|
|
Význam UV pro vážky (Odonata)
Jačmeněv, Vjačeslav ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Stella, David (oponent)
Již dlouho je známo, že někteří živočichové dokážou vnímat záření o jiných vlnových délkách, než vnímáme my lidé. U vážek byla citlivost k UV záření prokázána už v sedmdesátých letech minulého století, avšak teprve nedávná studie u nich odhalila mimořádnou rozmanitost genů pro specifické fotoreceptorické bílkoviny, zvané opsiny, včetně opsinu citlivého na UV záření. Zároveň některé vážky mají na těle a křídlech zbarvení, které je schopno odrážet UV záření v nezměněné vlnové délce - UV reflektance. O využití UV v životě vážek se ví velmi málo. Má práce shrnuje dosavadní poznatky o významu UV pro vážky se zaměřením na mezidruhovou a vnitrodruhovou komunikaci.
|
|
|
Funkce myrmekomorfie u členovců a její výskyt a potenciální funkce u ploštic
Hrebiková, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Myrmekomorfie je barevná a tvarová (případně i chemická nebo behaviorální) miméze u mnoha skupin členovců napodobujících v terestrickém prostředí skoro všudypřítomné mravence. Její funkce je rozmanitá a dobře známá z pozorování v přírodě i experimentů u myrmekomorfních pavouků a řady skupin hmyzu. V práci budou shrnuty dosud zjištěné funkce myrmekomorfie s důrazem na jejich experimentální studium. U ploštic (Hemiptera: Heteroptera) je myrmekomorfie častá, vyskytuje se u imág i (nebo) u larev několika čeledí, existují však doposud jen několik studií o její funkci a pár neúplných přehledů výskytu u jednotlivých taxonů a úvah o možném významu. Bude shrnut taxonomický a ontogenetický výskyt myrmekomorfie u ploštic včetně roztříštěných relevantních dat a hypotéz a zhodnocena možná funkce na základě analogie s jinými neploštičími taxony. Klíčová slova: Myrmekomorfie, funkce, Arthropoda, pavouci, hmyz, Heteroptera
|
|
|
Stanovení základních nutričních parametrů v jedlém hmyzu
Korček, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V tejto bakalárskej práci je diskutovaný nutričný význam vybraných druhov hmyzu. Analyzované vzorky boli červy, cvrčkovia a kobylky. Analyzované parametre boli: celkový dusík, hrubá bielkovina, celkové lipidy a obsah vybraných prvkov. Celkové tuky boli po homogenizácii stanovené metódou podľa Soxhleta, s použitím diethyléteru ako rozpúšťadla. Na stanovenie bielkovín a prvkovú analýzu boli vzorky po homogenizácii mineralizované podľa Kjeldahla s použitím koncentrovanej kyseliny sírovej. Weinigerov katalyzátor bol pridaný len do vzoriek na analýzu bielkovín. Prvková analýza bola prevedená metódou optickej emisnej spektroskopie s indukčne viazaným plazmatom (ICP-OES). Hrubá bielkovina bola stanovená Kjeldahlovou metódou, pričom najvyšší podiel obsahovali cvrčkovia a to (75 ± 5) %. Najvyšší obsah tukov obsahovali kobylky a to (33 ± 2) %. Bolo tiež zistené, že vzorky sú bohaté na vápnik, draslík, mangán a zinok, čo sú všetko prvky dôležité pre správne fungovanie nášho tela. Výsledky tejto práce dokazujú, že hmyz môže predstavovať nutrične významnú potravinu.
|
|
| |
|
|
Populační genetika a speciační mechanizmy u řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá populační genetikou vybraných druhů rodu Stylops v rámci Evropy. V rámci tohoto rodu bylo analyzováno pět druhů za použití dvou přístupů - analýzy mikrosatelitů u druhu Stylops ater a u všech druhů analýzy mitochondriální DNA za použití genu cytochrom oxidáza I. Pro analýzu mikrosatelitových markerů byla použita jednak bayesovská klastrovací analýza a analýza ABC (Aproximate Bayesian Analysis). Mitochondriální markery byly zpracovány formou haplotypových sítí a analýzy populační historie prostřednictvím Bayesian skyline plots. Byla zjištěna nečekaně nízká úroveň populační struktury u druhu Stylops ater s výrazně odlišnými populačními klastry na území Skandinávie a Pobaltí, které naznačují možnost období izolace těchto populací v minulosti, případně nedávnou expanzí a změnu frekvencí alel následkem malé velikosti populací. Dále byla podpořena hypotéza časové segregace populací v rámci druhu Stylops nevinsoni, a to na základě rozdílného období letové aktivity několika druhů jejho hostitelů. U ostatních druhů byla prokázána buď segregace na základě rozdílných hostitelů (S. mellitae), případně na základě geografického rozšíření (S.nassonowi, S.spreta) Zajímavým zjištěním je také detekce redukce velikosti populací v období před cca 8 000 až 2 000 lety, tedy v historicky velmi nedávné době.
|
|
|
Hormonální regulace behaviorálních manipulací u hmyzu způsobených parazitem
Janů, Hana ; Jůzová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Během posledních desetiletí výrazně vzrostl počet vědeckých publikací popisujících, jak parazité mění chování svých hostitelů, čímž prokazatelně zvyšují pravděpodobnost úspěšného rozmnožení se nebo přenosu na další hostitele. Stále více autorů se v poslední době snaží nejen popsat změny v hostitelském organismu, ale hlavně přijít na mechanismus, který za těmito parazitickými manipulacemi stojí. Parazité mohou manipulovat svými hostiteli skrz nervový nebo endokrinní systém a to pomocí neuromodulátorů, imunomodulátorů, neurotransmiterů či hormonů. Zvýšení nebo snížení hladin hormonů může u nakažených hostitelů vyvolat změny ve vývoji, metabolismu, rozmnožování a chování. Hostitelé, jejichž chování je pozměněno skrze hormonální cesty, mají často pozastavený vývoj, ukončí příjem potravy a přestanou se pohybovat. U některých hmyzích hostitelů se objevuje chování, při kterém kopou do země nebo se v případě sociálního hmyzu nepodílí na pracích ve skupině, čímž prokazatelně zvyšují fitness parazita. Tato bakalářská práce je souhrnem behaviorálních manipulací hmyzu, které jsou vyvolány změnami v hladinách hormonů.
|
|
|
Ekologie opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Rostliny a opylovači jsou ve společenstvech uspořádáni do spletité sítě vztahů. Pochopení struktury této sítě může pomoci porozumět dynamice společenstev a principu udržování biodiverzity. Znalosti o pozicích druhů v síti zase mohou mít své uplatnění v ochraně přírody. Cílem této práce je nastínit základní metodické principy tohoto konceptu, poukázat na jeho možné nedostatky, utvořit základní přehled metod analýz opylovacích sítí (založených na teorii grafů) a popsat první z výsledků srovnávání struktur opylovacích systémů napříč geografickými oblastmi - jednu z nových možností, které tento přístup ekologii opylování přinesl.
|
|
|
Porovnání účinnosti peletovaného krmiva s obsahem hmyzu a směsi s běžným složením při odchovu okouna říčního (Perca fluviatilis) v poloprovozních podmínkách
NOVOTNÝ, Martin
Tato práce se zabývá možností využití hmyzu, jakožto potenciálního zdroje proteinů v umělém krmivu pro okouna říčního (Perca fluviatilis). V konvenčním krmivu bylo nahrazeno 25 % rybí moučky moučkou vyrobenou z dospělců cvrčka domácího (Acheta domestica) a larev potemníka peruánského (Zophobas morio). Proběhly celkem dva 12 týdnů dlouhé experimenty, první v Experimentálním rybochovném pracovišti a pokusnictví Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity ve Vodňanech a druhý v komerčním provozu firmy Anapartners s.r.o. v Praze Horních Počernicích. Hodnoceny byly produkční ukazatele chovu a také proběhla analýza obsahu tuků a mastných kyselin ve svalovině ryb, jako důležitého ukazatele její nutriční hodnoty. Ryby krmené experimentálním krmivem vykázaly po skončení obou experimentů nižší délkový a hmotnostní přírůstek a horší konverzi krmiva oproti rybám krmeným kontrolní dietou. Během experimentu a po jeho skončení nebyl pozorován vliv krmiva na přežití ryb. Dále nebyly pozorovány změny v obsahu tuků ve svalovině ryb, nicméně byly pozorovány změny v obsahu jednotlivých mastných kyselin. U ryb krmených experimentálním krmivem se mimo jiné zvýšil obsah kyseliny linolové (C18:2n-6) a také celkový obsah n-6 mastných kyselin, naopak obsah n-3 mastných kyselin ve svalovině klesl více nežli u ryb krmených krmivem kontrolním. To ovlivnilo i výsledné hodnoty poměru obsahu n-6 mastných kyselin ku n-3 mastným kyselinám, kdy se tento poměr výrazněji zvýšil u experimentální skupiny ryb. Změny v obsahu mastných kyselin ve svalovině byly malé a neovlivnily tak její nutriční hodnotu z pohledu lidské konzumace. Při dalších experimentech zabývajících se tímto tématem je nutno zaměřit se na otestování jiných druhů hmyzu či upravit množství substituované rybí moučky.
|
|
|
Trávicí proteasy termitů
Čermáková, Markéta ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Narozdíl od trávení celulosy nebyla u termitů dosud studována trávicí proteolýza, proto byly v diplomové práci analyzovány proteolytické enzymy trávicího traktu významných termitích škůdců Reticulitermes santonensis a Coptotermes formosanus (čeleď Rhinotermitidae). Pomocí panelu specifických substrátů a inhibitorů byly kvantifikovány a klasifikovány proteasy v jednotlivých kompartmentech střeva. Hlavní proteasy byly identifikovány ve středním střevě jako endogenní serinové proteasy trypsinového typu; v bachoru byly detekovány minoritní cysteinové proteasy, které jsou pravděpodobně produkovány symbiotickými organismy. Hlavní trypsinová proteasa termita R. santonensis (RsSP) byla chromatograficky izolována jako protein o 26 kDa a byla určena její N-koncová sekvence. S využitím selektivních proteasových inhibitorů byla prokázána fyziologická významnost trávicí trypsinové proteasy v testech in vivo s termitem C. formosanus. Na základě analýzy proteas u dalších 12 druhů termitů bylo navrženo obecné schéma trávicí proteolýzy u řádu Isoptera.
|
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Pivnička, Karel (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
host ::
RSS.