|
| |
|
|
REGULACE ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
Paroubková, Martina ; Soška, Milan (vedoucí práce) ; Gregárek, Matěj (oponent)
Cílem diplomové práce bude analyzovat zásahy státu do trhu rozhlasového a televizního vysílání. Stát bývá ve většině zemí zastoupen určitou komisí a právě na jejich chování se v práci zaměřím. V první části bych ráda zvážila teoretická východiska, historické souvislosti a aktuální legislativní úpravu regulace elektromagnetického spektra, konkrétně jejích obou typů -- obsahové a strukturální regulace. Dosažené závěry budou aplikovány na situaci v České republice. Konkrétně by práce měla zodpovědět na otázky, zda je rozhodování radních nezávislé, objektivní a v rámci vymezených pravomocí. V praktické části bych chování rad ilustrovala a analyzovala na příkladu "Kauzy rádia Wave", které bylo po nátlaku Rady ČRo staženo z analogového vysílání.
|
|
|
Televizní zpravodajství v Československu a posléze v České republice, s důrazem na kontinuální vysílání stanice ČT24.
Pakostová, Petra ; Soška, Milan (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Hana (oponent)
Práce je zaměřená na historii a současnost televizního zpravodajství v Československu a po roce 1993 i v České republice. Konkrétně se zaměřuje na veřejnoprávní Českou televizi, rozebírá podmínky, ve kterých rozjezd vysílání v 50. letech začal a v dalších letech pokračoval. Významným mezníkem v historii českého televizního zpravodajství je rok 2005, kdy Česká televize spustila kanál ČT24, který informuje veřejnost o aktuálních událostech nepřetržitě, tedy 24 hodin denně. Česko se tak připojilo k dalším zemím, které stanici tohoto typu mají. Právě vznik a chod ČT24 je v dalším textu důkladně rozebrán. Jaké je její vysílací schéma? Jaké technologické a personální změny s sebou vznik této stanice přinesl? Jaká je její sledovanost? Kdo a jak připravuje samotné vysílání? Podařilo se ČT24 proniknout do povědomí své cílové skupiny? I na tyto otázky diplomová práce odpoví. V textu jsou využity kromě teoretických znalostí z literatury i praktické znalosti z prostředí České televize.
|
|
|
Komparace ekonomického zpravodajství Hospodářských novin, Lidových novin a Mladé fronty DNES při nástupu ekonomické krize od září 2008
Kratochvíl, Jiří ; Soška, Milan (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Práce odpovídá na otázku, jak se tři významné české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES vypořádaly s nejdůležitější ekonomickou událostí za posledních 80 let -- celosvětovou ekonomickou krizí. Hodnotí ekonomické zpravodajství těchto deníků od 15. září 2008, kdy zbankrotovala americká banka Lehman Brothers, až do konce roku 2008. Ukazuje, že ekonomická krize byla často zprávou číslo 1 a všechny deníky se jí věnovaly po celé sledované období. Téma překračovalo hranice ekonomické rubriky a objevovalo se na stránkách věnovaných domácímu i zahraničnímu zpravodajství, ale také sportu, kultuře nebo například módě. Důležitá sledovaná kritéria jsou v závěru zohledněna určitou váhou za pomoci statistické metody a díky tomu je možné zjistit, který ze tří deníků nejlépe zpracoval ekonomickou krizi při jejím nástupu v roce 2008.
|
host ::
RSS.