|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
|
|
Život Jiřího Havelky
Vašáková, Alžběta ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce chronologicky popisuje život Jiřího Havelky od narození v Rusku, přes práci v protektorátních vládách Rudolfa Berana a Aloise Eliáše až po období, kdy byl postaven v roce 1947 před Národní soud a jeho dožití v Hostomicích pod Brdy. Zvláštní pozornost je věnována nejen Havelkově - pro širokou veřejnost málo známé - práci ve vládě a napojení na zahraniční odboj, ale také jeho soukromým postřehům z vazební věznice na Pankráci, kde byl držen ke konci roku 1941 a následnému domácímu vězení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945
Švadlenková, Jana ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945 se zaměřuje na protinacistický odboj za druhé světové války, konkrétně ve východních Čechách, v okrese Rychnov nad Kněžnou. Úvodní část práce stručně shrnuje situaci v Protektorátu Čechy a Morava a protinacistický odboj obecně, jeho hlavní střediska včetně vedoucích osobností a událostí, které jsou s ním spojené. V dalších kapitolách práce sleduje situaci v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945. K tomu jako zdroj poslouží především záznamy z kronik. Prostor je dále věnován i odbojovým skupinám, které na tomto území působily. Konkrétně na jejich činnost, působení a osobnosti, včetně jejich návaznosti na další odbojové skupiny. Zde budou jako pramen využity mimo jiné i písemně zaznamenané vzpomínky členů odboje. Dále se práce zaměřuje na situaci po roce 1945 - zde jsou jedním ze zdrojů potvrzení o odbojové činnosti, které začaly být vydávány po druhé světové válce. Stanoveným cílem práce je představit organizaci protinacistického odboje v této oblasti, v okrese Rychnov nad Kněžnou, v období Protektorátu Čechy a Morava. Ukázání statečnosti obyčejných lidí v této oblasti, kteří se do odboje aktivně zapojili, i když věděli, jaká rizika to může mít pro ně i pro jejich rodiny. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
| |
|
|
Časopis Praha v týdnu v letech 1940 - 1944
Hrdličková, Alena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce Časopis Praha v týdnu v letech 1940 - 1944 podává detailní charakteristiku regionálního týdeníku Praha v týdnu, který vycházel v Praze v letech 1940 - 1944. Jednalo se původně o programový přehled, z něhož se postupem času stalo periodikum společenské. Kromě aktuálních programů pražských divadel a biografů časopis přinášel i přehledy výstav a nejrůznějších společenských akcí, konaných v hlavním městě, informace o nových filmech, jejich recenze, rozhovory s umělci, zpočátku i oddechové články, později odborné úvahy z oblasti kultury. Práce si vytkla za úkol komplexně popsat obsah a vnitřní uspořádání týdeníku se zvláštním zřetelem na ročníky I, III a V, tedy roky 1940, 1942 a 1944, kde si analýza vedle autorů příspěvků a obsahu jednotlivých čísel všímá dále formy jeho zpracování, poměru německých témat k českým, přítomnosti propagandy a politicky zabarvených textů v kulturně-společenském, tedy v zásadě apolitickém periodiku, přičemž se tak snaží najít odpověď na otázku, nakolik se v případě Prahy v týdnu jedná vzhledem k období, ve kterém vycházela, o proněmeckou kolaborační tiskovinu. Samostatná kapitola je věnována historii periodika a vymezení jeho postavení ve struktuře pražského tisku, rovněž je zde, vzhledem k tomu, že časopis patřil do skupiny českého legálního tisku...
|
|
|
Proměny interpretace role komunistického odboje v Pražském povstání
Zelinka, Martin ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Pražským povstáním v květnu 1945 vyvrcholila druhá světová válka v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. S postupující frontou a blížícím se koncem války se české země chtěly postavit nacistickému útlaku. Povstání znamenalo zvrat v odbojové činnosti. Díky nástupu KSČ k moci po únoru 1948 se vnímání povstání změnilo. Komunističtí odbojáři byli staveni do popředí často v heroické roli, političtí oponenti zatracováni. Komunistům a jejich interpretaci museli čelit i hlavní osobnosti Pražského povstání, které podepsaly německou kapitulaci. Právě skrze tyto události začala komunistická interpretace dějin povstání, jež se občas objevuje dodnes i v dílech historiografických vydaných po sametové revoluci. Interpretace stejné události za cíleného využití slov a frází umožňuje rozdílné vyznění a tím ovlivnění čtenáře. Cíleného využívání historických událostí lze dosáhnout dlouhodobé rozšířenosti fám, jejichž vyvracení je nutností a prací historiků. Na příkladu klíčových momentů povstání, jako byl jeho spontánní počátek, zapojení vlasovců či kapitulace německých vojsk v Praze, lze porovnat výklady a popsat rozdílnost narativů. Komunističtí autoři oponenty označovali za užití vulgárních slov, nekomunističtí poté neutrálně. Tato práce podrobuje díla kritické metodě zejména s ohledem na roli komunistického...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
host ::
RSS.