|
|
Zapomenuté Sudety.
KOVAŘÍK, Michal
Tato diplomová práce popisuje Sudety z environmentálního, ekonomického a sociologického hlediska. Hlavní výzkumná otázka zní, zda stále existují Sudety jakožto marginální území. Teoretická část práce obsahuje shrnutí základních pojmů, jako například amenitní migrace, plán rozvoje obce, KES nebo land-use. Samozřejmě obsahuje také vysvětlení slova "Sudety" z geografického, socioekonomického a historicko-politického hlediska a historické souvislosti, které Sudety ovlivnily. Praktická část této diplomové práce je založena na pozorování socioekonomického chování obyvatel osady Celnice a na výpočtu koeficientu ekologické stability území. Tato práce je pojata jako případová studie a za určité řešení některých socioekonomických problémů území považuje autor amenitní migraci.
|
|
|
Vysídlování obyvatel ze Sudet po roce 1938 (se zaměřením na Turnovsko)
Dřevěná, Jana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Práce řeší problematiku vysídlení obyvatel ze Sudet v roce 1938 z historicko-právního úhlu pohledu. Přes ustavení Československé republiky v roce 1938 a vymezení pojmu "Sudety" se zaměřuje na přesuny obyvatelstva po uzavření mnichovské dohody. Následně se věnuje oblasti Turnovska a městu Turnov, které se stalo v roce 1938 největším příhraničním městem na severu Čech. Od obecného dějinného průřezu se práce soustředí na sociálně právní změny v tzv. druhé republice a zároveň na aplikaci těchto norem v konkrétním regionu. Komparována jsou menšinová práva, život sudetských Němců v Československu a následně jejich život v tzv. Sudetengau a naopak menšinová práva Čechů v Německu v roce 1938. Zejména je řešena otázka přístupu vlády a obyvatel vůči uprchlíkům ze Sudet, kteří utíkali do vnitrozemí před nacistickým Německem. Jsou zmíněny tzv. uprchlické vlny a konkretizace skupin, které se ze Sudet stěhovaly. Změny v oblasti zaměstnanosti, podpory nezaměstnaných, bytové politiky a charitativní péče jsou vysvětleny z obecné roviny a jejich aplikace popsána na konkrétním příkladu města Turnov a jeho okolí.
|
|
|
Mezinárodní souvislosti postavení německé menšiny v meziválečném Československu (1918-1939)
Concepcionová, Simona ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Předmětem následující diplomové práce je německá menšina v Československu v období mezi dvěma světovými válkami. Čeští Němci v této době sehráli specifickou roli nestátního aktéra mezinárodních vztahů - stali se nástrojem k rozvrácení tehdejší první československé republiky. Tzv. sudetoněmecká otázka sloužila v diplomatické hře jako prostředek nátlaku, jehož prostřednictvím se testoval tehdejší stav mezinárodní mocenské konstelace ve střední Evropě. Má diplomová práce je případovou studií zabývající se situací, kdy nestátní aktér, v tomto případě národnostní menšina, může v určitých mezinárodních souvislostech a za určitých podmínek destabilizovat mezinárodní systém, zde versaillský. Češi a Němci společně obývali a obhospodařovali jedno území po celá staletí. Bohužel kombinace nerozhodných československých politiků, zákonů částečně znevýhodňující menšiny v ČSR, tvrdého dopadu hospodářské krize v Sudetech a geopolitických nároků sousedního Německa, vyústila v separatistické snahy sudetských Němců. Má diplomová práce objasňuje okolnosti, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku. Cílem práce je tedy objasnění okolností, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku, za přítomnosti nacistického Německa, které na tyto snahy působilo z pozadí, kontrolovalo je a podporovalo. Ve vývoji dějin sehrály svou úlohu také vítězné mocnosti, které svou politikou appeasementu svým způsobem přistoupily na německá pravidla hry a napomohly tak vypuknutí 2. světové války.
|
|
|
Tisk na Jáchymovsku v letech 1936-1958
Rešetarová, Liliana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionálním tiskem na Jáchymovsku v letech 1936 - 1958. Jejím cílem je zmapovat vývoj tisku v této lokalitě. Přibližuje historii místa, sociální, hospodářské a demografické aspekty po vymezené období, které je důležité nastínit pro pochopení provázanosti s tiskem. První část práce předkládá základní údaje o lokalitě z geografického a historického hlediska. Dále je zobrazeno období po první světové válce, vznik Československa a nové vymezení hranic státu spojené se změnou statutu německého obyvatelstva v příhraničí, třicátá léta dvacátého století a druhá světová válka, po níž nastala opětovná redefinice hranic Československa. Poté je zmapován konec druhé světové války a demografické změny v Sudetech, klíčový rok 1948 a nástup komunistického režimu. V další části práce je přikročeno k výzkumu periodik v kontextu historických událostí. Nejprve je popsán tisk v meziválečném období. Poté postupný přechod tisku od německých periodik k českým, spojený s kompletní proměnou tiku jak po stránce ideologického směřování ke komunistickému režimu, tak v souvislosti s demografickými změnami v příhraničí.
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.