Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 140 záznamů.  začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vzniku ettringitu na mechanické vlastnosti cementů dopovaných zinkem.
Kunovský, Ondřej ; Matějka, Lukáš (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu akcelerátorů hydratace v cementových pastách dopovaných zinečnatými ionty. Byl studován jejich vliv na hydratační reakce, mechanické vlastnosti a množství vzniklého ettringitu. Byl použit cement CEM I 42,5 R a zinek byl přidáván ve formě ZnO v množství 1 hm. % Zn vůči cementu. Pevnosti byly měřeny v časovém horizontu 98 dní. Dále byly u vybraných vzorků provedeny analýzy metodami SEM, XRD a DTA ke zjištění množství ettringitu. Bylo zjištěno, že pevnosti v tlaku mohou v průběhu hydratace i klesat. Při tomto poklesu bylo pomocí SEM, XRD a DTA zjištěno snížení množství ettringitu ve vzorku.
Termodynamická stabilita ettringitu
Magrla, Radek ; Durica,, Tibor (oponent) ; Bílek,, Vlastimil (oponent) ; Brauner,, Josef (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce nabízí v teoretické části shrnutí dosavadních poznatků o portlandském cementu a o technologii jeho výroby. Dále informace o Fluidním popílku, AFt a AFm fázích a o shrnutí dosavadního stavu poznání termodynamické stability ettringitu. Praktická část je pak zaměřena na příprava ettringitu na bázi yeelimitového slínku, studium vlivu prostředí na termodynamickou stabilitu ettringitu a příprava ettringitu metodou přímé adice hydroxidu vápenatého a síranu hlinitého.
Úskalí zastavování hydratace alkalicky aktivované strusky organickými látkami
Chadima, Jan ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zastavením hydratace alkalicky aktivované strusky organickými rozpouštědly a sleduje do jaké míry ovlivní vybrané organické rozpouštědlo výsledky z analýz. Použitými rozpouštědly byl aceton, diethylether, ethanol, isopropanol a methanol, a to proto, že se jedná v praxi o nejpoužívanější organické rozpouštědla. Pro posouzení míry ovlivnění organických rozpouštědel na vzorky alkalicky aktivované strusky a vzorky portlandského cementu byla použita termogravimetrická analýza spolu s diferenční termickou analýzou. Nejvíce vzorky ovlivňoval methanol a aceton a čím déle byl vzorek uložen v rozpouštědle, tím více reagoval s organickým rozpouštědlem. Nežádoucí interakce organického rozpouštědla byla největší u vzorků portlandského cementu. Vzorky, které byly před analýzou vypláchnuty diethyletherem, měly menší hmotnostní ztráty než vzorky nevypláchnuté. V případě alkalicky aktivované strusky bylo zjištěno, že způsob ovlivnění termogravimetrických výsledků organickými rozpouštědly velmi závisí na použitém aktivátoru, přičemž nejmenší vliv byl pozorován u aktivace Na2CO3, naopak největší vliv byl při teplotách do 600 °C pozorován pro aktivaci NaOH, zatímco pro vyšší teploty u aktivace vodním sklem.
Vliv zinku na mechanické vlastnosti cementových kompozitů
Štarha, Tomáš ; Šilerová,, Iva (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je sledování vlivu zinku na mechanické vlastnosti portlandského cementu. Zinek byl testován ve formě oxidu zinečnatého. Do cementu byly přidávány tři urychlovací přísady, kterými byly oxid vápenatý, kyselina mravenčí a mravenčan vápenatý v různých poměrech. Následně byly sledovány mechanické vlastnosti všech těchto směsí pomocí měření pevností v ohybu a pevností v tlaku po 7 a po 28 dnech a směsi byly analyzovány pomocí XRD a DTA metody. Pomocí isoperibolické kalorimetrie byla také sledována hydratace cementu CEM 42,5 R s obsahem oxidu zinečnatého.
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
Hybridní pojiva na bázi fluidního popílku
Hubáček, Václav ; Cába, Vladislav (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo vyvinout hybridní pojivo na bázi fluidního popílku se zaměřením na dávkování Portlandského cementu, sledování průběhu hydratace, měření mechanických vlastností pojiva, identifikace hydratačních produktů a srovnání s portlandským cementem. Hybridní pojivo bylo vyvíjeno tak, že k vybrané směsi fluidního popílku aktivovaného hydroxidem sodným bylo dávkováno různé množství cementu. U těchto směsí hybridních cementů byly měřeny doby tuhnutí a pevnosti v ohybu a v tlaku. Následně byl vybrán jeden hybridní cement, který byl podroben dalším analýzám (XRF, XRD, SEM/EDS a izotermická kalorimetrie). Uvedené měření a analýzy byly zopakovány i pro vzorek Portlandského cementu a poté byly vzorky aktivovaného fluidního popílku, hybridního cementu a Portlandského cementu porovnávány mezi sebou. Z výsledků měření vyplývá, že co se složení týče, tak jsou si vzorky aktivovaného fluidního popílku a hybridního cementu velmi podobné a přídavek cementu má na složení jen mírný vliv. Hlavním hydratačním produktem byl u obou ettringit. Co se mechanických vlastností týče, tak přídavek cementu má kladný vliv na zkrácení počátku doby tuhnutí i na počáteční a výsledné pevnosti.
Vliv akcelerátorů hydratace na cement dopovaný zinkem
Beneš, Pavel ; Šilerová,, Iva (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Zinek v cementu má negativní vlastnosti především kvůli výraznému zpoždění hydratace. Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratace cementů s obsahem zinku. Průběh hydratace cementu byl sledován pomocí isoperibolické kalorimetrie. Zinek byl dopován k CEM I 42,5 R ve formě 1 hmotnostního procenta oxidu zinečnatého. V rámci akceleračních přísad se použily oxid vápenatý, kyselina mravenčí a mravenčan vápenatý v různých poměrech. Získané výsledky byly porovnány s naměřenými pevnostmi, nakonec byla u daných akcelerátorů diskutována vhodnost pro použití ve stavebnictví.
Studium alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech
Bradová, Lada ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá otázkou alkalicko-křemičité reakce (ASR) v hybridním systému, který byl v bakalářské práci navržen tak, aby splňoval požadavky dané ČSN EN 197-1 a byl klasifikován do skupiny vysokopecní cement s označením CEM III/C. Velkou neznámou tohoto systému je jeho trvanlivost, z tohoto důvodu byly použity stejné metody (ASTM C1260, ASTM C289 a ASTM C856) k určení ASR, jako u běžných betonů založených na portlandském cementu. Mezi doplňkové metody byly zařazeny stanovení pevnosti v tlaku dle ČSN EN 196-2 a sledování mikrostruktury pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Výsledky hybridního systému byly srovnávány s dalšími dvěma typy cementů - CEM I a CEM III/B. Z výsledků stanovení pro ověření ASR bylo zjištěno, že na rozdíl od vzorků s CEM I, hybridní systém (CEM III/C-HB) a CEM III/B vykazovaly nejmenší sklony k ASR. Výsledky doplňkových metod poukázaly na zvýšení pevnosti vzorku CEM III/C-HB, který již po 14 dnech v roztoku 1 M NaOH vykazovalo 43 % větší pevnost, než po 28 dnech ve vodním uložení. Na základě zjištěných poznatků je jisté, že vzorky s CEM III/C-HB prokazují malou náchylnost k ASR.
Studium ovlivnění hydratace portlandského cementu působením zinku
Ptáček, Martin ; Janča, Martin (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Téma této práce je sledování vlivu zinku na hydratační proces v portlandském směsném cementu (konkrétně s příměsí jemně mleté granulované vysokopecní strusky, vysokoteplotního a fluidního popílku). Jak velké množství zinku a v jakém čase zůstává v pórovém roztoku během hydratace. Také byla zjišťována aktivační energie směsí cementu se zinkem ve formě rozpustných solí (Zn(NO3)2.6H2O a ZnCl2) a nerozpustného oxidu (ZnO) pomocí izotermální kalorimetrie. Pomoci metody XRF bylo zjištěno složení v průběhu hydratace. Izotermickou kalorimetrií byl zkoumán retardační efekt zinkua a také za pomoci této metodi byla vypočítána aktivační energie. Metody XRF a ICP-OES byly použity pro měření obsahu zinku v pórovém roztoku. A množství portlanditu bylo sledováno metodou metodou DTA a XRF.
Sledování termodynamické stability ettringitu v závislosti na zvolených vnitřních a vnějších parametrech
Kolaja, Filip ; Hoffmann,, Oldřich (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na dlouhodobé sledování termodynamické stability ettringitu za zvolených podmínek a jeho možnou nestabilitu či transformaci do jiné AFt fáze, zejména do thaumasitu. Sledované vzorky ettringitu byly vyrobeny dvojím způsobem, hydratací yeelimitu v soustavě s alitem a adicí síranu hlintého a hydroxidu vápenatého.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 140 záznamů.   začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.