|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Občanství a vlastenectví u příslušníků Armády České republiky
Čavrnochová, Jana ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou občanství a vlastenectví u příslušníků Armády České republiky, tedy u vojáků a vojákyň. Jelikož občanství a vlastenectví bylo historicky spjato s vojenskou službou, rozhodla jsem se zaměřit na tyto vazby i v dnešním světě, a to konkrétně v kontextu České republiky. Cílem je zjistit, jak příslušníci Armády České republiky chápou své občanství a vlastenectví, a jak je jejich občanství a vlastenectví manifestováno. Dále se také pokusím zjistit, jaké motivace pro výkon služebního poměru považují vojáci a vojákyně za nejdůležitější. K dosažení vytyčeného cíle uvádím v této práci relevantní literaturu a představuji vlastní smíšený sociologický výzkum, který byl proveden na vybraném vojenském útvaru. Vzhledem k tomu, že toto téma je v českém kontextu značně opomíjené, mohou závěry této práce přispět k diskuzi o současné podobě armády a zároveň poukázat na souvislosti mezi občanskou společností a armádou. Jedním z důležitých závěrů této práce je zjištění, že vojáci a vojákyně pociťují potřebu větší spolupráce mezi příslušníky armády a občany, která by mohla probíhat skrze organizace občanské společnosti, a mohla by tak otevřít cestu širšímu prolínání světa armády a občanské společnosti a posílení vazeb mezi nimi. Klíčová slova: občanství, občanská společnost,...
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
| |
|
|
Pozdější a zahraniční tvorba Josefa Macha
Havlátová, Bára ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce monografické povahy se v prvé řadě zabývá poetickým a prozaickým dílem Josefa Macha, českého spisovatele, novináře a úředníka. Sleduje literární vývoj jeho poetiky na pozadí dobového kontextu, vlivy míst, historických a společenských událostí a inspirace jiných umělců, jež ho obklopovali. Texty a verše zkoumá diachronně i synchronně. Na oddíl o původní literatuře navazuje kapitola o překladech několika románů, neboť i na tomto literárním poli Mach působil. Následuje všeobecný přehled recepce Machovy osobnosti a díla od doby jeho života až po dnešek. Celá práce je uvedena Machovým životopisem, ke kterému se v mnoha tématech vrací, jelikož jeho tvorba má empirický charakter a je s životem úzce spjata. Cílem diplomové práce je ucelit informace o všech těchto tématech a předat je jako základ pro další odborná zkoumání.
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
|
|
Katolický kněz a politik Ferdinand Juriga a jeho vztah k první Československé republice
RILLICHOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit život a činnost slovenského katolického kněze a politika Ferdinanda Jurigy, a to zvláště v období první světové války a nadcházejícím desetiletí, ale především analyzovat jeho politické a náboženské názory a představit jeho politický poměr k první Československé republice. Úvodní kapitoly přibližují politický systém první Československé republiky, jehož kontext je nezbytný pro pochopení konkrétních činů Ferdinanda Jurigy a událostí vytyčeného časového rozmezí. Uvedené pasáže jsou doplněny analýzou některých významných Jurigových novinových článků, parlamentních proslovů a politických dokumentů. Práce je rozšířena o autentické myšlenky Ferdinanda Jurigy, které zaznamenal ve svých pamětech Blahozvesť kriesenia slovenského národa a slovenskej krajiny.
|
|
|
Národní divadlo jako symbol národní identity: kvalitativní výzkum motivací spotřebitelů
Kalhotková, Petra ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíček, Miroslav (oponent)
Cílem práce je ověřit a popsat míru utvrzování národní identity cílové skupiny ve spojitosti s konzumací kulturních statků na konkrétním příkladu Národního divadla. Na základě kvalitativního výzkumu prováděného formou osobních semistrukturovaných rozhovorů doplněných o prvky grafických projektivních technik představuji nový význam pojmu vlastenectví pro zvolenou cílovou skupinu (mladí lidé 16 -- 35 let) a postoj k Národnímu divadlu, tato vymezení následně dávám do kontextu s cílem práce a teoretickými východisky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.