|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Prostorová analýza rozšíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve vybrané oblasti Karlovarska
OREL, Jakub
Bolševník velkolepý patří svým vzrůstem mezi největší rostliny v Evropě. Jedná se o nepůvodní druh pocházející ze Západního Kavkazu, který se úspěšně introdukoval nejen v České republice. Invazivní růst této rostliny ohrožuje variabilitu původního ekosystému a jeho likvidace představuje finanční zátěž. Nejvíce postiženou oblastí České republiky je Karlovarský kraj. V mé bakalářské práci se zabývám prostorovou analýzou výskytu bolševníku ve vybraných částech Karlovarska v závislosti na nadmořské výšce a krajinném pokryvu. Kombinace poznatků o prostorovém rozšíření druhu na základě analýzy v geografickém informačním systému se znalostmi ekologie druhu může představovat účinný nástroj managementu bolševníku a jiných invazivních rostlin.
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
| |
|
|
Výskyt nutrie říční a psíka mývalovitého v oblasti východních Čech
KOPŘIVA, Jan
Předmětem diplomové práce bylo vyhodnodnocení současného stavu dvou druhů kožešinových zvířat, a to nutrie říční a psíka mývalovitého v oblasti východních Čech, v Pardubickém kraji a v Královehradeckém kraji. Nyní se nutrie říční i psík mývalovitý vyskytují v celé oblasti východních Čech. Psík mývalovitý nežije pouze bezprostředně v blízkosti vody. Nutrie říční žije bezprostředně u vody a je na vodu vázána. Pokud má možnost, tak nejdříve osídlí větší toky. Také má raději teplejší oblasti. Vyskytuje se do 400 metrů nad mořem. Populace obou druhů těchto invazivních druhů kožešinových zvířat se ve sledovaném území rozrůstají. V Královéhradeckém kraji jsou populace obou druhů početnejší než v Pardubickém kraji. Opakovaně byla zjištěna přímá škoda, kterou způsobuje nutrie říční spásáním zemědělských kultur. Dále narušuje břehy a hráze. V současné době se vyskytuje v oblasti východních Čech na 2 700 jedinců nutrie říční a 900 jedinců psíka mývalovitého. Za posledních 5 let byl zaznamenán početní nárůst obou populací uvedených druhů cca o 100%.
|
|
|
Invazivní druhy kožešinových zvířat v přírodě ČR
KOPŘIVA, Jan
Předmětem bakalářské práce bylo vypracování literární rešerše se zaměřením na stav invazivních druhů kožešinových zvířat v České republice. Dále byla věnována pozornost možným škodám včetně nákaz, která mohou tato zvířata způsobovat a šířit. Je pojednáváno o ondatře pižmové, nutrii říční, mývalu severním, psíku mývalovitém a norku americkém, neboť se jedná o druhy kožešinových zvířat, které se volně vyskytují na území České republiky a nejsou zde původním živočišným druhem.
|
|
|
Vybrané ekofyziologické charakteristiky nových invazivních škůdců v zemědělství.
HOUFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo shrnout dostupné informace týkající se biologie a ekofyziologie o čtyřech invazivních druzích, které jsou považovány za významné škůdce v zemědělství. Byly vybrány následující druhy: Tuta absoluta, Epitrix spp., Ostrinia nubilalis a Diabrotica virgifera virgifera. Experimentální část práce probíhala na jednom z vybraných druhů - Diabrotica virgifera virgifera. Byl testován vliv teploty a fotoperiody na ukončení diapauzy vajíček v laboratoři. Také bylo porovnáváno přežívání dospělců na třech různých potravách.
|
host ::
RSS.