|
|
Využití srážkových vod v průmyslovém objektu
Vacek, Jan ; Bárta, Ladislav (oponent) ; Vrána, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce obsahuje návrh zdravotně technických instalací a plynovodních zařízení v průmyslovém objektu. Teoretická část řeší využívání srážkových vod v objektu jako vody provozní a experimentální stanovení průtoku a potřeby vody pro výrobní a skladovací halu s administrativní vestavbou. Výpočtová část řeší návrh variant řešení zdravotně technických instalací a plynovodních zařízení v objektu výrobní a skladovací haly s administrativní vestavbou. Praktická část obsahuje návrh a projekt vybraných variant zdravotně technických instalací a plynovodních zařízení v objektu výrobní a skladovací haly s administrativní vestavbou, a také aplikaci využití srážkových vod v tomto typu objektu.
|
|
|
Ocelová konstrukce průmyslové budovy
Kopecký, Ladislav ; Pilgr, Milan (oponent) ; Sýkora, Karel (vedoucí práce)
Výrobní hala se skladovacím přístavkem. Délka haly je 72m a šířka 30m. Hlavní loď má rozpětí 24m a přístavek má rozpětí 6m. Vzdálenost mezi příčnými vazbami je 6m. Výška hlavní haly je 10,7m a výška přístavku je 13,0m. Střecha je plochá se spádem 3,5% hlavní haly a 8,75% přístavku. Konstrukční systém haly je prostorová prutová konstrukce. Příčná vazba je navržena jako ocelový rám s plnostěnným vazníkem. Ve střešní konstrukci jsou navrženy vaznice. Stabilita konstrukce je zabezpečena příčnými a podélnými ztužidly. Hala je kloubově uložena na základových patkách. Hala je opláštěna stěnovými a střešními PUR panely. Hlavní loď haly je vybavena mostovým jeřábem o nosnosti 8t.
|
|
|
Historické pivovary: budoucnost nebo minulost?
Mosler, Štěpán
Do dnešní doby je v České republice evidováno na 1400 objektů pivovarů a to jak funkčních nebo využívaných k jiným účelům, tak i opuštěných nebo zaniklých. Bohužel většina z nich jsou objekty opuštěné a chátrající. Důležité je jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál nebo nechat prostor pro nové? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Příspěvek se snaží stručně charakterizovat a upozornit na mimořádné vlastnosti jedné velké skupiny výrobních budov, které se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Pokusit se nabídnout možnosti jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován aspoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
| |
|
|
Historie a vývoj pivovarské architektury
Mosler, Štěpán
Příspěvek se snaží stručně pospat historické souvislosti vývoje pivovarnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Zachytit důležité historické milníky, které ovlivnili vývoj architektury a stavitelství pivovarských objektu od jejího počátku až do současnosti.
|
|
|
Ocelové konstrukce objektů kotelny a strojovny
Krompolc, František ; Melcher, Jindřich (oponent) ; Karmazínová, Marcela (vedoucí práce)
Pro stavební objekt výrobního bloku bioelektrárny je navržena nosná ocelová konstrukce členěná do dvou částí pro dva oddělené prostory kotelny a strojovny. Kvůli specifickému zatížení od provozního zařízení, aparátu a potrubí jsou navrženy různé plošiny, konzoly, lávky a technologické konstrukce. Konstrukce haly kotelny je tvořena systémem hlavních sloupů HEB v řadě 1 a 4 vetknutých do základů, spojených v příčném směru plnostěnnými vazníky IPE, které jsou rámově napojené na sloupy. Na vazník je uložena nosná konstrukce střešního pláště, která je tvořena soustavou vaznic z válcovaných profilů UPE. Tuhost střechy je zajištěna vodorovným ztužidlem s táhly mezi vaznicemi. K ocelové konstrukci kotelny je připojena konstrukce strojovny. Je tvořena řadou vetknutých hlavních sloupů HEB v řadě 4, 7 a 8. Střešní vazník IPE je navržen na rozpětí 12 900 mm mezi řadou 4 a 7 a na rozpětí 4800 mm mezi řadou 7 a 8. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna vedle vetknutých sloupů a střešní příčle zejména systémem svislých stěnových ztužidel spolupůsobících s vodorovným střešním ztužidlem. Ke strojovně mezi řadami sloupů B, C, D, E, F a G a 8 až 9 přimyká konstrukce rozvodovny. Technologická konstrukce se nachází v prostoru strojovny. Konstrukci tvoří nosné rámy tvořené sloupy HEA, příčlemi IPE a HEA a svislým zavětrováním z válcovaných profilů. Sloupy HEA jsou na základy uloženy kloubově. Tuhost konstrukce je v obou směrech zajištěna svislými ztužidly a přípojem plošinových nosníků do průvlaku haly. Kotelna má půdorysné rozměry 14 700 mm x 22 500 mm a strojovna 22 500 mm x 19 700 mm. Osové vzdálenosti řad sloupů A, B, C, D, F, G a H v podélném směru jsou 3100 mm, 3 x 4600 mm a 2x 2800 mm, délka vazníku nad prostorem kotelny je 14 700 mm (viz. Obr. 4 Půdorys). Výška haly kotelny je 19,280 m pod vazník. Vzdálenosti řad A, B, C, D, F a G v podélném směru jsou 3100 mm, 3x4600 mm a 2100 mm. Výška strojovny pod vazník je 10,690 m (v řadě 7).
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Zabadalová, Kateřina ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko-architektonická studie postindustriálního území továrního areálu Zbrojovka Brno. Hlavním motivem řešení je návrh dostavby, nové funkční využití a nové prostorové uspořádání s volbou vhodných programů pro dnes nevyužívané území. Návrh se zaměřuje na městskou polyfunkčnost, kvalitu veřejných prostorů a uplatnění principů udržitelného urbanismu.
|
|
|
Konverze obilního sila ve Zlíně
Blažek, Jan ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma konverze obilního sila ve Zlíně. Cílem bylo navrhnout jinou možnost využití, než která je prováděna novým majitelem – skladování a další víceméně pomocné provozy. V současné době jsou vybourána železobetonová válcová sila a objekt se mění ve standardní etážovou strukturu. Hlavní myšlenkou je alternativní řešení, které může zůstat soukromou iniciativou, nevyvolá tedy další nároky na veřejné peníze a zároveň přiláká široké publikum svou atraktivní náplní. Návrh nastiňuje variantu nezatěžující veřejné zdroje a zároveň působí pozitivně v rámci ekonomického prospěchu města Zlína. Jedná se o vložení nezvyklých funkcí do původních prostorů obilných sil – indoor skydiving, indoor diving, umělou lezeckou stěnu apod. Vzniklo by adrenalinové centrum doplněné podpůrnými funkcemi – komerčními plochami, restaurací s terasou a ubytováním. Vizuální zpřístupnění vnitřních aktivit při zachování charakteru baťovské architektury z hlavních pohledových os by tento mimořádný objekt nejen zatraktivnilo, ale zajistilo i jeho dlouhodobou budoucnost.
|
|
|
Návrh inženýrské konstrukce
Svoboda, Adam ; Volf, Marek (oponent) ; Klusáček, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou návrhu průmyslových hal a je zaměřena výhradně na návrh a posouzení krátkých konzol. První část práce tvoří překlad odborného textu prof. J. Schlaicha (E DIN 1045-1). V druhé části práce jsou získané znalosti aplikovány na posouzení stávající průmyslové konstrukce SUAS a.s. ve Vřesové. Pro analýzu krátkých konzol byl použit model náhradní příhradoviny a metoda omezení tlakového napětí betonu v uzlech příhradového modelu. Závěr práce tvoří návrh zesílení nevyhovujících krátkých konzol pomocí předpínacích kabelů pro zajištění bezpečného provozu jeřábové dráhy.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT
Krejčířová, Zuzana ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je rozpracování předem vytvořené architektonické studie do podoby projektové dokumentace včetně architektonického i technického detailu. Zadáním studie bylo vytvoření budovy Centra transferu technologií Vysokého učení technického v Brně, Králově Poli, Pod Palackého vrchem. Centrum transferu technologií je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jde o zprostředkování nových technologií, znalostí a výsledků vědecké práce. Jedná se o pronajímatelný objekt, který se nachází v technologickém parku a tvoří ho tři části. Administrativa, laboratoře a výrobní haly. Objekt je navržen jako modulární systém v rastru 6x6x6 m, funkční prostorová struktura, která je vyplněna výše zmíněnou funkcí. Budova je vizuálně i funkčně rozdělena na dvě části. Přední část objektu tvoří moduly, které jsou předěleny na dvě podlaží a tvoří tak obdélníkový rastr rozměrově bližší lidskému měřítku. Ten je vyplněn administrativou a laboratořemi. Druhou část tvoří samotné výrobní haly ponechané v původním krychlovém modulu.
|
host ::
RSS.