|
|
Možnosti využití aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat
KRICNEROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat, jejich rozdělením a charakteristikou. Práce se zaměřuje především na charakteristiku vybrané skupiny zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou představeny jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsáno jejich působení a využití u vybraných jednotlivých druhů hospodářských zvířat.
|
|
| |
|
|
Přehled technik imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče
Badalcová, Helena ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Helena Badalcová Název diplomové práce: Přehled technik imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče Již od 70. let získávají imobilizované enzymy zájem a pozornost nejen vědeckých a laboratorních pracovníků, ale také průmyslových společností. Enzymy, jedinečné biokatalyzátory vynikající svou specifitou, šetrností k přírodě a schopností reagovat za mírných podmínek, totiž velmi snadno podléhají denaturaci či inhibici. S ohledem na mnohdy vysokou pořizovací cenu by jejich využití mohlo být často nevýhodné. Imobilizační techniky nabízí efektivní řešení tohoto problému a výrazně zjednodušují využití enzymů v průmyslu i výzkumu. Oproti volným formám vykazují imobilizované enzymy mimo jiné vyšší aktivitu, stabilitu a umožňují opakované použití i snadnější oddělení od produktů. V této práci je uveden přehled základních imobilizačních metod - prosté fyzikální adsorpce a kovalentní vazby na nosič, entrapmentu, enkapsulace a beznosičových technik využívajících cross-linking. Na závěr jsou nastíněny možné biomedicínské aplikace a také využití imobilizovaných enzymů v biosenzorech.
|
|
|
Možnosti využití doplňkových látek ve výživě zvířat
ŠIMKOVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití doplňkových látek ve výživě hospodářských zvířat. Práce je zaměřena na otázku vlivu krmných aditiv na živočišnou produkci, bezpečnost aditivních látek a pravidla jejich zařazování do krmných dávek. Jsou zde charakterizovány skupiny doplňkových látek a popsány konkrétní možnosti využití pro jednotlivé druhy a věkové kategorie zvířat.
|
|
| |
|
|
Vyhledávání enzymů v metagenomických datech
Smatana, Stanislav ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Hon, Jiří (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto práce bolo navrhnúť a implementovať systém, ktorý by bol na zák- lade vstupnej sekvencie enzýmu schopný vyhľadať v metagenomickej vzorke nové enzýmy s rovnakou funkciou. Aby bolo možné garantovať, že nájdené varianty skutočne katalyzujú rovnakú reakciu, je nutné ich katalytickú funkciu bližšie overiť. Jedným z hlavných prínosov tejto práce je práve návrh, implementácia a testovanie metód pre verifikáciu katalytickej funkcie. Experimenty ukázali, že navrhnuté metódy dosahujú senzitivitu 89%, špecificitu 95%, hodnoty metriky AUC nad 0,9 a v priemere dokážu na osobnom počítači vykonať 1 203 verifikácií za sekundu. Okrem toho bola počas testovania objavená čiastočná sekven- cia nového enzýmu z rady halogénalkán dehalogenáz. Implementovaný systém je schopný fungovať na osobnom počítači, ako aj na distribuovanom systéme typu grid.
|
|
|
Imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče
Šitnerová, Michaela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Michaela Šitnerová Název diplomové práce: Imobilizace proteinových makromolekul na polymerní nosiče Enzymy jsou pro své vlastnosti unikátními biokatalyzátory. Jsou vysoce specifické, selektivní a funkční i při mírných reakčních podmínkách. Ke zvýšení jejich operační stability, aktivity a možnosti opětovného užití je využívána metoda imobilizace. Tento proces umožňuje široké uplatnění enzymů v průmyslu. Například v oblasti potravinářství, zemědělství, analytické chemie, chemické syntézy či ve farmaceutickém průmyslu. Cílem mé práce byla imobilizace enzymu acetylcholinesterasy (AChE) na pelety z mikrokrystalické celulosy (MCC). Využívána byla metoda prosté sorpce, imobilizace pomocí glutaraldehydu a oxidace MCC pomocí TEMPO. K měření aktivity AChE sloužila dobře známá Ellmanova metoda. Absorbance roztoku s imobilizovanou AChE byla měřena spektrofotometricky při vlnové délce 412 nm.
|
|
|
Aktivity hydrolytických enzymů v procesu produkce bioplynu
Kolouchová, Kristýna ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kopečný, Jan (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na stanovení aktivit hydrolytických enzymů fungujících v hydrolytické fázi procesu produkce bioplynu. Konkrétně jsem měřila aktivity amylasy, xylanasy a glukosidasy. Vzorky pro měření aktivit enzymů byly poskytnuty zemědělskou bioplynovou stanicí AGRI FAIR s.r.o. v Deštné, která používá pro výrobu bioplynu kravskou kejdu a kukuřičnou siláž. Aktivitu enzymů jsem stanovovala v pěti různých fázích výroby - v kravském trusu z přilehlého kravína, v kravské kejdě z homogenizačního tanku pro dávkování bioplynové stanice, v kalu z vnějšího bioplynového fermentoru, v kalu z vnitřního bioplynového fermentoru a v kalu digestátu z digestační nádrže. Aktivita hydrolytických enzymů při výrobě bioplynu je klíčová, jelikož rozložitelnost vstupního materiálu je jejím limitujícím faktorem. Aktivita -amylasy měla nejvyšší hodnoty v kravském trusu a kravské kejdě, díky potravě obsahující vysoký podíl škrobu. V dalších fázích rovnoměrně klesá. Ve vnitřím fermentoru a digestátu je již substrát vyčerpán a aktivita je zde nulová. Její aktivita je téměř trojnásobná oproti -glykosidase v kravském trusu a kravské kejdě, ale v posledních třech fázích -glykosidasa aktivitu amylasy převýší a její hodnota je zde téměř ustálená. -xylanasa má nejdříve zanedbatelné hodnoty aktivity, poté...
|
|
|
Study of Biomolecular Interactions with Surface Plasmon Resonance Biosensors
Šípová, Hana ; Homola, Jiří (vedoucí práce) ; Houska, Milan (oponent) ; Skládal, Petr (oponent)
Biosenzory s povrchovými plasmony (SPR biosenzory) jsou moderní technologií, která umožňuje sledování biomolekulárních interakcí v reálném čase. Tato doktorská práce popisuje jejich vývoj a aplikaci pro studium a detekci vybraných biomolekulární interakcí. Mezi optimalizované parametry patří způsob imobilizaci biomolekul na povrch SPR čipu a parametry mikrofluidického systému, který zajišťuje dopravu vzorku do reakční komůrky. Je diskutováno několik způsobů, jak transport biomolekul k povrchu senzoru zrychlit a tak zvíšit citlivost senzoru pro detekované látky. Dále je popsáno několik detekčních schémat, které umožňují detekci nízkých koncentrací nukleových kyselin v reálných vzorcích, resp. detekci bodových mutací v sekvenci nukleové kyseliny. Byly vyvinuty nové metody pro studium enzymatické aktivity HIV integrázy a ribonukleázy H, které mohou sloužit k vývoji antivirálních léčiv, resp. léčiv pro genovou terapii.
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
host ::
RSS.