|
| |
|
|
Po stopách reálného
Pustina, Petr ; ŠERÝ, Ladislav (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Po stopách reálného - tautologická halucinace a technické obrazy se zabývá vztahem technického obrazu a skutečnosti. Fotografie je obvykle chápána jako věrné zobrazení světa před objektivem. Tato práce skrze teorie Jeana Baudrillarda a Viléma Flussera poukazuje naopak na to, že fotografie není otiskem světa a je znakovým systémem, který neodkazuje ke světu kolem nás, nýbrž jen k jiným reprezenčním modelům, které jí předcházeli.
|
|
|
Súčasný vývoj feminizmu v internetovom prostredí, so zameraním na kolektív The Ardorous
Durbáková, Veronika ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Zámer práce spočíva v rozbore združenia mladých žien spájajúcich sa v kolektíve The Ardorous, ktorého členky sú pod jeho záštitou automaticky prezentované ako feministky, naliehajúce na rovnoprávnej roli žien v umeleckom svete. Analyzuje prístup k tvorbe jeho zakladateľky Petry Collins, a taktiež niektorých z najvýraznejších členiek kolektívu a rozoberá ideové postupy vedúce k ich finálnemym dielam. Práca porovnáva postoje nielen k celkovej tvorbe, ale tiež ku konštruovaniu vlastného verejného obrazu na príklade porovnania s britským umeleckým kolektívom s rovnakým zameraním, Bunny Collective. Teórie rozoberaných umelkýň sú zčasti priblížené na základe fragmentov textu francúzskeho kreatívneho zoskupenia Tiqqun, s názvom Preliminary Materials For a Theory of the Young-Girl [2007, Semiotext(e)].
|
|
|
Atrocity images and the Audience
Lin, Jun-Ye ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Susan Sontag’s reviews and descriptions of agony images is the keystone of war photography. From On photography(1977) to Regarding the Pain of Others(2003), Sontag wrote about how agony images could affect the majority of people. Media ruled photographs and used them as its own container. Through her book, the passiveness of the audiences was examined. She criticised the way of how people looked at an agony image. According to her, audiences constantly consumed other’s pain if the they are far away. She judged repeating formats and simplified messages from media which numb the sensation of people, the surfeit of similar horrendous images turned an audience into a consumer. “Is a photograph ever “real”? she asked. Firstly, within in my thesis I would like to to examine the relevancy of Sontag theory, her interests in emotion in charge of atrocity and pain. To found out the possible respond of the audience, in respect to war in contemporary art photography. When artists have the chance to turn their camera from those atrocity on sites, what could be the differences in audiences’ reactions from traditional war photojournalist. Moreover, Sontag’s concept “the audience as consumers” will be traced back to its basic elements. To scan the particular words and phrase which Sontag used in her two books. Secondly, use Regarding the Pain of Others(2003) as a starting point of the timeline, then search for the critical thoughts which against or support Sontag’s words during the decade. Furthermore, use different concepts of the agony images to examine the remarkable singular atrocity images and the art works relate to war and atrocity. To explore the change according to the interaction between atrocity and contemporary photography and their audiences. After all, use the dialects between the theories and the war in contemporary art photography to extent the perspective from Regarding the Pain of Others(2003) to get closer to our time — to build the the reference of how to see an agony image.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mockument
Gradovová, Irina ; KUBICA, Petr (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Diplomová práca Mockument sa venuje problematike spochybnenia dôveryhodnosti zvukových a obrazových informácií, ktoré sú šírené audiovizuálnymi médiami. Mockumenty sa ako filmy, ktoré využívajú dokumentárnu formu a fiktívny obsah, prostredníctvom paródie snažia odkryť manipulatívnu povahu audiovizuálnych materiálov a médií a často parodujú samotný dokumentárny film. Reprezentácia reality je najdôležitejším a spoločným bodom s dokumentárnym filmom. Mockumenty spochybňujú mýtus archívnych materiálov ako materiálov, ktoré nám sprítomňujú minulosť, alebo materiálov, ktoré vystupujú ako objektívne dôkazové materiály reality. Na pochopenie mockumentov je však potrebný divák, ktorý pozná historický, kultúrny prípadne politický kontext daného filmu a ktorý je schopný zamyslieť sa nad jeho skrytým obsahom. Ten je totiž viac spojený s realitou ako fikciou.
|
|
|
Architektura v (anti)utopických filmech třicátých let
Kryvenko, Anna ; CZUMALO, Vladimír (vedoucí práce) ; ŠERÝ, Ladislav (oponent)
Architektura vždy reflektuje stav společnosti, jelikož se musí přizpůsobit životu člověka. V horším případě je to naopak - člověk je nucen změnit svůj život a přizpůsobit se městskému prostředí. Architektura pracuje s měřítkem, hmatem a zrakem, časem a prostorem. Tím je blízká filmu jako výrazovému prostředku.
Tato práce má za cíl porovnání představ o budoucnosti a tím, co se dělo ve společnosti a umění v čase vzniku toho nebo onoho filmu, a to skrze vizuální prvek - architekturu. Nejsilnějším způsobem jsou představy o budoucnosti zvýrazněny v utopických a antiutopických filmech, protože právě tento směr byl vždy zacílen na vytváření ideálního světa.
Předložená práce je soustředěna na celkem úzké období třicátých let, protože to je čas vzniku utopických a antiutopických filmů jako kinematografického žánru. Je to také období velkých politických, společenských a uměleckých změn, které ovlivnily dějiny celého dvacátého století.
|
|
|
Million dollar baby a Americký sniper
Jelínek, Martin ; ŠERÝ, Ladislav (vedoucí práce) ; Poláček, Vít (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá užití formálních, dramaturgických a scenáristických
postupů ve dvou filmech Clinta Eastwooda Million Dollar Baby a Americký sniper.
Rozborem prvního filmu jsme si ukázali, že způsob užití těchto postupů zde ze
strany tvůrců vede k výrazně zkreslenému podání tématu, kterému se film věnuje
(eutanazie) a ve výsledku se vůči němu jeví jako značně irelevantní. V případě
druhého filmu jsme si pak ukázali, že film, ačkoliv chce být výpovědí a reflexí
skutečných událostí (invaze a válka v Iráku), sám sebe z této možnosti
diskvalifikuje především tím, že záměrně přehlíží zásadní a obecně známá fakta a
jinými použitými postupy se navíc až nebezpečně blíží k hranici mezi filmem a
propagandou. Podrobný rozbor některých postupů a s nimi související teze,
principy a názory, které se v práci vyskytují, se dají do jisté míry i zobecnit a
aplikovat na jiné filmy nebo kinematografii jako takovou.
|
host ::
RSS.