|
|
Mesenchymal stem cells for treatment of spinal cord injury
Dubišová, Jana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Poranenie miechy a jeho terapia pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek Abstrakt Pacienti s vážnym poranením miechy (SCI - spinal cord injury) majú malú šancu na plnohodnotný návrat do ich pôvodného života. Tento druh zranení necháva doživotné následky ako na samotnom pacientovi, tak aj na jeho najbližšom okolí, rodine a celosvetovo sú vydávané nemalé finančné prostriedky pre znovuzačlenenie týchto pacientov do spoločnosti. Táto práca sa zameriava na popis poranenia miechy, jeho komplikovanosť a možnosť liečby pomocou novej terapeutickej metódy mezenchymálnymi bunkami. Prvá časť pojednáva o závažnosti poranenia miechy a jeho patofyziológii s predstavením následných klinických fáz. Druhá časť je venovaná novým liečebným metódam a prístupom s dôrazom na bunkovú terapiu. Tretia časť predstaví liečebnú metódu pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek (MSCs - mesenchymal stem cells), ktorých imunomodulačné a protizápalové vlastnosti, tak ako ich schopnosť migrácie do miesta poranenia a možnosť ich genetickej modifikácie z nich urobili skvelých kandidátov na liečbu tohto závažného poranenia. Kľúčové slová: Poranenie miechy, kmeňové bunky, mezenchymálne kmeňové bunky, bunečná terapia, regeneratívna medicína
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Odpověď metastatických buněčných linií karcinomu prostaty na genotoxický stres
Imrichová, Terezie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Rakovina prostaty je u mužů čtvrtá nejčastější příčina úmrtí v oblasti nádorových onemocnění. Jedním z nejúčinnějších léčebných přístupů je v současnosti radikální prostatektomie následovaná terapeutickým ozařováním. Tato metoda však není stoprocentně účinná; až u 53 % pacientů se po ozařování objeví sekundární nádory. Dle naší hypotézy samo ionizující záření indukuje v buňkách změny, týkající se zejména epiteliálně-mesenchymální tranzice a kmenovosti, které umožňují nádoru metastázovat. Abychom tuto hypotézu ověřili, ozařovali jsme buňky metastatické nádorové linie rakoviny prostaty DU145 frakcionovaným zářením 10 x 2 Gy a sledovali jsme expresi vybraných epiteliálních, mezenchymálních a kmenových markerů před a po ozáření. Kromě toho jsme se zaměřili na subpopulaci tzv. plovoucích buněk, které vznikají během ozařování. Tyto buňky jsou schopny přežít ozařovací režim, po nějaké době přisednou zpět na podklad a dají vzniknout readherentní populaci. Naším cílem bylo stanovit, v jaké fázi buněčného cyklu se tyto buňky nacházejí a zda, příp. jak rychle proliferují. V této práci jsme ukázali, že ozařování působí jen malé změny týkající se epiteliálního/mesenchymálního a kmenového charakteru adherentní frakce DU145 buněk. Dále jsme experimentálně prokázali, že malá populace buněk je schopná přežít proces...
|
|
|
Evropsko - právní úprava patentů vědy a výzkumu
Hrdličková, Klára ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Evropsko - právní úpravy patentů v oblasti vědy a výzkumu. Pojícím prvkem práce je oblast bioetiky, která má významné uplatnění při tvorbě právní úpravy která má pokrýt rizika a výhody, které přináší medicínský výzkum. S mírou změny, která výsledky výzkumu v oblasti přinese přímo úměrně roste nutnost právní úpravy zaměřené na etické otázky, které výzkum přináší. Ústřední téma bylo věnováno dvěma oblastem výzkumu. Výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a následné možnosti právní úpravy patentů s tímto výzkumem spojených a právní úpravy patentů v oblasti výzkumu na nanočásticích. Výzkum v oblasti lidských embryonálních kmenových buněk je z etického hlediska pro mnoho států Evropské unie nepřijatelný. Nutným znakem je zničení lidského embrya, což rozviřuje otázku, zda v zájmu pokroku je možné ničit potenciální lidské jedince. Léčebný potenciál lidských embryonálních kmenových buněk je velký. S ohledem na neomezenou možnost proliferace jsou lidské embryonální kmenové buňky schopny vytvořit jakékoliv dceřiné buňky lidského těla. Výzkum na lidských kmenových buňkách je v některých státech Evropské unie podporován, v některých tolerován a v některých přímo zakázán. Pojítkem je, že žádný stát nechce přímo přiznat, že schvaluje ničení lidských embryí z důvodu...
|
|
|
Targeted differentiation of mesenchymal stem cells and their clinical application
Hámor, Peter ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Trošan, Peter (oponent)
Cílem této práce je úvod do možností neurální diferenciace mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v klinické praxi zaměřené na opravu a regeneraci tkání centrální nervové soustavy. Protože tato soustava představuje řídící centrum funkčních vlastností celého těla a léčba zranění a degenerací často přináší mnoho problémů a překážek, je možnost využití vlastních buněk jako transplantátu nebo podpory přirozených regeneračních vlastností tkání hodna hlubšího zkoumání. Práce se postupně zaměřuje na obecné vlastnosti a charakteristiku kmenových buněk a jejich diferenciačního potenciálu, následně jsou podrobněji charakterizované mezenchymální kmenové buňky společně s možností jejich izolace a kultivace. Hlavní část textu tvoří rešerše studií a metod zaměřených na cílenou diferenciaci mezenchymálních kmenový buněk se snahou o jejich transdiferenciaci do buněk neurální buněčné linie, společně se současným a předpokládaným využitím těchto buněk v terapiích centrální nervové soustavy.
|
|
|
Sledování buněčných populací z regresivních zubních primordií během ontogeneze
Řadová, Marie ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(v českém jazyce) Vývoj zubního primordia u myší je důležitý model pro studium odontogeneze. U myší se během embryogeneze vyvíjí několik zubních rudimentů. Jsou to struktury, které se u jejich fylogeneticky starších příbuzných vyvíjí ve funkční zuby. Stejně tak můžeme vznik zubů z těchto zárodků iniciovat u některých myších mutantů. V mé diplomové práci jsme se zaměřili na význam rudimentárních struktur s odontogením potenciálem u postnatálních jedinců. Jako model vývoje jsme vybrali buněčnou populaci pocházející z rudimentálního primordia MS (mesial segment), které se vyvíjí v diastemě dolní čelisti během 12,5 embryonálního dne. Pomocí inducibilní Cre-lox technologie jsme označili buňky, které jsou v tomto čase součástí signální domény tohoto primordia. Jako marker těchto buněk byl použit gen Shh. Zjistili jsme, že tyto buňky dále přetrvávají jak prenatálně, tak také u postnatálních jedinců. Tuto buněčnou oblast jsme dále izolovali a testovali pomocí různých metod. Přišli jsme na to, že v buňkách postnatálního jedince se exprimují markery kmenových buněk (Sox2, Bmi1, Gli1) a také geny pro významné strukturní proteiny matrix skloviny: ameloblastin a amelogenin. Markery kmenových buněk se exprimují také v kultuře in vitro izolovaných buněk. Tato buněčná populace má tak zřejmě během dalšího života...
|
|
|
3D tisk kmenových buněk a analýza mikroskopických obrazů
Kandra, Mário ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci sa venujeme využitiu 3D biotlače v tkanivovom inžinierstve. Popisujeme využitie biomateriálov pri stavbe tkanivových nosičov a aplikáciu kmeňových buniek v 3D biotlači. V závere teoretickej časti špecifikujeme najpoužívanejšie techniky 3D biotlače so zameraním sa na vytlačovaciu techniku. V praktickej časti navrhujeme metódu 3D biotlače cievneho tkaniva. Ďalej realizujeme prototyp tlačovej hlavy, jej ná- vrch a 3D tlač jednotlivých dielov. K mechanickej časti vytvárame riadiací systém pre kontrolu tlače. Na záver si pomocou programových modulov viazualizujeme usporiadanie buniek.
|
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Kmenové buňky v tkáních savců - pohled do minulosti a současný stav poznání
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
V dospělém savčím organismu je sebeobnova tkání zajištěna aktivitou kmenových buněk. V rámci epitelu tenkého střeva jsou kmenové buňky, na rozdíl od většiny ostatních tkání, poměrně přehledně uspořádány. Mimo to je epitel tenkého střeva pro studium kmenových buněk vhodný i z hlediska své pravidelné struktury a vysoké rychlosti sebeobnovy. Jedny z prvních poznatků o kmenových buňkách střevního epitelu byly získány z experimentů zahrnujících generování embryonálních agregačních chimér a transgenních chimér myši. Zásadní význam pro studium mělo objasnění vlivu signalizace Wnt na kontrolu dynamiky linií kmenových buněk a s tím související objev jedinečného markeru kmenových buněk střevního epitelu proteinu Lgr5. Hlavním nástrojem výzkumu se následně staly geneticky modifikované myši s modifikovaným lokusem Lgr5. Názory na konkrétní identitu a organizaci dělení střevních epiteliálních kmenových buněk zůstávají dosud sporné. klíčová slova: kmenové buňky, CBC buňky, střevní epitel, chiméra, signalizace Wnt, Lgr5, "reportérové" myši
|
host ::
RSS.