky se vychází ze základní etického předpokladu, že důstojný život seniorů je nutným znakem vyspělé demokratické společnosti, přičemž práce podává dostatek důkazů, že penzijní systém...
|
host ::
RSS.