|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
|
|
|
Slovácké divadlo II.
Lososová, Ivana ; Bernátek, Tomáš (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematickou situací Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Progresivní divadelní soubor dnes sídlí v budově bývalé sokolovny, která není schopná kapacitně ani technicky vyhovět nárokům komplikovaného divadelního provozu. Organismus divadelního souboru je také narušen odloučením studiové scény mimo hlavní areál divadla. Projekt zkoumá možnosti přesunu divadla do nové budovy, která je umístěna ve Smetanových sadech, v těsné blízkosti historického jádra Uherského Hradiště. Návrh budovy reaguje na prostředí regionálního města, potřeby konkrétního divadelního souboru a moderní divadelní postupy podložené analýzou české divadelní architektury.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Machara, František ; Němec, Josef (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
městský blok určený zadáním pro studii na stavbu nového Slovinského národního divadla se nachází přímo v centru města Lublaň. Vnitroblok se otevírá prolukou do přilehlého parku Zvezda kterým probíhá jedna z městských os tvořících kompozici města. Tato kompozice byla započata již v dobách starověkého Říma, kdy zde bylo zbudováno římské vojenské castrum. Právě osa lemující původní hranici tohoto historického útvaru, jenž je stále velmi dobře patrný, prochází přibližným středem proluky a celého řešeného území, což nakonec zcela zásadně ovlivnilo celý ,,můj“ návrh..
|
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
The Work of John Reed, Louise Bryant and Eugene O'Neill in the Context of The Provincetown Players
JEŽKOVÁ, Simona
Cílem této diplomové práce je představit práci Eugena O'Neilla, Louise Bryant a Johna Reeda v kontextu jejich působení v divadelním uskupení Provincetown Players. Teoretická část je rozdělena do tří rozsáhlých kapitol, kdy první z nich podává obraz americké společnosti na přelomu 19. a 20. století, ukazuje stav, ve kterém se nacházela kultura a především pak divadlo, a s přihlédnutím na předchozí jmenované se zaobírá důvody vzniku jednoho z nejdůležitějším amatérských divadel v Americe. Druhá kapitola v krátkosti představuje historii Provincetown Players, jejich přelomové počiny a nejvýznamnější členy. Teorii pak zakončujeme kapitolou mapující život O'Neilla, Bryant a Reeda před příchodem do Provincetownu, jejich pozdější pobyt v tomto přímořském městě, a především jejich vzájemný vztah, který je ovlivnil na rovině osobní i pracovní. S tímto vědomím pak v analytické části analyzujeme tři vybraná díla těchto autorů, konkrétně The Game Louisy Bryant, The Eternal Quadrangle Johna Reeda a na závěr Thirst Eugena O'Neilla. V této části se zaměřujeme nejen na obsahovou a formální úpravu her, ale hledáme také návaznosti s reálným světem a spojitosti mezi trojlístkem umělců.
|
|
|
Improvizace a osobnost: rozvoj vybraných osobnostních charakteristik prostřednictvím tréninku divadelní improvizace
Vondráčková, Veronika ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
První část práce představuje teoretický přehled sestavený z odborných zdrojů zaměřený na rozvoj osobnosti prostřednictvím tréninku divadelní improvizace. Autorka improvizaci nejprve vymezuje na pozadí dramatického umění, nachází její společné rysy s hrou a poukazuje na její výchovné a terapeutické využití. Dále se věnuje nárokům, které improvizovaná hra klade na osobnost hráče, a zaměřuje se na spolupráci, kreativitu a spontaneitu. V poslední kapitole literárně-přehledové části autorka vysvětluje smysl improvizačních tréninků a na příkladu práce s kreativitou, spontaneitou a jejich bariérami popisuje, jak prostřednictvím tréninků dochází k rozvoji improvizačních dovedností. Empirická část bakalářské práce je věnována návrhu výzkumu, který má za cíl ověřit poznatky z první části. Autorka navrhuje metodou experimentu sledovat změny ve vybraných osobnostních charakteristikách po absolvování ročního improvizačního výcviku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Divadelní právo
Šípal, Jan ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
v českém jazyce Tato rigorózní práce si klade za cíl na základě teoretického výkladu nabídnout praktickou právní příručku pro oblast divadla v České republice, která bude přehledná a srozumitelná, aby ji pochopil i právní či divadelní laik. První část poskytuje základní vymezení práva duševního vlastnictví, zejména autorského práva, neboť to je dominantní právní odvětví v divadelní praxi. Jsou zde zmíněny historické prameny autorského práva na území dnešní České republiky s přihlédnutím k již neplatným divadelním zákonům, jakož i mezinárodní a ústavní východiska aktuální autorskoprávní úpravy. Následně je představena aktuální právní úprava autorského práva, s důrazem na výklad některých klíčových ustanovení Autorského zákona. V druhé části jsou vysvětleny některé základní divadelní pojmy (například "Divadelní hra", "Divadelní inscenace", "Divadelní představení", apod.), které jsou klíčové pro další výklad. Ve třetí části jsou rozebrány nejčastější smluvní typy, se kterými se lze v divadelní praxi setkat. Zejména se jedná o pracovní smlouvu, kdy je věnována zvláštní pozornost rozdílu mezi zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou, dále o licenční smlouvu a v neposlední řadě smlouvu o dílo. Ve čtvrté části jsou rozebírána nejčastěji se vyskytující autorská díla v divadelním prostředí, s...
|
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
host ::
RSS.