|
|
Důvěra v politiku v ČR v souvislosti s percepcí sociální politiky státu
Železná, Lada ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem důvěry v politiku z hlediska vztahu s percepcí sociální politiky občany ČR. Teoretická část pojednává definice, typy a koncepty důvěry v sociologii a následně se zaměřuje na systémovou důvěru a její souvislosti se sociální politikou. Empirická část využívá metodu sekundární analýzy na datech European Social Survey z roku 2008 pro Českou republiku. Cílem práce je ověření základní hypotézy, která říká, že hodnocení sociální politiky státu ovlivňuje celkovou úroveň důvěry v politické představitele a instituce.
|
|
|
Média a důvěra. Analýza vztahu oblíbenosti druhů médií a vnímání jejich důvěryhodnosti
Mičánek, Pavel ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Cílem naší práce bylo zkoumat vztah důvěry v média. Představili jsme vybrané teoretické koncepce důvěry ve vztahu ke společnosti i k médiím a vytvořili z nich vlastní teoretická východiska, která jsme posléze využili ve výzkumu důvěry v média. V teoretické části jsme definovali pojem důvěry a vymezili jej vůči dvěma základním přístupům k důvěře vycházejícím z racionálního a intuitivního chápání důvěry u vybraných autorů. Spolu s těmito dvěma principy jsme popsali hierarchické úrovně na, kterých lze důvěru zkoumat a dále jsme se zaměřili na úroveň interpersonální a systémovou. Podali jsme přehled vybraných koncepcí důvěry spolu s nástinem vývoje chápání tohoto pojmu v rámci sociologie u vybraných autorů. Následně jsme osvětlili funkci médií ve společnosti a příčiny zájmu o výzkum důvěry v média. K tomuto účelu jsme uvedli stručný přehled pojetí účinků médií na společnost a recipienty, který jsme v souladu s citovanými autory systematizovali podle míry vlivu a časové délky vyvolání účinku působení médií. Poté jsme se zabývali vývojem zkoumání důvěry z empirického hlediska a v krátkosti jsme referovali o míře důvěry v média v České republice. V závěru teoretické části jsme popsali jevy, které mohou být příčinou poklesu důvěry v média a v souladu s tím i ve společenské instituce obecně. Na základě...
|
|
|
Kdo jsme a kým se stáváme v online sociálních sítích?
Trachtová, Veronika ; Minařík, Karel (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce má za cíl analyzovat vliv online sociálních sítí na utváření naší identity, a to v kontextu změn každodennosti způsobených výrazným nárůstem počtu uživatelů těchto sítí. Na rozdíl od předchozích forem online identity, jsou online sociální sítě svázány s reálným sociálním prostředím uživatelů. Část práce je věnována vlivu reálných sociálních sítí na náš život, a formám, jimiž na nás působí: především prostřednictvím slabých pout. Dále jsou analyzovány procesy a formy, jimiž je v online sociálních sítích utvářena a manifestována identita uživatelů. Pozornost je věnována zejména narativnímu a fragmentárnímu charakteru takto utvářené identity. Práce rozebírá důsledky totální indexace uživateli vytvářeného obsahu, trvalost jeho uchovávání a možnosti vyhledávat v jeho rámci. Nastíněna je i problematika managementu vlastní reputace a významu ochrany osobních dat. Výzkumná část předkládá zjištění o formách prezentované identity uživateli Facebooku, nastavení ochrany soukromí a zejména o velikosti sítí přátel. Práce popisuje vztah mezi socializačními mechanismy v online sociálních sítích a v reálném světě.
|
|
| |
|
|
Důvěra a environmentální regulace
Hlaváček, Jan ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Macháč, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv důvěry ve společnosti na sílu environmentálních regulací. Předpokladem je negativní vztah. Využitím průřezových dat na úrovni států dochází k závěru, že vliv důvěry nebyl potvrzen. Naopak se ukázal pozitivní vliv HDP na osobu i vzdělanosti populace.
|
|
|
Důvěra a reputace v distribuovaných systémech
Samek, Jan ; Návrat,, Pavol (oponent) ; Šafařík,, Jiří (oponent) ; Hanáček, Petr (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá problematikou modelování důvěry v distribuovaných systémech, konkrétně pak více-kontextové důvěry v distribuovaných multi-agentních systémech. V současné době existuje velké množství modelů důvěry či reputace, nicméně více-kontextová vlastnost důvěry či reputace v nich není často zohledněna. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje především na analýzu více-kontextových modelů založených na důvěře a na jejím základě stanovuje předpoklady pro nový, vlastnost více-kontextovost plně podporující, model důvěry. Stěžejní částí práce je formální návrh nového více-kontextového modelu důvěry, který je schopen vytvářet, aktualizovat a uchovávat důvěru pro různé aspekty (kontexty) jedné entity multi-agentního systému. Důvěru lze v navrženém modelu budovat jak na základě přímých zkušeností, tak i na základě doporučení a reputace. Dalším aspektem navrženého modelu je schopnost odvozovat důvěru v různé kontexty na základě znalosti důvěry v kontexty jiné, což je zajištěno vytvořením hierarchické struktury jednotlivých kontextů jedné entity. Přínosem nového modelu je především zvýšení efektivity rozhodování agentů v rámci multi-agentního systému ve smyslu schopnosti výběru optimálního partnera pro provedení transakce. Návrh modelu byl ověřen implementací prototypu multi-agentního systému, ve kterém se agenti rozhodují a jednají na základě důvěry.
|
|
|
Metody a filozofie výcvikového systému horsemanship ve vztahu člověka a koně
Bílková, Šárka ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Práce představuje alternativní metodu horsemanship ve výcviku koní, která vyplývá z chování koní v jejich přirozeném prostředí. Zabývá se etologií a řečí koní, prostřednictví čeho a jak mezi sebou komunikují, a dále psychickými vlastnostmi koní, do kterých patří instinkty, které jsou v koních zabudovány již od nepaměti. Součástí práce je i kapitola, která popisuje komunikaci mezi člověkem a koněm a to na základě řeči koně, které kůň rozumí. V této kapitole je uvedeno, jak by měl člověk skrze své tělo s koněm komunikovat a také radí, jak si u koně vybudovat vztah založený na respektu a důvěře.
V neposlední řadě se práce věnuje nejvýznamnějším a nejznámějším představitelům horsmanshipu. Zabývá se vybranými metodami, jako jsou Join Up a systémem Sedmi her, které napomáhají k vytvoření partnerského vztahu mezi člověkem a koněm. Proces Join Up a Sedm her jsou doprovázeny názornými fotografiemi.
|
|
|
Adventure hra s inteligentními spolupracujícími postavami
Vacek, Lukáš ; Samek, Jan (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout a implementovat framework, který lze využít pro vývoj agentních systémů. Framework je nadstavbou nad knihovnou JADE a je realizován v jazyce Java. Framework je využit pro implementaci adventure hry. Ve hře bude několik postav (agentů), které budou mít určité role, budou spolupracovat a snažit se dosáhnout svých cílů.
|
|
|
Kompetence důvěryhodnosti pro legitimizaci sociální práce
GRAUS, Milan
Práce se věnuje tématu důvěryhodnosti v kontextech sociální práce. Cílem je nahlédnout a určit, jaké obecné i specifické okolnosti ovlivňují formování důvěry. Východiskem jsou klíčové pojmy pro poznání širšího kontextu ve kterém je fenomén důvěry zpracováván. Práce nejprve mapuje podmínky a zákonitosti vzniku a rozvoje důvěrného vztahu. Následně si všímá souvislostí s lidskými psychickými potřebami a hodnotami. Zvýrazňuje akcent důvěry v kontextu vztahu k sociálním institucím a strukturám v pojmech sociálního kapitálu. Zabývá se rolí důvěrného vztahu na rozvoj identity a individualizace a také rozvíjí téma rodiny v kontextu tématu práce. Samostatně diskutuje téma důvěry ve vztahu k sociální práci, k dovednostem a kompetencím, kterými sociální pracovníci disponují. Dále ukazuje téma důvěry v souvislosti s hlavními etickými přístupy k eticky citlivým otázkám. Nabízí základní přehled problematických tendencí v sociální práci, tzn. syndromu pomocníka a syndromu vyhoření. V práci je průběžně zhodnocováno biografické vyprávění sociálních pracovníků nejen na téma důvěry, ale i témat diskutovaných v samostatných kapitolách.
|
|
|
Důvěra v sociální pracovníky
ANDĚLOVÁ, Miroslava
Sociální práce je na důvěře postavená a sociální pracovník ji může navazovat různými způsoby. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důvěry v sociální pracovníky při práci se seniory a tím, proč je důvěra tak důležitá. Teoretická část je rozdělena do třech kapitol. První se zabývá obecně důvěrou a jejím významem v sociální práci, kde je popsán i vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem. Ve druhá části popisuji sociálního pracovníka, jaké jsou základní předpoklady pro výkon jeho povolání a obecné předpoklady a dovednosti. Důležité jsou i jeho etické zásady, morální odpovědnost, vlastnosti, schopnosti, motivace a osobnost, aby získal důvěru klienta. Třetí část je zaměřena na sociální práci se seniory a na příkladu jejich přijetí do rezidenčních služeb poukazuji na problémy s tím spojené. Zabývám se tím, jak je možné vhodnou komunikací, aktivizačními technikami a přístupy pomoci vytvořit prostředí s atmosférou důvěry, kde se senior snáze adaptuje a může žít ještě kompetentní, autonomní, spokojený a smysluplný život. Z aktivizačních technik jsem vybrala a blíže popsala reminiscenční terapii a canisterapii a z přístupů existencionální analýzu a logoterapii, které se mi zdály nejvíce vhodné pro cílovou skupinu seniorů. Teoretickou část končím tím, jak souvisí důvěra s vírou a umíráním a jak vnímají sociální pracovníci svou práci. V empirické části jsem si stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, jaké faktory ovlivňují důvěru v sociální pracovníky. K tomuto cíli byla stanovena jedna hlavní a tři dílčí výzkumné otázky. Zvolila jsem kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku sběru dat formou polostukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého záměrného výběru a byl tvořen šesti sociálními pracovnicemi pracujícími v domovech pro seniory v Písku. Realizace výzkumu proběhla v období únor březen 2016. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují důvěru v sociální pracovníky. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mezi ně patří osobnost sociálního pracovníka, především jeho schopnost empatie, trpělivost, vhodná komunikace a poskytování kvalitních služeb. Důležitý je i dostatek času na vyslechnutí seniorů, aby měli pocit, že jsou důležití a že někoho zajímají. Důvěra se nechá navazovat i díky různým aktivizacím, které ale přímo všichni sociální pracovníci neprovádějí, jen se občas účastní a jak jsem zjistila, mnou vybraný logoterapeutický přístup užívá jen psychoterapeut, který ale bohužel v organizacích nepůsobí. Většina seniorů je věřících a důvěra se někdy navazuje i přes víru a je důležitá i v posledních chvílích života seniorů, kdy jim sociální pracovník pomáhá s vyřizováním jejich osobních záležitostí nebo s urovnáním vztahů v rodině, aby mohli odejít smíření. Sociální pracovník pak vnímá svou práci jako smysluplnou, když může pomoci seniorům prožít kvalitně a důstojně závěrečnou etapu jejich života a vidí zpětnou vazbu, důvěru a vděčnost nejen seniorů, ale i jejich rodin. Domnívám se, že na výzkumné otázky jsem odpověděla. Práce by mohla sloužit jako inspirace pro začínající sociální pracovníky nebo jako podklad pro odborný článek.
|
host ::
RSS.