|
| |
|
| |
|
|
Komunikační a řídicí karta k elektronovému mikroskopu
Robotka, Jan ; Petyovský, Petr (oponent) ; Macho, Tomáš (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce bylo navrhnout novou komunikační a řídicí kartu pro elektronový mikroskop, případně pro další zařízení firmy Delong Instruments a.s., která se zabývá jejich vývojem a výrobou. Tato karta by měla nahradit stávající komunikační kartu, jejíž výpočetní výkon již začíná být nedostačující. Současně nahradí i řídicí a měřicí kartu s A/D a D/A převodníky. Bude tedy umožňovat nejen komunikaci s nadřazeným počítačem a ostatní elektronikou, ale i řízení dalších subsystémů elektronového mikroskopu, zjišťování jeho provozních stavů a měření vnitřních fyzikálních veličiny. V úvodu práce byly nejprve stanoveny požadavky karty, na jejichž základě byla navržena základní koncepce včetně jednoduchého blokového schématu. Důležité bylo vybrat vhodný mikrokontrolér, který bude celou kartu řídit a je tedy její nejdůležitější částí. Důraz byl kladen především na dostatečný výpočetní výkon, velkou modularitu z hlediska jeho periferií, vidinu inovace a podpory do budoucna a samozřejmě cenu. Dále bylo požadováno, aby v sobě zahrnoval rozhraní Ethernet, pomocí kterého bude karta komunikovat s nadřazeným počítačem. Vybrán byl mikrokontrolér s jádrem ARM Cortex-M3, jehož vlastnostem je věnována samostatná kapitola. Další část práce se zabývá hlavním komunikačním rozhraním karty, kterým je již zmíněné rozhraní Ethernet. Po obecném popisu je toto rozhraní stručně prostudováno v souvislosti s vybraným mikrokontrolérem a dále je řešena otázka vyšších vrstev komunikace, kterou představují protokoly rodiny TCP/IP. Nedílnou součástí práce byl výběr důležitých komponent, kterými jsou zejména A/D a D/A převodníky. Jejich parametry budou mít velký vliv na konečné vlastnosti karty. V závěrečné, stěžejní fázi bylo navrženo obvodové schéma, které je v práci detailně popsáno a vysvětleno. Toto schéma je hlavním výsledkem celé práce a je hlavním podkladem pro následnou realizaci navržené karty. Navržená karta bude schopná zpracovat a řídit 16 diferenciálních analogových vstupních signálů, 16 diferenciálních analogových výstupních signálů, 8 digitálních vstupů, 8 jednoduchých digitálních výstupů a 4 digitální výstupy spínané přes optické oddělovače. Bude komunikovat s nadřazeným počítačem přes rozhraní Ethernet rychlostí až 100 Mbit/s, s ostatní elektronikou přes sériovou linku UART s využitím optických kabelů a s dalšími zařízeními přes rozhraní RS-485 a RS-232.
|
|
|
Modification of nanomanipulator used in electron microscope
Habarka, Ondrej ; Tkoč,, David (oponent) ; Krejsa, Jiří (vedoucí práce)
The goal of this master's thesis is to improve the smallest step performance of the nanomanipulator, that is used in electron microscope. The first part deals with analysis of the mechanism in order to find possible solutions. Further the thesis deals with testing the solutions such as optimizing stiffness of the pretension springs of the mechanism or changing lubrication of the worm drive of the mechanism. Result of the thesis is choice of the most suitable solution according to tests results and then modification of the nanomanipulator.
|
|
| |
|
|
Mikroskopická analýza defektů solárních článků
Brukner, Jakub ; Solčanský, Marek (oponent) ; Stojan, Radek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detekcí defektů solárních článků pomocí elektroluminiscence, elektronového mikroskopu a následného 3D modelování defektních oblastí a struktury solárního článku. V textu jsou popsány základní metody pro detekci defektů vyskytujících se v solárních článcích. Také jsou zde popsány základní defekty, které se mohou objevit při jejich výrobě. Pro lepší orientaci je zde také popsán základní princip funkčnosti solárních článků a postup jejich výroby.
|
|
|
Diagnostika ložisek elektrických motorů
Kratochvíl, Lumír ; Janda, Marcel (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce po jednotlivých kapitolách člení klíčové jevy a poznatky které mají jako společného jmenovatele vznik nevratných procesů vedoucích k poškození ložisek v elektrických strojích a přístrojích. V úvodu práce je základní popis a dělení ložisek i s doporučenými metodami jejich základní obsluhy. Následující kapitoly se pak dále zabývají jednotlivými zdroji poškození, diagnostikou jednotlivých poškození, popřípadě detailněji zkoumají průvodní jevy poškozování ložisek. V první praktické části práce jsou fyzicky rozebrána poškozená ložiska a je provedena jejich diagnostika na elektronovém mikroskopu. Druhá část práce se zabývá vibrodiagnostikou a použitím vhodných metod pro zjištění stavu valivého ložiska a následně lokace původu zdroje vibrací na chybových frekvencích.
|
|
|
Elektronový ray tracer
Suchánek, Jan ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje simulaci elektronového mikroskopu. Spojuje poznatky z metod sledování paprsků a realistického zobrazování s fyzikálními poznatky z oblasti elektronové mikroskopie. Cílem práce je vytvořit funkční a co nejvěrnější simulátor skenovacího elektronového mikroskopu s kvalitním výstupem v úměrně rychlém čase. Přínos práce spočívá v získání dostatečného množství obrazového materiálu pro další zpracování, především v oblasti strojového učení, ale i pro usnadnění vývoje aplikací mikroskopu pro post-processsing. V současné době se obrázky získávají z reálného systému a ručně anotují.
|
|
|
Konstrukční návrh precizního manipulátoru
Stuchlík, Petr ; Pavlík, Jan (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky a následného konstrukčního řešení precizního manipulátoru využívaného jako stolek elektronového mikroskopu. První část závěrečné práce se zabývá problematikou, spojenou s pohybem zkušebního vzorku uvnitř elektronového mikroskopu. Následně byly navrženy možné konstrukční varianty, ze kterých se dále vyvíjely další kroky pro správnost a funkčnost manipulátoru. Jednotlivé silové namáhání součásti byly vypočítány. Výsledek práce byl zkonstruován jako CAD model s následným přenesením na výkres sestavy.
|
|
| |
host ::
RSS.