|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Ekologické hodnocení toků v CHKO Křivoklátsko v rámci Směrnice 2000/60/ES
Kesnerová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sledováním kvality vod a rozborem vodních sedimentů v CHKO Křivoklátsko. Sledovaných lokalit pro odběr vzorků vody bylo šestnáct a na každém vzorku bylo provedeno čtrnáct fyzikálně chemických rozborů. Vzorky sedimentů byly odebrány jednorázově na čtrnácti tocích v CHKO a byl v nich stanoven obsah kovů. Mezi sledovanými kovy byly hliník, chrom, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, zinek a železo. Získané výsledky z rozboru vod i sedimentů pak byly vyhodnoceny podle nařízení a vyhlášek upravujících limity pro vodu a sediment. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členským státem Evropské unie, je stav zhodnocen i podle Vodní rámcové směrnice. V teoretické části jsou uvedeny charakteristiky kovů a jejich formy výskytu vodě a půdě. Dalším bodem této části je i popsání vodní rámcové směrnice, která je velkým zlomem ve vodní politice a krom toho je zde i uvedena stručná historie vývoje hodnocení jakosti vod v České republice. Experimentální část obsahuje normy pro stanovení kvality vod, ale zejména je zde uvedeno zpracování vzorků sedimentů od odběru až po stanovení koncentrací. Následující kapitola se zabývá vyhodnocením získaných výsledků podle zadané legislativy - pro vody to jsou ČSN 75 7221 a nařízení 61/2003 Sb., pro sedimenty vyhláška 257/2009 a pro obsažené...
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Kůsová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zaměřuje na úpravu přechodu práv a povinností v unijním a českém právu, jak je definován směrnicí 2001/23/ES. Přechod práv a povinností je termínem užívaným pracovním právem k popsání situace, kdy dojde ke změně zaměstnavatele následkem smluvního převodu nebo fúze. Cílem této práce je analyzovat unijní a českou právní úpravu přechodu práv a povinností, zvláště s ohledem na judikaturu a pracovněprávní důsledky, vzájemně srovnat obě právní úpravy a na závěr vyhodnotit, zda je česká implementace v souladu se Směrnicí. Práce je složena ze čtyř kapitol. První úvodní kapitola analyzuje základní terminologii českého pracovního práva týkající se pracovněprávního vztahu, jeho prvků a změn, především změn subjektů pracovněprávního vztahu. Druhá kapitola se zabývá unijní úpravou přechodu práv a povinností podle Směrnice a bohatou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Začíná stručným popisem historie příslušné právní úpravy a následně popisuje časovou, osobní a místní působnost Směrnice. Ovšem nejobtížněji definovatelná je věcná působnost, tedy okruh případů, na něž se Směrnice aplikuje. Následující text dokumentuje vývoj přístupu SDEU k interpretaci pojmů jako podnik, část podniku, hospodářská jednotka zachovávající si svou identitu a smluvní převod. Také vysvětluje rozdíl mezi...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Teorie a praxe agenturního zaměstnávání
Horáková, Aneta ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je agenturní zaměstnávání, a to jak po stránce právní, tak i po stránce praktické. Pojednáno nebude pouze o právních, ale i některých dalších například ekonomických aspektech dané problematiky. Agenturní zaměstnávání se stává stále významnější oblastí pracovního práva s tím, jak se mění trhy práce a i do budoucna lze očekávat další nárůst počtu agenturních zaměstnanců. To klade vysoké nároky na kvalitní právní úpravu, která bude poskytovat dostatečnou ochranu zejména agenturním zaměstnancům. Cíle diplomové práce jsou shrnout současnou právní úpravu institutu agenturního zaměstnávání v České republice, Evropské Unii i na mezinárodní úrovni. Dále bude poukázáno na nevýznamnější problémy a interpretační potíže, se kterými se praxe v současné době musí potýkat. Vybrané kapitoly se zabývají i některými diskutabilními praktikami agentur práce. Práce se skládá ze 14 kapitol, z nichž každá se zabývá jinými aspekty agenturního zaměstnávání. Kapitola 1 je úvodní, definuje agenturní zaměstnávání jako celek, zaměřuje se na situaci na trhu práce a popisuje vývoj právní úpravy. Kapitola 2 poskytuje přehled současné právní úpravy agenturního zaměstnávání v České Republice, Evropské Unii a na mezinárodní úrovni. Kapitola 3 až 10 se zabývá jednotlivými základními...
|
|
|
Analýza pozice České republiky vůči revizi směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Bein, Nikola ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Práce se zabývá postojem České republiky vůči návrhu revize směrnice o dočasně vysílaných pracovnících, který představila Evropská komise v březnu 2016. Ačkoliv Česká republika zaujala v březnu 2016 negativní stanovisko, při finálním hlasování na Radě v červnu 2018 návrh podpořila. Práce se proto snaží vysvětlit příčiny změny české pozice pomocí teorie advokačních koalic a potvrdit tak hlavní tezi, že změnu pozice lze vysvětlit existencí advokačních koalic, které se snažily prosadit právě svá přesvědčení, tudíž pomocí této teorie. Práce ukázala, že tezi lze potvrdit jen částečně. Ačkoliv byla potvrzena existence dvou názorově protichůdných advokačních koalic, nelze s jistotou tvrdit, že důvodem změny byly právě tyto koalice. Byly definovány dvě teze. První teze pracuje s externími událostmi, jejichž existence byla v práci potvrzena, potvrzena byla také jejich dominantní role na změnu pozice. Teze proto mohla být potvrzena. Druhá teze byla naopak vyvrácena, neboť s ohledem na slabou a spíše pasivní druhou koalici, nebyla na národní úrovni snaha překonat patovou situaci nutná. Změna pozice navíc nemůže být považována za absolutní, spíše šlo o posun, ale stále ve stejné názorové rovině. Řečeno slovy terminologií teorie, práce zjistila, že šlo spíše o vedlejší změnu (minor change).
|
|
|
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU
Nováková, Kristina ; Kryska, David (oponent)
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU Tato práce je zaměřena na správní řízení o žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu partnerům občanů EU, jakožto jejich rodinným příslušníkům. Práce poskytuje analýzu dvou zákonných hmotněprávních podmínek (trvalý partnerský vztah, který není manželstvím a soužití ve společné domácnosti) a jedné procesní podmínky (důkazní břemeno nese primárně žadatel), které musí být kumulativně splněny, aby mohl být partner občana EU považován za jeho rodinného příslušníka a vztahovala se na něj tak příznivější právní úprava vycházející ze Směrnice 2004/38/ES. Dospěla jsem k závěru, že partnerský vztah sice není manželstvím, ale má být jeho obdobou, pokud jde o povahu a intenzitu vztahu; trvalost je pak otázka zejména kvantity, resp. délky jeho trvání, ale nepostačí to jako jediné hledisko, je zapotřebí vzít v potaz i kvalitativní stránku vztahu, která může spočívat například ve společném závazku partnerů. Není tak rozhodující pouze společná minulost partnerů, ale i jejich aktivní přítomnost a plánovaná budoucnost. Život ve společné domácnosti pak znamená předem časově neohraničené soužití partnerů, kteří společně uhrazují náklady na své potřeby. Důkazní břemeno žadatele také není absolutním, protože jak zákon, tak i judikatura předpokládá určitou aktivní...
|
|
|
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU
Nováková, Kristina ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU Abstrakt Tato práce je zaměřena na správní řízení o žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu partnerům občanů EU, jakožto jejich rodinným příslušníkům. Práce poskytuje analýzu dvou zákonných hmotněprávních podmínek (trvalý partnerský vztah, který není manželstvím a soužití ve společné domácnosti) a jedné procesní podmínky (důkazní břemeno nese primárně žadatel), které musí být kumulativně splněny, aby mohl být partner občana EU považován za jeho rodinného příslušníka a vztahovala se na něj tak příznivější právní úprava vycházející ze Směrnice 2004/38/ES. Dospěla jsem k závěru, že partnerský vztah sice není manželstvím, ale má být jeho obdobou, pokud jde o povahu a intenzitu vztahu; trvalost je pak otázka zejména kvantity, resp. délky jeho trvání, ale nepostačí to jako jediné hledisko, je zapotřebí vzít v potaz i kvalitativní stránku vztahu, která může spočívat například ve společném závazku partnerů. Není tak rozhodující pouze společná minulost partnerů, ale i jejich plánovaná budoucnost. Život ve společné domácnosti pak znamená předem časově neohraničené soužití partnerů, kteří společně uhrazují náklady na své potřeby. Důkazní břemeno žadatele také není absolutním, protože jak zákon, tak i judikatura předpokládá určitou aktivní ingerenci správního...
|
|
|
Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu
Reichmann, Lukáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu Cílem této diplomové práce je poskytnout zevrubnou analýzu problematiky převodu podniků, závodů či částí podniků nebo závodů z pohledu českého a evropského pracovního práva. Důvodem, proč jsem si vybral toto téma, je můj dlouhodobý zájem o oblast pracovního práva a skutečnost, že je tato problematika českou právní teorií poměrně přehlížena. Kromě obecného úvodu a závěru, se tato práce skládá ze tří hlavních částí, kdy každá z nich se zabývá jinými aspekty daného tématu. V úvodu popisuji základní terminologii užívanou v této práci a také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu. První část pak obsahuje stručný přehled dosavadního vývoje úpravy v této právní oblasti, jak na úrovni evropského, tak českého práva. Druhá část se zabývá převodem podniku/závodu v evropském právu, takže středobodem této části je směrnice č. 2001/23/ES a příslušná judikatura Soudního dvora. Tudíž zde najdeme analýzu různých aspektů této problematiky, jako například pojmů smluvní převod, sloučení/fúze nebo identita hospodářské jednotky. Dále v této části nalezneme popis jednotlivých specifických právních důvodů převodu ve smyslu směrnice č. 2001/23/ES. Poté je zde také diskutována otázka právní ochrany zaměstnanců v případě převodu, kterou jim poskytuje směrnice č....
|
|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích
Košnar, Michael ; Štangová, Věra (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, k němuž dochází mezi zaměstnavateli. Institut přechodu, který primárně cílí na ochranu zaměstnanců při některých organizačních změnách zaměstnavatele, je upraven zejména v § 338-342 zákoníku práce a taktéž na úrovni EU ve směrnici 2001/23/ES. Cílem práce je kritické zhodnocení úpravy přechodu v evropském a v českém právu a identifikace případných problémů, které se na tuto úpravu vážou, a to i s ohledem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu a Soudního dvora. Zcela zásadní se přitom jeví otázka, za jakých okolností k přechodu dochází de lege lata, a kdy by k němu naopak mělo docházet de lege ferenda, aby byly řádně zohledněny zájmy dotčených zaměstnanců, ale i dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele. Práce se člení do tří kapitol. První kapitola nastiňuje teoretické souvislosti tohoto institutu. Druhá kapitola se pak zabývá rozborem evropské úpravy obsažené ve směrnici 2001/23/ES, kdy je kladen důraz na kritické zhodnocení věcné působnosti směrnice, a to zejména ve světle rozhodovací činnosti SDEU. Třetí kapitola tvoří samotné jádro práce. Prvně jsou vymezeny právní důvody přechodu dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů. Největší pozornost je přitom věnována obecné úpravě přechodu v...
|
host ::
RSS.