|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - listopad 2020
Čadová, Naděžda
Více než tři čtvrtiny (78 %) českých občanů starších 18 let se v listopadu 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá čtvrtina (23 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.\nCo se týče vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, v Evropě i ve světě, byla v první polovině listopadu česká veřejnost spíše optimistická, a to zejména v souvislosti s dalším vývojem situace v naší zemi. Z časového srovnání s výzkumy realizovanými v červnu, v červenci a v září vyplývá, že pesimismus a skepse ve vztahu k dalšímu vývoji situace ohledně šíření koronaviru, který byl v září dosud největší, se naopak proměnil v dosud nejvíce optimistický výhled do budoucna.
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - prosinec 2020
Čadová, Naděžda
Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 18 let se na přelomu listopadu a prosince 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než pětina (21 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá pětina (17 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu. Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla na přelomu listopadu a prosince česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (34 %), další asi třetina zhoršení (32 %) a 30 % očekávalo stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě pak byli čeští občané ještě o něco málo skeptičtější, nejméně optimisticky pak česká veřejnost hleděla na další vývoj situace ohledně šíření koronaviru ve světě.
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, obavy a očekávání české veřejnosti - září 2020
Čadová, Naděžda
Tři čtvrtiny (75 %) českých občanů starších 15 let se v září 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.\nO vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny (57 %) českých občanů, což je nejvíce za celé sledované období, tj. od května letošního roku. Veřejnost se stále hodně obává i o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťují téměř tři čtvrtiny české populace (74 %, v tom 34 % rozhodně).
|
|
Postoje české veřejnosti k nošení roušek – září 2020
Spurný, Martin
Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení.
|
| |
|
Hodnocení reakce a připravenosti státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - září 2020
Tuček, Milan
Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.
|
|
České školství a koronavirová krize – září 2020
Čadová, Naděžda
Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat.
|
| |
| |
| |