|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace a na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989. Archiv TS Ostrava utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících kapitolách a jsou celkovým a všeobjímajícím způsobem shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Proměna televizní estrády v českých zemích
Oulová, Soňa ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Proměna televizní estrády v českých zemích" pojednává o historickém vývoji estrádních pořadů a nabízí vhled do problematiky televizní zábavy jako takové, kterou zařazuje do kontextu dobové společenské situace. Pro utvoření komplexnějšího obrazu o tomto žánru se zabývá rovněž otázkami rozhlasových estrádních pořadů a zájezdových estrád jako formy lidové zábavy. Součástí práce je dále část o historii českých kabaretů, z jejichž tvorby pak televize mnohé čerpala. Analýze jsou podrobeny dobové pořady Televarieté a Možná přijde i Kouzelník. Práce se snaží postihnout spektrum estrádních pořadů, které se na českých televizních obrazovkách objevilo a také nastínit, do jaké podoby se tato produkce transformovala.
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Tématická skladba vysílání 1. programu ČT dne 25. února ve vybraných letech 50., 60., 70. a 80. let 20. století v závislosti na proměnách politiky KSČ
Kinclová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Lucie (oponent)
Práce porovnává programové schéma prvního programu Československé televize v den 25. února ve vybraných letech čtyř desetiletí - 50., 60., 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se na programovou skladbu, rozdíly a shody ve vysílaných tématech. Důraz je kladen na večerní zpravodajství a jeho interpretaci. Prostřednictvím takto získaných informací a jejich komparace s historickými prameny se pokouší postihnout proměny v televizním vysílání související se změnami v politice vedoucí strany KSČ a změnami společenského dění obecně. Výsledkem práce je nalezení pojítek mezi výběrem zpracovaných témat ve vybraný den a aktuální politickou situací. Zjištění jsou na konci zobecněna do několika kategorií mechanismů, kterými strana a vláda působila na skladbu televizního vysílání.
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Televizní publicistická činnost Karla Čáslavského
Faeklová, Eliška ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Předložená bakalářská práce se věnuje práci významného filmového historika Karla Čáslavského se zaměřením na jeho autorský seriál Hledání ztraceného času. V první části stručně popíšu rané období jeho života a začátky profesního působení v Československé televizi. Následně se budu věnovat pořadu Videostop, ve kterém poprvé vešel do diváckého povědomí. Hlavním cílem je podrobný rozbor pořadu Hledání ztraceného času, ke kterému použiji solitérní díly, menší série a především dva unikátní cykly Co viděly americké kamery v Čechách a Vltava v obrazech. Zaměřím se na postup příprav, práci s archivními materiály, způsob realizace či samotný význam pro diváckou veřejnost. Součástí studie budou i rozhovory s jeho nejbližšími kolegy.
|
|
|
Dokudramatické aspekty seriálové tvorby Československé televize v období sedmdesátých a osmdesátých let
Kohoutová, Rozálie ; ŠERÝ, Ladislav (vedoucí práce) ; KUBICA, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá žánr dokudrama využívaný komunistickou propagandou v období tzv. normalizace. Popisuje úlohu Československé televize v období pražského jara a její následný význam pro režim ustanovující se po roce 1968. Z hlediska dokudramatické formy, historického obsahu a manipulace s fakty jsou nahlíženy tři seriály vzniklé během tohoto období:
Třicet případů majora Zemana
Gottwald
Povstalecká historie
Zaměřuji se hlavně na vztah historických faktů a dokudramatického zpracování a v kapitole Závěr se zamýšlím nad všeobecným významem televizní tvorby pro vytváření historie a novodobých mýtů.
|
|
|
Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize
Kadlecová, Gabriela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize" na vybraných událostech ze sledovaného období ukazuje, nakolik se ve zpravodajství Československé televize projevovala zahraniční politika Sovětského svazu. Nejdříve je kromě zahraniční politiky Československa a Sovětského svazu nadefinovaná mediální politika Komunistické strany Československa a stručně popsána historie Československé televize. Stěžejní částí diplomové práce je třetí kapitola, ve které jsou vylíčeny a analyzovány konkrétní reportáže ze zpravodajství Československé televize.
|
|
|
Televizní zpravodajství v Československu a posléze v České republice, s důrazem na kontinuální vysílání stanice ČT24.
Pakostová, Petra ; Soška, Milan (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Hana (oponent)
Práce je zaměřená na historii a současnost televizního zpravodajství v Československu a po roce 1993 i v České republice. Konkrétně se zaměřuje na veřejnoprávní Českou televizi, rozebírá podmínky, ve kterých rozjezd vysílání v 50. letech začal a v dalších letech pokračoval. Významným mezníkem v historii českého televizního zpravodajství je rok 2005, kdy Česká televize spustila kanál ČT24, který informuje veřejnost o aktuálních událostech nepřetržitě, tedy 24 hodin denně. Česko se tak připojilo k dalším zemím, které stanici tohoto typu mají. Právě vznik a chod ČT24 je v dalším textu důkladně rozebrán. Jaké je její vysílací schéma? Jaké technologické a personální změny s sebou vznik této stanice přinesl? Jaká je její sledovanost? Kdo a jak připravuje samotné vysílání? Podařilo se ČT24 proniknout do povědomí své cílové skupiny? I na tyto otázky diplomová práce odpoví. V textu jsou využity kromě teoretických znalostí z literatury i praktické znalosti z prostředí České televize.
|
host ::
RSS.