Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
On the use of correlates of German and Czech verbs
Uhlíková, Klára ; Maroszová, Jana (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá užíváním korelátů u německých a českých sloves. Teoretická část nejprve shrnuje poznatky o korelátech ve formě zájmen es, das, dessen, dem a ve formě zájmenných příslovcí, poté popisuje české ekvivalenty korelátů, tzv. korelativa. Pozornost je v obou případech věnována formám, funkcím, obligatornosti, fakultativnosti a pozici korelátů a korelativ. Praktická část se zaměřuje na analýzu konkrétních jazykových dokladů z paralelního korpusu InterCorp a na základě těchto dokladů se pokouší zjistit, do jaké míry se užívání korelátů v němčině shoduje s užíváním korelativ v češtině.
Kontrastivní studium vyjadřování vidu v českých a německých narativních textech
Žáková, Radka ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kontrastivním studiem různých jazykových prostředků sloužících k vyjadřování aspektuálních významů v češtině a němčině. Nejprve představí aspektuální soustavy obou jazyků a ukáže tradiční přístupy k této problematice. Oba jazyky vyjadřují aspektuální významy odlišnými prostředky. Kontrastivní analýza bude založena na společném sémantickém rysu teličnosti, který tvoří ústřední sémantickou opozici v obou jazykových systémech. Analyzována bude úzká skupina českých a německých inkrementálních sloves. Pro inkrementální slovesa je charakteristický homomorfismus, tj. vztah mezi průběhem děje a manipulací objektu (jeho vznikem, zánikem, modifikací). V objektu inkrementálních sloves se nachází specifická sémantická role inkrementálního patientu. Cílem práce je představit a doložit na základě korpusového materiálu relevantní prostředky vyjadřující telickou interpretaci slovesa a aspektuální významy: sémantika slovesa, vztah predikátu a nominální fráze v inkrementálním patientu a vlastnost nominální fráze. Analýza se všímá také specifických prostředků obou jazyků. V češtině na teličnost působí kategorie slovesného vidu, v němčině kategorie gramatického členu a systém slovesných časů.
Srovnání systému slovesných časů ve španělštině a ve francouzštině se zaměřením na používání tvarů jednoduchého a složeného perfekta
Jandečková, Eva ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Resumé Srovnání systému slovesných časů ve španělštině a ve francouzštině se zaměřením na používání tvarů jednoduchého a složeného perfekta V této práci se věnujeme tématu slovesných časů ve španělštině a ve francouzštině, přičemž nejprve se jimi zaobíráme obecně z teoretického hlediska a následně se soustředíme na srovnání užití dvou z nich: složeného a jednoduchého perfekta. Vycházíme z přesvědčení, že ačkoliv je slovesný systém románských jazyků téměř identický a shodná je i základní hodnota jednotlivých slovesných časů, jejich konkrétní užití se mohou lišit. Nejprve je ovšem potřeba si uvědomit, jakým způsobem se slovesné časy podílejí na vyjadřování času v jazyce a také jakým způsobem mohou odkazovat k času mimojazykovému. Protože tomuto tématu byla v lingvistice věnována značná pozornost, zabýváme se v první části teoriemi, které se nejvýrazněji odrazily do prací o španělském a o francouzském slovese. To, že každá z nich při vysvětlování významů a funkcí jednotlivých slovesných časů klade důraz na odlišné aspekty, nám umožňuje lépe pochopit jejich základní hodnotu. Jednu kapitolu věnujeme také diachronnímu pohledu na románský slovesný systém, což nám umožňuje poznat, které rysy a vývojové tendence jsou společné všem románským jazykům, ale také které jsou vlastní jen některému z nich. Zde si všímáme...
Srovnání české a ruské slovesné vazby
Malířová, Eva Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Slovesná vazba ruských a českých sloves. Vymezení základních pojmů rekce, bilingvizmus, interference, transfer, homonymie. Obtíže při osvojování cizího jazyka. Předcházení interferenci. Vliv transferu. Levovalenční a pravovalenční aktant. Konkurence vazeb. Rusko- český slovník. Analýza chyb. Kontrastivní analýza.
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
Některé problémy zpracování slovesa v nářečním slovníku
Šipková, Milena
Autorka se snaží zdůraznit skutečnost, že nářeční lexikograf nezbytně potřebuje k svému dílu širokou teoretickou výbavu lexikologickou, a to v tom smyslu, že vidí v hláskových podobách, tvaroslovných a slovotvorných morfech a morfémech (prefixech, sufixech, koncovkách) a v syntaktickém chování sloves důležité signály (indikátory) možných sémantických rozdílů. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že pro lexikografa zůstává základním úkolem primární pohled od slova, od slovního významu, a že ohledy k hláskosloví, morfologii, tvarosloví a syntaxi jsou pro něho sice respektabilní, tj. musí k nim přihlížet, ale přece jen pomocné a podnětné, pozoru hodné.
Vybraná dějová jména ve slovníku Le Petit Robert
SUCHÁ, Alena
Cílem této práce je zmapovat a popsat dosavadní teoretické poznatky o dějových jménech a použít některé z teorií na vybraný vzorek francouzských jmen. Úvodní část této práce se zabývá otázkou zařazení dějových jmen v systému slovních druhů obecně a také jejich vlastnostmi. V druhé části krátce zmiňujeme hlavní teoretické směry, jejichž předmětem je nominalizační proces. Na toto téma navazuje přehled druhů nominalizací podle vzniku a tedy rozdělení dějových jmen na dějová, rezultativní a další. Třetí část práce ja částí praktickou. Popisuje metodu výběru vzorku jmen ze slovníku Le Petit Robert a analýzy provedené pomocí slovníku Le Petit Robert a programu SketchEngine.
The analysis of verbal valence in the textbook "Německy s úsměvem"
GRÖSLOVÁ, Hana
Tématikou této diplomové práce je analýza slovesné valence v české učebnici "Německy s úsměvem". Teoretická část se nejprve zabývá slovesnou valencí, v jejímž rámci zkoumá slovní druh sloveso a problematiku valence. Dále se věnuje gramatice z pohledu didaktiky DaF. Na závěr teoretické části je připojena stručná charakteristika typologie cvičení, kterou doplňuje výběr vhodných typů cvičení k nácviku slovesné valence. Jádro práce pak tvoří analýza slovesné valence, kterou představuje excerpce, prezentace a procvičení slovesné valence ve vybraném úseku učebnice. Výsledky jednotlivých částí analýzy jsou dále vyhodnoceny a statisticky zpracovány. Za vyhodnocením následuje soupis zjištěných problémů, na základě nichž je pak vytvořen vlastní návrh k jejich řešení.
Staročeská verba dicendi na příkladu sloves *osloviti a hovořiti
Homolková, Milada
České sloveso osloviti je přejímkou ze slovenštiny, kde je doloženo už v 15. století; sloveso hovořiti patří ve staré češtině k verbům dicendi, která hodnotí způsob řeči po stránce zvukové.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.