|
Determinants of growth of European SMEs
Pastva, Richard ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Předmětem této práce je analýza faktorů ovlivňujících míru růstu malých a středních podniků v Evropě. Na báze údajů zíkaných z databázy Amadeus a spracovaných do panelového datasetu byli pomocí regresního modelu s fixními efekty získané hodnoty parametrů pro vybrané proměnné. Výsledky ukázali, že proměnnou s nejvýznamnejším pozitivním vlivem na firemní růst jsou náklady vynaložené na R&D, konkrétně jejich meziroční změna vzhleden k celkovému obratu. Dále je růst pozitivně ovlivňován ziskovostí podniku, mírou růstu HDP a meziroční změnou hodnoty nehmotného majetku. Negativní vliv na růst má míra solventnosti, co je v souladu s předpokladem pecking order theory. Opět byla dokázána platnost Gibratova zákona, kde velikost nema vliv na míru růstu podniku. Překvapením není ani výsledek, že předpoklad k o něco vyšší míře růstu vykazují soukromě vlastněné podniky se sídlem v západní Evropě.
|
|
Analysis of technical efficiency of the Slovak public healthcare system since its reform in 2004
Pastva, Richard ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení efektivnosti systému veřejného zdravotnictví na Slovensku. Na báze údajů poskytovaných OECD analyzuje pomocí vstupně orientovaného modelu DEA míru dosažené technické efektivnosti ve 4 zkoumaných obdobích, přičem dvě jsou předreformní a dvě poreformní, co umožňuje, kromně samotné efektivnosti, zhodnotit taktéž dopad nejvýznajmnější reformy slovenského zdravotnictví z let 2003 - 2004. Výsledky analýzy poukazují na nadprůměrné míry efektivnosti před touto reformou a naopak podprůměrné skóre efektivnosti v poreformním období. Z těchto výsledků lze usoudit, že spomenutá reforma neměla příznivý vliv na celkovou efektivnost systému. Také se nepodařilo potvrdit hypotézu o pozitivním vlivu růstu výdajů do zdravotnictvi na jeho zlepšenou technickou efektivnost. Dalším závěrem analýzy je fakt, že současné (2011) výsledky by slovenské zdravotnictví bylo, v optimálním případě, schopno produkovat při výrazně nižších objemech vstupů. Výsledkem analýzy je několik navrhovaných možností snížení objemu vstupů, kterými by bylo možné celkovou efektivnost zvýšit.
|