|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
|
Analýza vzájemného vnímání interkulturních odlišností Čechů a Němců v obchodním jednání
Plesníková, Dorota
Cílem diplomové práce je analyzovat vzájemné vnímání interkulturních odlišností Čechů a Němců při obchodním jednání. V současné době působí v České republice stále více mezinárodních společností, které jsou založeny na spolupráci Čechů a Němců. Vzájemná kooperace mezi těmito dvěma národy přináší nepochybně mnohá pozitiva, zároveň může při obchodních jednáních docházet k řadě nedorozumění a konfliktů, a to především díky odlišnému vnímání některých aspektů cizí kultury. Diplomová práce se v teoretické části zaobírá pojmy, jako je globalizace, kultura, národ a národnost. Dále pak pojednává o interkulturní psychologii a interkulturní komunikaci, s čímž souvisí také předsudky a stereotypy. V závěru teoretické části je zmínka o kulturních dimenzích a standardech, mezinárodním prostředí podniku a česko-německé obchodní spolupráci. Empirická část popisuje metodu sémantického diferenciálu, na jejímž základě bylo provedeno výzkumné šetření. V rámci tohoto šetření byli osloveni čeští a němečtí respondenti, kteří jsou častými aktéry společných obchodních jednání.
|
|
|
Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na Chebsku
Lapáčková, Barbora ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociálními a hospodářskými důsledky odsunu Němců v průběhu deseti let, od roku 1938 do 1948, se zaměřením na Chebsko. Autorka v první části práce, po krátkém seznámení s regionem, přibližuje nelehkou dobu plnou zlomových událostí. Toto dění, počínaje okupací, konče osidlováním vylidněného prostoru po sudetských Němcích, obecně popisuje a dále specifikuje na Cheb a jeho okolí. Změna počtu a národnostního složení obyvatel, jakožto sociální důsledek, je doložena statistickými údaji ze Státního okresního archivu Cheb. K větší autentičnosti přispívají výpovědi svědků událostí. Druhá část analyzuje místní vyhlášenou výrobu jízdních kol a změny produkce v průběhu desetiletí spojené s měnící se situací v republice. V závěru studie jsou shrnuta fakta získaná bádáním při psaní práce.
|
|
| |
|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
|
| |
|
| |
|
|
Osvobození Klatovska v květnu 1945
ŠVARCOVÁ, Iva
Diplomová práce pojednává o konci druhé světové války ve vnitrozemské i pohraniční části okresu Klatovy v jeho předválečném i nynějším rozsahu. Nejprve je popsána politická situace po mnichovském diktátu a stručně naznačena správa regionu v době druhé světové války. Poté jsou zachyceny nejznámější jevy z doby německé okupace, a to genocida židovského obyvatelstva a nacistické zločiny. Dále jsou líčeny události před osvobozením v květnu 1945, činnost odbojových a partyzánských skupin a působení hloubkových letců. Následuje výklad o válečné situaci a o jednotkách americké armády, které operovaly na Klatovsku. Poté je zejména na základě zápisů v kronikách obcí a v pamětních knihách obcí a podle vyprávění pamětníků zachycen průběh osvobození v regionu. Poslední část práce, pojednávající o poválečném období, je věnována obnově správy regionu a odsunu Němců z pohraniční části Klatovska.
|
|
|
Vývoj osídlení a národnostní struktury obyvatelstva Prachaticka
BEDNARČÍKOVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá vývojem počtu obyvatel okresu Prachatice mezi lety 1869 {--} 2001. Vzhledem k velkému poklesu obyvatel je zde zachycen i vývoj sídelní struktury obcí. Dále byl analyzován vývoj národnostní struktury od počátku s důrazem na vývoj po 2. světové válce. Text práce doprovází grafy, mapy, tabulky a obrázky jednotlivých sídel, které zaznamenávají nejdůležitější sledované jevy. Další část této diplomové práce se zabývá vlastivědnou náplní. Jsou zde uvedeny návrhy pracovních listů a témata vycházek a exkurzí po okolí, která jsou zaměřena pro 1. stupeň základních škol.
|
|
|
Obchodní protokol a profesní etiketa Německa
Klimentová, Jana ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Laschoberová, Libuše (oponent)
Práce popisuje obchodní protokol a profesní etiketu Německa. V první kapitole vysvětluje základní pojmy jako etiketa, společenské chování, obchodní protokol a profesní etiketa. Zároveň vysvětluje souvislost mezi těmito pojmy. V druhé kapitole práce lze nalézt informace o kulturních rozdílech mezi Čechy a Němci, a jak tyto rozdíly ovlivňují chování mj. i v obchodní sféře. Obě kultury jsou srovnány dle metody kulturních dimenzí G.Hofstedeho a dle kulturních standardů. Třetí kapitola popisuje obchodní protokol v Německu. Zaměřuje se při na tom pravidla pro seznamování a představování, ústní projev,oblékání, obchodní jednání, společenské akce a etiketu darování. Čtvrtá kapitola charakterizuje profesní etiketu v Německu. Objasňuje pravidla chování na německém pracovišti, při služebních cestách. Věnuje se i pracovní etiketě a netiketě.
|
host ::
RSS.