|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Česka
SUCHÁNEK, Jonáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Česka. Ta je vymezena pomocí prostorové analýzy vybraných ukazatelů, ke kterým se řadí např. výše hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti či religiozita. Jednotlivé indikátory jsou prozkoumány, studovány a následně rozděleny do tří skupin, které se liší podle vykazovaných atributů na ekonomické, sociální a ostatní. Stěžejním cílem je především identifikace determinantů a kauzalit, jež se na tvorbě územních polarit podílejí. Na základě syntézy pak lze individuální regiony rozdělit do dvou, vlastnostmi odchylných kategorií, které kraje profilují buď jako "vyspělé", nebo "zaostávající".
|
|
|
Dopad přímých zahraničních investic z Evropské unie na Singapur
Hrazdíra, Adam ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Cílem práce je zjistit dopad toků PZI z Evropské unie na Singapur. Analýza se soustředí na období mezi roky 1995 až 2013. Práce začíná přehledem relevantní literatury. Nejvýznamnější efekty a hlavní determinanty PZI jsou shrnuty do tabulek. Empirická část se soustředí na trendy PZI v Singapuru s ohledem na vliv Evropské unie. Dvě hlavní výzkumné otázky jsou formulovány následovně: Má PZI z Evropské unie pozitivní vliv na růst HDP Singapuru? Je možné identifikovat některé z hlavních determinantů PZI v Singapuru? Na objasnění byly použity analýzy časové řady a panelová analýza. Pozitivní dopad PZI na růst HDP byl v práci empiricky potvrzen, stejně tak i některé z hlavních determinantů PZI.
|
|
|
Analýza determinant poptávky po padělcích
Novák, Martin ; Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Teoretická část práce popisuje teorii padělků a přehled literatury zahraničních prací. Empirická část se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují poptávku po padělcích. Data pro analýzu jsou získána prostřednictvím dotazníkového šetření ze dvou měst - Dvůr Králové nad Labem a Praha. Hlavními determinanty poptávky po padělcích jsou předešlá zkušenost s padělky, spokojenost s nimi, cena padělku a aktuální příjem. Analýza prokázala, že tyto determinanty platí pro obě města a jsou významné téměř ve všech modelech. Objevilo se zde i pár dalších méně významných determinantů, které poptávku po padělcích ovlivňují.
|
|
|
Determinants of growth of European SMEs
Pastva, Richard ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Předmětem této práce je analýza faktorů ovlivňujících míru růstu malých a středních podniků v Evropě. Na báze údajů zíkaných z databázy Amadeus a spracovaných do panelového datasetu byli pomocí regresního modelu s fixními efekty získané hodnoty parametrů pro vybrané proměnné. Výsledky ukázali, že proměnnou s nejvýznamnejším pozitivním vlivem na firemní růst jsou náklady vynaložené na R&D, konkrétně jejich meziroční změna vzhleden k celkovému obratu. Dále je růst pozitivně ovlivňován ziskovostí podniku, mírou růstu HDP a meziroční změnou hodnoty nehmotného majetku. Negativní vliv na růst má míra solventnosti, co je v souladu s předpokladem pecking order theory. Opět byla dokázána platnost Gibratova zákona, kde velikost nema vliv na míru růstu podniku. Překvapením není ani výsledek, že předpoklad k o něco vyšší míře růstu vykazují soukromě vlastněné podniky se sídlem v západní Evropě.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rakouska
LEŽÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává tématiku územní polarity socioekonomické diferenciace ve střední Evropě, konkrétně v Rakousku. Hlavním cílem této práce je sledovat současný stav tohoto fenoménu na základě prostorové analýzy vybraných sociogeografických ukazatelů. Ukazatele jsou rozděleny do tří skupin sociální, ekonomické a ostatní. Příkladem indikátorů, které jsou v práci využity, jsou například hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, průměrná mzda, rozvodovost, celkový přírůstek obyvatel nebo podíl cizinců. Součástí je také kapitola věnující se Rakousku v evropském kontextu. Práce by nakonec měla určit determinanty, které ovlivňují současné postavení a charakter jednotlivých rakouských regionů a vymezit míru polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Polska
VÁCHA, Ladislav
Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
|
|
|
International Reserves: Facing Model Uncertainty
Benecká, Soňa ; Komárek, Luboš
Řada odborných studií popisujících motivy držby devizových rezerv zdůrazňuje různé faktory, což je problém označovaný jako "modelová neurčitost". Tento článek zkoumá na základě dat ze 104 zemí za období 1999-2010 nejdůležitější faktory ovlivňující držbu devizových rezerv, jejichž významnost je vyhodnocována pomocí bayesovského průměrování modelů (BMA). Článek tak obohacuje probíhající empirickou diskusi o roli finanční globalizace a měnové politiky, zahrnutím nových faktorů a hledáním alternativ oproti těm tradičním. Výsledky potvrzují, že otevřenost ekonomiky a střední peněžní agregát k HDP jsou klíčové faktory s pozitivní vazbou na úroveň devizových rezerv. Na druhou stranu vyšší míra finančního rozvoje vede k nižší nutnosti jejich držby.
Plný text:  PDF
|
|
|
A theoretical and empirical analysis of the nominal convergence in transition countries with a particular attention to the Czech economy
Žďárek, Václav ; Komárek, Luboš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Feldkircher, Martin (oponent)
Tato disertační práce se věnuje problematice cenové konvergence v zemích Evropské Unie s důrazem na Českou republiku a nové členské země. V první kapitole je vymezen termín konvergence a cenové konvergence, neboť existuje mnoho alternativních přístupů. V dalších částech úvodní kapitoly práce jsou definovány základní používané ukazatele (parita kupní síly, resp. parita kupního standardu, PPP/PPS, srovnatelná cenová úroveň, CPL) a stručně shrnuty hlavní studie věnující se danému tématu. Navazující kapitola se zaměřila na vybrané problémy cenové konvergence (konvergenční kluby, obchodovatelnost statků a služeb, používaná data a jejich slabé a silné stránky, vztah cenové úrovně a tempa růst cen, determinanty), které se dotýkají, jak samotného procesu konvergence, tak jsou významné pro transformující se ekonomiky. Následuje empirická část práce, která používá jak tradiční, tak nové přístupy pro ověření několika hypotéz uvedených v práci. Z důvodu srovnatelnosti jsou data pro empirickou část reprezentována ukazatelem CPL, který je k dispozici pro zem v e EU-27 v období 1995(9) až 2011. Nejprve je stručně ilustrován stav a dosavadní výsledky cenové konvergence v zemích EU a NMS a dopady probíhající finanční krize. Poté je testována hypotéza existence konvergenčních klubů (dvěma přístupy -- cluster analysis a pomocí Phillipsova-Sulova testu), jak v celé EU, tak v její `staré' a `nové' části. Oba přístupy potvrzují existenci konvergenčních klubů. V návaznosti na ověření této hypotézy je detailněji modelována dynamika cenových úrovní (divergence/polarizace/stratifikace) v EU a obou dílčích celcích, a to pomocí stochastického kernelu. Nalezené závěry potvrzují jak proces konvergence cenových úrovní v EU, tak vznik konvergenčních klubů. Poslední část kapitoly je věnována hledání determinant cenové konvergence za pomoci Bayesovského přístupu (Bayesian model averaging, BMA), jež částečně potvrzuje teoretické modely o vlivu tradičních determinant, tak ukazuje vliv nových (např. šířeji definovaného institucionálního prostředí). Závěr práce shrnuje, srovnává a diskutuje hlavní implikace pro nositele hospodářské politiky a nastiňuje možnosti dalšího výzkumu v této oblasti.
|
|
|
Poptávka po golfu v České republice
Horna, Leoš ; Macáková, Libuše (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá poptávkou po golfu v České republice. Jejím cílem je určit hlavní determinanty poptávky po golfu a jejich vliv na golfový boom v ČR. Úvodní kapitoly jsou věnovány teorii poptávky a jejím determinantám. Poté následuje obecné seznámení s golfem. Konkrétně se jedná o jeho stručnou historii v České republice a představení hry samotné. Prostřední část je věnována i druhé straně na trhu, nabídce. Je zde zanalyzován stav i vývoj golfové infrastruktury z hlediska jednotlivých typů golfových zařízení, ale i jejich cenové náročnosti. Po nabídce je zanalyzován i stav a vývoj členské základny České golfové federace. A poslední kapitola se zabývá jednotlivými determinantami poptávky, jejichž významnost je posuzována na základě dat získaných z dotazníkového šetření.
|
|
| |
host ::
RSS.