|
|
Secesní umění ve volném čase dětí
Lachnit, Ondřej ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na secesní umění ve volném čase. V první části, která je teoretická, se zaměřuji na vymezení pojmů volného času, funkcí volného času a vstupní charakteristikou secese, kde se zabývám především dekorativními prvky, jako jsou štuková, malířská a sochařská výzdoba, vitráže, kovové prvky a svítidla. Praktická část se věnuje projektu, který jsem vytvořil pro volnočasové pedagogy a učitele výtvarné výchovy. Na základě vytvořeného projektu jsem s lektory kroužků a učiteli výtvarné výchovy diskutoval nad vytvořeným projektem a bakalářkou práci doplnil jejich výstupy. Koncept projektu je rozdělen do čtyř bloků, které na sebe vzájemně navazují a je určen pro žáky druhého stupně. V prvním bloku se zaměřuji nad hledáním znaků secese s procházkou k architektuře v Praze. Druhý blok se věnuje poznáváním secesních šperků a jeho tvorbě. Třetí blok je zaměřený na architekturu a tvorbu modelu. Poslední, čtvrtý blok se věnuje tématu vernisáže a její přípravy a celkové reflexe všech bloků.
|
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
|
Kondiční závislost druhotných ornamentů a výběr partnera u koroptve polní Perdix perdix)
Gabrielová, Barbora ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Práce se snaží objasnit vztah kondice, míry exprese ornamentu a výběr partnera u populace druhu koroptve polní (Perdix perdix). Sestává z části korelativní a manipulativní. V korelativní části práce byl sledován vliv kondičních parametrů na ornamentaci u divoké populace tohoto druhu a samičí preference pro ornament. Zde byla zjištěna souvislost mezi velikostí a barvou ornamentů. Velikost i barva karotenoidního proužku a velikost melaninové podkovy souvisí s imunitními funkcemi a kondicí organismu (komplementová aktivita, poměr immaturních erytrocytů, HL, odpověď na PHA). Dále byl zjištěn vliv karotenoidního ornamentu na rychlost párování samce. Na uměle odchovaných jedincích se byla nejdříve ověřena přítomnost karotenoidů v červeném kožním znaku za okem a poté bylo v pokusu manipulováno s hladinami přijímaných karotenoidů a stimulací imunity. Byla testována tzv. "Carotenoid maintenance" hypotéza, která předpokládá spíše negativní vliv karotenoidů na zdraví jedince a expresi ornamentu, která se nicméně nepotvrdila. Podávání karotenoidů vedlo pouze ke zlepšení červenosti a stimulace imunitního systému měla prokazatelný negativní vliv pouze na hmotnost jedince. Práce přispívá k objasnění role ornamentů v signalizaci kondice jedince.
|
|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Ornament v přírodě, vědě a umění. Analýza diskurzu připadové studie výuky
Havlásek Tatarová, Lucie ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Machalický, Lukáš (oponent) ; Zindulka, Ondřej (oponent)
Lucie Havlásek Tatarová OrnamenT v přírOdě, vědě a umění Analýza diskurzu případové studie výuky Abstrakt Disertační práce Ornament v přírodě, vědě a umění se zabývá tématem ornamentu v současném umění, designu a architektuře. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány přírodě a vědě jako inspiračním zdrojům pro současné umění. Kapitola Tělo a ornament se zabývá ornamenty na lidském těle a vzory tvořenými z lidských těl. Autorská tvorba a tvorba studentů v rámci výuky jsou integrální částí hlavního textu práce. Zvláštní kapitola je věnována projektu Bodyornament. Jedná se o projekt umělecký, edukační a výzkumný. Hlavní část jeho realizace proběhla formou akce ve Veletržním paláci v Praze. Spolu se studenty jsme vytvářeli ornamenty tvořené z jejich těl, ty byly fotograficky zdokumentovány a staly se součástí konvolutu reflexivních bilancí spolu se studentskými výpověďmi. Analýzy těchto primárních dokumentů vedly k interpretačním závěrům. Výzkum používá kombinaci specifických forem kvalitativního výzkumu a výzkumu uměním a konkrétní model byl postaven na třístupňové reflexivní analýze podle Donalda Schöna. Interpretace výzkumných zjištění vedou k zamyšlení nad možnostmi zkvalitnění výuky ve studijním programu pro Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Výsledným artefaktem projektu je video Bodyornament, které tvoří nedílnou...
|
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
|
|
| |
|
|
Vliv texilních vzorů z Egejské oblasti na výzdobu egypských hrobek 18. dynastie
Bělohoubková, Dana ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Předkládaná práce pojednává o vlivu egejských textílií na výzdobu hrobek 18. dynastie. Snaží se odpovědět na otázku, zda je možné pomocí tohoto fenoménu zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je textil jako takový zasazen do širšího kontextu, tedy jeho významu pro oba kulturní celky a technologií výroby. Větší část textu pak pojednává o problematice úžeji. Zabývá se hrobkami a osobnostmi, u nichž se s egejskými stropy setkáváme. Z analýz jejich hrobek, životopisů a titulů je partné, že tento fenomén sloužil k legitimizaci, jak panovníka, tak jeho úředníků. V poslední části bylo dokázáno symbolické zasazení fenoménu egejských stropů do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Projekce japonské inspirace v secesních interiérech
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Projekce japonské inspirace v secesních interiérech Bakalářská práce přibližuje vliv a projekci japonských motivů v bytovém interiérovém designu na přelomu 19. a 20. století. V počátku se zaměřuje na otevření hranic mezi Japonskem a Evropou v polovině 19. století. Návrháři se inspirovali především japonskými dřevořezy, asymetrií, plošností a novými motivy, které západní svět znal jen nepatrně. Průkopníkem se stalo Estetické hnutí, které v 60. a 70. letech 19. století jako první začalo užívat japonských prvků, které se především promítly do designu interiérů a dekorativních předmětů. Důraz v bakalářské práci je kladen na nejdůležitější odvětví užitého umění v bytové architektuře - nábytek, sklo, keramiku a textil a to v období 1890-1910. Jelikož jsou tato odvětví v mé práci hlavním tématem, zabývala jsem se jimi podrobně a analyzovala je na konkrétních příkladech. Klíčová slova Design, interiér, secese, užité umění, ornament, Japonsko, japonismus
|
host ::
RSS.