Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  začátekpředchozí52 - 61další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení
Efflerová, Adéla ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce na téma Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení se zabývá základními vlivy, které ovlivňují tlumočníka během tlumočení výuky v prostředí základních, středních a vysokých škol, ať už se jedná o školy pro sluchově postižené či o běžné školy, ve kterých jsou neslyšící studenti integrováni. V teoretické části práce se seznámíme s charakteristikou tlumočení ve vzdělávání, základními milníky ve vývoji tohoto typu tlumočení v České republice od 90. let do současnosti. Hlavní část práce se zabývá jednotlivými faktory, které ovlivňují kvalitu simultánního tlumočení obecně. Z těchto faktorů jsou dále vybrány ty, které jsou specifické pro tlumočení znakového jazyka v oblasti školství a vzdělávání. Pro utvoření rámcové představy o tom, jaká je aktuální situace tlumočníků ve vzdělávání, poskytlo rozhovor 5 tlumočníků ze středních a vysokých škol, na nichž probíhá tlumočení pro neslyšící studenty. V praktické části práce najdeme vyhodnocení dotazníkového šetření mezi 19 tlumočníky českého znakového jazyka působícími v současné době v oblasti vzdělávání v ČR. Tento výzkum má za cíl ověřit, zda vybrané faktory mají předpokládaný vliv na tlumočníky znakového jazyka ve vzdělávání během tlumočnického procesu a případně v jakém rozsahu. Klíčová slova: neslyšící, tlumočení pro...
Kontrastivní přístup k výuce češtiny u českých neslyšících
Hudečková, Martina ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití kontrastivního přístupu ve výuce češtiny u českých neslyšících, jeho klady a zápory a především podmínkami a předpoklady jeho využití. V úvodu práce je popsán proces osvojování jazyka u slyšících i neslyšících dětí a nastíněn rozdíl mezi osvojováním prvního jazyka a učením se druhému/cizímu jazyku. V práci jsou dále naznačeny příčiny nízké gramotnosti českých neslyšících a možnosti řešení tohoto problému. Řešením by mohlo být právě zařazení kontrastivního přístupu do výuky. Klíčová slova: neslyšící, výuka češtiny, kontrastivní přístup, osvojování jazyka, učení se jazyku, první jazyk, druhý jazyk, cizí jazyk
Historie a současnost etického kodexu v pomáhajících profesích
Baroťáková, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku etických kodexů. Nastiňuje historické kořeny od nejstarších dob po současnost. Podává informace o zásadách, pravidlech, normách a cílech, které etické kodexy spojují. Ve druhé části se zaměřuje na Etický kodex tlumočníků znakového jazyka, který byl vytvořen Českou komorou tlumočníků znakového jazyka. Detailně rozebírá jednotlivé body tohoto kodexu a představuje základní specifika a zásady tlumočení. Hlavním cílem této práce je analyzovat dodržování jeho zásad a celkový stav tlumočnických služeb v České republice. A to za pomocí rozhovorů s tlumočníkem a neslyšícím, které reflektují dva protilehlé pohledy na tuto problematiku.
Rozdíl v charakteru chápání a prožívání emocí u sluchově postižených uživatelů znakového jazyka a u osob intaktních.
HEIDINGEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem chápání a prožívání emocí u sluchově postižených uživatelů znakového jazyka. Popisuje podobnosti a rozdíly v porozumění emocím a v emočním prožívání cílové skupiny a intaktní populace a v rámci teoretické i praktické části se snaží zmapovat příčiny vzniku případných rozdílů. Teoretická část shrnuje nejdůležitější vlivy na vývoj osobnosti sluchově postiženého uživatele znakového jazyka a na jeho emoční prožívání, mezi nimi například charakter rodinného prostředí, druh osvojeného komunikačního systému, specifické vzdělávací strategie a různé pohledy a postoje intaktní populace vůči sluchově postiženým. Empirická část zahrnuje dva rozhovory s odborníky na problematiku sluchového postižení a výsledky Testu barevně sémantického diferenciálu, doplněného o výrazy jednotlivých emocí a pojmy související s tématem práce. Popsány jsou rozdíly v hodnocení podnětových slov, jednotlivé asociace atd. Výstupy z rozhovorů se pohybují na rovině deskripce jednotlivých podobností i rozdílů u cílové a kontrolní skupiny, případně jejich explanace. Výsledky testu poukazují na určité odlišnosti v diferenciaci intenzity emocí, v hodnotové hierarchii podnětových slov a v počtu neshod mezi vědomým a nevědomým hodnocením podnětů. Vzhledem k omezenému výzkumnému vzorku a použitým metodám nelze výsledky této práce zobecňovat. Závěry této práce však mohou být námětem pro další studie.
Mýty a předsudky o českém znakovém jazyce
Herynková, Jitka ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mýty a předsudky o českém znakovém jazyce a komunikaci neslyšících lidí obecně. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části autorka sleduje vývoj vybraných mýtů z této oblasti v české a slovenské literatuře vydané od roku 1900 do roku 1995 a snaží se je na základě současné odborné - zejména lingvistické - literatury vyvrátit. V empirické části se pak pomocí dotazníkového šetření snažila zmapovat, jak jsou mýty a předsudky zmiňované v odborné literatuře rozšířeny v povědomí laické i pedagogické veřejnosti.
Kontrastivní přístup k výuce češtiny u českých neslyšících
Hudečková, Martina ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou výuky češtiny u českých neslyšících a významou rolí znakového jazyka v této výuce. Je zde popsán proces osvojování jazyka (u slyšících i neslyšících dětí) a nastíněn rozdíl mezi osvojováním prvního jazyka a učením se druhému/cizímu jazyku. V práci jsou dále naznačeny příčiny nízké gramotnosti českých neslyšících a možnost řešení tohoto problému. Řešení představuje pouze zásadní změna metodiky výuky češtiny. Čeština je pro neslyšící druhý jazyk a má-li být její výuka efektivní, musí být vyučována v kontrastu s jejich prvním jazykem, kterým je český znakový jazyk. Klíčová slova: neslyšící, výuka češtiny, kontrastivní přístup, osvojování jazyka, učení se jazyku, první jazyk, druhý jazyk, cizí jazyk
Měnící se role vychovatele v životě člověka se sluchovým postižením
Kronusová, Martina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Bakalářská práce informuje o rozdílných poměrech na internátech pro osoby se sluchovým postižením dnes a v minulosti. Podává zkušenosti neslyšících a mapuje dostupnou literaturu. Teoretická část objasňuje základní pojmy související se sluchově postiženými osobami, komunikací, přehledem metod vzdělávání neslyšících, ústavy pro neslyšící, definuje výchovu, vzdělávání a pedagogické pozice, zabývá se internátem v kontextu historie a současnosti. Praktická část popisuje reálné zkušenosti osob se sluchovým postižením s životem na internátě a s vychovateli prostřednictvím analýzy dotazníkového šetření.
Aktuální uplatnění neslyšících osob na trhu práce v České republice
Vyšínová, Kateřina ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na posouzení aktuální situace neslyšících osob na trhu práce v České republice. Klade důraz na rozlišení jednotlivých sluchových vad, které je k prozkoumání problematiky velmi důležité. Práce zkoumá nabídku vzdělání pro neslyšící a řeší překážky při přechodu ze školy do pracovního procesu, které úzce souvisí s budoucím uplatněním na trhu práce. Zaměřuje se také na organizace, které neslyšícím pomáhají tyto překážky překonat. Vymezuje nástroje politiky zaměstnanosti, které pomáhají neslyšícím i zaměstnavatelům. Praktická část je tvořena výzkumnými šetřeními, která analyzují uplatnění neslyšících na trhu práce. Pro zlepšení zaměstnatelnosti neslyšících práce doporučuje celkovou osvětu zaměstnavatelů, kteří na trhu práce působí v odvětvích, ve kterých se neslyšící obvykle uplatňují. Dalším doporučením je větší spolupráce zaměstnavatelů s organizacemi, které neslyšícím i zaměstnavatelům mohou pomoci překonat překážky v zaměstnání jako je například komunikační bariéra. Doporučení jsou podložena výsledky výzkumů, které byly provedeny se zaměstnavateli, kteří působí v odvětvích, kde se neslyšící obvykle uplatňují, s neslyšícími a s pracovníky organizací, které se zabývají zaměstnatelností neslyšících.
Integrace slyšícího mezi neslyšící
JANEČKOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se věnuje celkovému pohledu na neslyšící, uchem počínaje a kulturou této komunity konče. Hlavním cílem je popsat integraci slyšícího jedince do komunity neslyšících a zkoumat postoje a reakce samotné komunity vůči slyšícímu a naopak. Součástí práce jsou rozhovory jak s integrovanou osobou, tak i s neslyšícími, kteří byli na v integraci zainteresováni. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V úvodu teoretické části se zabývá sluchem jako takovým, stavbou ucha, přenosem vzruchů a poruchami sluchu. Další část je věnována organizacím, které se zaměřují na neslyšící. Závěr teoretické části práce je věnován kultuře neslyšících a jejich komunikaci. Ve výzkumné části práce jsou popsány problémy, pocity, postoje a názory slyšícího, který se dostal do komunity neslyšících. S postupem času, který slyšící trávil mezi neslyšícími, je patrný i posun a vývoj v jeho názorech, rostoucí zájem a postupná proměna důvodů, proč se snažit začlenit do komunity neslyšících. Současně je popsán i postoj a přístup neslyšících ke slyšícímu, který se dostal do této komunity a neměl žádné poznatky o různých možnostech a způsobech, jak s neslyšícími komunikovat, jaká jsou jejich specifika a odlišnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   začátekpředchozí52 - 61další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.