|
|
The Solution to the Mind-Body Problem in Searle's Philosophy of Mind
Popelář, Jan ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problémem mysli a těla ve flozofi mysli amerického flozofa Johna Searla. Zkoumá jeho kritiku flozofcké tradice tohoto problému, která nás podle jeho mínění vedla k přijetí zavádějících kategorií a kritiku vědecké metodologie, která nás nutí k redukci mysli a vědomí na jejich fyziologii. Dále se věnuje jeho navrhovanému řešení problému mysli a těla, jeho defnici vědomí, intencionality, subjektivity a také jeho slavnému argumentu "Čínského pokoje". Ačkoliv tato práce zkoumá Searlovi teze kriticky a poukazuje na jejich častou problematičnost, není to komentář či rozvedení jedné jeho specifcké teze. Jejím primárním účelem je zhodnocení Searlovi koncepce vědomí v kontextu flozofcké tradice problému mysli a těla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury
Horská, Kateřina ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Václavík, David (oponent)
Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...
|
|
|
Problém vůle u Descarta
Havrdová, Viktorie ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojetím vůle u Reného Descarta v teoretické rovině. Obsahuje interpretace zejména jeho děl Meditace o první filosofii, Principy filosofie a Vášně duše se zaměřením na téma vůle, za podpory odborné sekundární literatury. První část práce stručně načrtává, jaké je místo vůle v kontextu Descartovy filosofie, část druhá se věnuje pojetí vůle jako modu našeho myšlení, tak, jak ji Descartes popisuje zejména ve IV. meditaci, třetí část pak vůli nahlíží jako prostředek kontroly nad vášněmi lidské duše, tedy nad emocemi. V této části pracujeme převážně s posledním Descartovým spisem Vášně duše. Práce přináší základní ucelený přehled Descartových poznatků o tématu lidské svobodné vůle, které shromažďuje a vykládá.
|
|
|
From Language to Sign: Three Stages of Cognitivism
Kadavá, Šárka ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce popisuje tři fáze kognitivismu, který v první polovině 20. století vznikl jako reakce na antimentalistickou tradici filozofického myšlení (reprezentovanou mimo jiné Charlesem S. Peircem a Charlesem Morrisem) a který byl umožněn zejména takzvaným lingvistickým obratem ve vědě (především v analytické filozofii), jenž mentální jednotky, považované za nevědecké, nahradil jednotkami jazykovými, pojímanými jako odraz mentálních stavů, a navíc umožňujícími adekvátní zkoumání. Práce je do velké míry vedena knihou On Minds and Symbols Thomase C. Daddesia, která je považovaná za jeden z prvních explicitních pokusů o formulování kognitivněsémiotické perspektivy a v rámci níž autor mapuje předchozí vývoj kognitivního paradigmatu. Nejprve jsou tak popsány faktory, jež vznik kognitivismu umožnily, a poté jeho vývoj, který lze rozdělit podle vzoru Daddesia na dvě vlny. Tato práce však Daddesiovu knihu přesahuje a stanovuje třetí fázi, kdy kognitivismus v rámci sémiotiky vzniká jako samostatné pole bádání, tj. kognitivní sémiotika. V rámci tohoto vývoje práce sleduje zejména proměnu pojímání vztahu jazyka a mysli, který je pro kognitivně- lingvistické vědy klíčový, a ustanovení znaku jakožto jednotky relevantní pro studium lidské kognice.
|
|
|
Sterilní místo
Bražina, Jan ; Lukáš,, Hofmann (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Bakaláská práce se zabývá zkoumáním hranice mezi člověkem, nadpřirozenem a objektem. Výsledná prostorová instalace a video sledují vztah lidnského těla a jwho "nelidských doplňků".
|
host ::
RSS.